Když jsem hrál před pár lety mod Brutal Doom, nejdřív jsem si myslel, že za prvotřídní zážitek může jen nostalgie. Když jsem zkusil jeho další verzi, která překopávala celý leveldesign, uvědomil jsem si, že v nostalgii to nebude. A uvědomil si to také ID software, který vzal brutalitu, frenetiku a pitomoučký příběh, promíchal to a udělal z toho zážitek blížící se dokonalosti.

Pitomoučkým příběhem mám na mysli poslední verzi Brutal Doomu, který byl ID softwarem tak trochu okopírován. Ono to přídavné jméno totiž není myšleno negativně. Žádné vědeckofantastické orgie se tu nedočkáme, ale řešit v extrémně rychlé akci zásadní otázky bytí, to by moc smyslu nedávalo. Takže: jsi borec, všechno zabíjíš a nakonec zabiješ i peklo, i když už je dávno po smrti. A až ho zabiješ, tak ho zabiješ znova... a pak zabiješ hrobníka, který ho chce zakopat.

Zásadní je, že příběh nepřekáží, ale zároveň je dávkovaný s rozmyslem a zábavně. Navnadí k dalšímu postupu, přičemž hráč získává střípky informací o tamním světě prostřednicvím různých záznamů. Tohle se prostě povedlo. Mým šnečím tempem jsem si navíc hru užíval kolem 32 hodin, což je vskutku úctyhodné.

Další kapitolou je grafika, které opravdu není co vytknout. Perfektní prostředí, po kterém pobíhají dostatečně nechutně ztvárnění nepřátelé někdy i v několika verzích. Zbraně Doom Slayera jsou také vyvedené se smyslem pro detail, a ta brutalita, kdy sem tam někomu něco ustřelíte, ta je neskutečná. K tomu přidáme dokončovací pohyby ze všech možných i nemožných směrů, výborné ozvučení v čele s energickým soundtrackem a máme...Brutal Doom v moderním kabátku. Co víc si přát?

Přece nějakou obměnu v mechanikách. A že jich tu pár je. Dokončovací pohyby doplňují zdraví, určité výzvy, na které během hraní narazíte, vám dají možnost aktivovat bonusové pasivní schopnosti, nebo můžete vylepšit váš oblek a hraní je hned o něco příjemnější. A to hlavní? Každá zbraň nabízí dvě modifikace, které ovlivňují sekundární mód střelby. Ten navíc můžete vylepšovat přidělováním zbraňových bodů nebo plněním "zbraňových" výzev ne nepodobných achievementům.

Nezdá se to jako kdovíjak objevný koktejl, ale když k tomu přičtete nutnost neustálého pohybu, spoustu krvežíznivých nepřátel a dokončovací pohyby, které ve vás budí pocit, že jste fakt nabušení zabijáci, najednou to začne dávat smysl.

Doom je prostě Doom. ID Software ho vzal, přeleštil, trochu vyšperkoval a šup s ním do světa. A svět po tom zážitku skočil, protože tohle už pár let nikdo nevydal. Čistá frenetická akce, totální "vymejvárna" s metalovým soundtrackem. Chcete si odpočnout od neustálého levelování, explorace, závodění a kdoví čeho ještě? Tady. Tady to všechno zastřelíte.