Poslední dobou se velice rád vracím ke hrám, které jsem pařil jako malý kluk. Freedom Force vs. the 3rd Reich byla hra, kterou jsem miloval a tato má adorace přetrvává dodnes. Freedom Force má své kouzlo, které zejména tkví ve specifické komikové stylizaci. Přesto se mi hru nikdy nepodařilo dohrát, tedy až do nedávna.
Začnu příběhem, který je správně béčkový. Bez problému jsem přimhuřoval oči nad občasnou předvídatelností děje, protože zrovna tohle u takto specifického žánru očekávám. Celkově jsem se však bavil, děj byl poutavý, místy překvapivý a dobře vyvrcholil. Postavy jsou sympatické a skvěle teatrálně zahrané. Atmosféra zde díky stylovému vizuálu a příjemnému (leč místy repetitivnímu) audiu funguje.
Celá hra je složená ze tří dějství, kdy nejzajímavější je druhý, dle kterého je celá hra pojmenována. Ona samotná premisa cestováním v čase a bojování proti třetí říši v kulisách nacistického druhoválečného Německa mě neskutečně baví. Celkově mám rád zasazení superhrdinů do různých historických epoch, namátkou mohu jmenovat Batmanovky jako Zkáza, jež postihla Gotham, či Gotham by Gaslight.
Hratelnost je celkově zajímavá, i když se mi zpočátku lehce příčila. Freedom Force vs. the 3rd Reich je taktická RPG strategie, kde ovládáte až čtyři hrdiny najednou v reálném čase. Pozastavením hry plánujete svoji strategii, ovšem vaši hrdinové dokážou udělat pouze jeden pokyn. Tudíž když chcete, aby váš hrdina udělal více akcí najednou musíte mu nejdřív zadat jeden úkon a až ho dokoná, tak mu můžete zadat další. Osobně jsem si nakonec na toto krkolomné tempo zvykl. Přesto by nebylo od věci mít možnost plánovat několik kroků dopředu.
RPG elementy jsou zde v podstatě zcela primitivní. Vaši hrdinové a nepřátelé jsou odolní, či naopak slabý vůči některým elementům a typům útoku. Za dokončení misí levelujete své superhrdiny a následně jim za získané EXP vylepšujete, či kupujete nové schopnosti. Současně s tím dostáváte body prestiže, za které si můžete do týmu verbovat nové hrdiny.
Hrdinů je zde jako šafránu a každý je unikátní, ať už svým zjevem, charakteristikou, tak zejména schopnostmi. Když vám ale nebude žádný vyhovovat, můžete si sami některé vytvořit, či stáhnout a naverbovat si je do týmu.
Líbila se mi destrukce prostředí, kdy lze celou lokaci zničit do základů. Hrdinové mohou díky svým schopnostem zbořit půlku baráku. Mohou vyrvat semafor ze země, či zvednout popelnice, víka od kanálů, výbušné barely nebo nějaké to vozidlo a hodit ho po nepřátelích. Avšak je nemilé, kdy například onen výbušní barel mrsknete po nepříteli a on zavadí o nepatrnou překážku a vybouchne. V horším případě se bude v rádiusu výbuchu ochomýtat váš hrdina, či v nejhorším případě bude ona nepatrná překážka váš samotný hrdina. Házení předmětů byla vždy sázka do loterie. Zejména v uzavřených prostorách jsem raději třikrát měřil, dvakrát váhal a jednou se pomodlil, než jsem házel.
Zamrzela mě samotná délka hry. Hru lze se šnečím tempem dohrát do patnácti hodin. Misí je pomálu a rozhodně si nestihnete vyzkoušet všechny superhrdiny. V tomto směru se může do jisté míry nabízet znovuhratelnost, kdy si můžete hru projet znova, avšak s jinými hrdiny.
Freedom Force vs. the 3rd Reich je moje srdcovka, kterou jsem si dnes užíval o mnoho více než když jsem ji před více než deseti lety hrál poprvé. Hra má své kouzlo, díky kterému jsem schopný ji odpustit některé již zmiňované zápory. Škoda jen, že jsme se už nedočkali třetího pokračování...
For Freedom!
[HERNÍ VÝZVA 2020 - 9. "Základní kameny"]
Začnu příběhem, který je správně béčkový. Bez problému jsem přimhuřoval oči nad občasnou předvídatelností děje, protože zrovna tohle u takto specifického žánru očekávám. Celkově jsem se však bavil, děj byl poutavý, místy překvapivý a dobře vyvrcholil. Postavy jsou sympatické a skvěle teatrálně zahrané. Atmosféra zde díky stylovému vizuálu a příjemnému (leč místy repetitivnímu) audiu funguje.
Celá hra je složená ze tří dějství, kdy nejzajímavější je druhý, dle kterého je celá hra pojmenována. Ona samotná premisa cestováním v čase a bojování proti třetí říši v kulisách nacistického druhoválečného Německa mě neskutečně baví. Celkově mám rád zasazení superhrdinů do různých historických epoch, namátkou mohu jmenovat Batmanovky jako Zkáza, jež postihla Gotham, či Gotham by Gaslight.
Hratelnost je celkově zajímavá, i když se mi zpočátku lehce příčila. Freedom Force vs. the 3rd Reich je taktická RPG strategie, kde ovládáte až čtyři hrdiny najednou v reálném čase. Pozastavením hry plánujete svoji strategii, ovšem vaši hrdinové dokážou udělat pouze jeden pokyn. Tudíž když chcete, aby váš hrdina udělal více akcí najednou musíte mu nejdřív zadat jeden úkon a až ho dokoná, tak mu můžete zadat další. Osobně jsem si nakonec na toto krkolomné tempo zvykl. Přesto by nebylo od věci mít možnost plánovat několik kroků dopředu.
RPG elementy jsou zde v podstatě zcela primitivní. Vaši hrdinové a nepřátelé jsou odolní, či naopak slabý vůči některým elementům a typům útoku. Za dokončení misí levelujete své superhrdiny a následně jim za získané EXP vylepšujete, či kupujete nové schopnosti. Současně s tím dostáváte body prestiže, za které si můžete do týmu verbovat nové hrdiny.
Hrdinů je zde jako šafránu a každý je unikátní, ať už svým zjevem, charakteristikou, tak zejména schopnostmi. Když vám ale nebude žádný vyhovovat, můžete si sami některé vytvořit, či stáhnout a naverbovat si je do týmu.
Líbila se mi destrukce prostředí, kdy lze celou lokaci zničit do základů. Hrdinové mohou díky svým schopnostem zbořit půlku baráku. Mohou vyrvat semafor ze země, či zvednout popelnice, víka od kanálů, výbušné barely nebo nějaké to vozidlo a hodit ho po nepřátelích. Avšak je nemilé, kdy například onen výbušní barel mrsknete po nepříteli a on zavadí o nepatrnou překážku a vybouchne. V horším případě se bude v rádiusu výbuchu ochomýtat váš hrdina, či v nejhorším případě bude ona nepatrná překážka váš samotný hrdina. Házení předmětů byla vždy sázka do loterie. Zejména v uzavřených prostorách jsem raději třikrát měřil, dvakrát váhal a jednou se pomodlil, než jsem házel.
Zamrzela mě samotná délka hry. Hru lze se šnečím tempem dohrát do patnácti hodin. Misí je pomálu a rozhodně si nestihnete vyzkoušet všechny superhrdiny. V tomto směru se může do jisté míry nabízet znovuhratelnost, kdy si můžete hru projet znova, avšak s jinými hrdiny.
Freedom Force vs. the 3rd Reich je moje srdcovka, kterou jsem si dnes užíval o mnoho více než když jsem ji před více než deseti lety hrál poprvé. Hra má své kouzlo, díky kterému jsem schopný ji odpustit některé již zmiňované zápory. Škoda jen, že jsme se už nedočkali třetího pokračování...
For Freedom!
[HERNÍ VÝZVA 2020 - 9. "Základní kameny"]
The Dark Pictures Anthology: Man of Medan