K této hře jsem se dostal díky Herní výzvě a její kategorii, kde bylo nutné dohrát hru, kde je hudba hlavní součástí herní mechaniky. Hudba, respektive její rytmus, je totiž nejdůležitějším faktorem při hraní této hry. Každá činnost se musí udělat ve správném okamžiku. Pokud je hráč příliš rychlý nebo jeden beat vynechá, přichází o svůj tah a v pozdějších fázích hry to může znamenat citelnou ztrátu zdraví nebo rovnou i smrt.
Hra je rozdělena do 4 zón (+ DLC dodá ještě jednu navíc), kde jsou vždy 3 levely následované finálním čtvrtým. Hlavním cílem každé úrovně je tedy najít schody do té další. To ale není jen tak, protože se zde pohybují nepřátelé, které musí hráč porazit. K dispozici je celá řada zbraní a kouzel, na které lze v podzemí narazit, případně je možné je zakoupit u obchodníka. Samotní nepřátelé mají pevně dané své tahy, kterými se mohou v rytmu v podzemí pohybovat, takže není problém se po čase všechny jejich pohyby naučit a vymyslet vhodnou strategii na každého z nich. V každém patře pak čeká u schodů miniboss, který může hráči pěkně zavařit (zvláště pokud jej hráč objeví v době, kdy nemá prozkoumanou únikovou cestu). A aby toho nebylo málo, tak ve finálním čtvrtém patře čeká hráče boss fight. Pokud hráč kdekoliv na cestě umře, musí opakovat celou zónu znovu, jedině až po porážce bosse ve čtvrtém patře se odemyká nová zóna a tedy záchytný bod, od kterého se může po smrti pokračovat.
S každou novou zónou se pak stupňuje obtížnost. Jsou zde jak rafinovanější nepřátelé, tak roste i jejich počet (sem tam se i stane, že je hráč doslova obklopen nepřáteli). První zóna je tedy procházkou růžovým sadem, čtvrtá zóna se pak může se svou obtížností srovnávat s tou v Dark Souls. A to hlavně tím, že samotní závěreční bossové nejsou po natrénování vhodné strategie zase tak těžcí, obtížné je se k nim vůbec dostat. Pro trénování jsou ve hře naštěstí k dispozici trenéři. A to jak na normální nepřátele, tak i bosse a minibosse, ale nejprve je nutné zachránit daného trenéra v podzemí.
To, co se mi na této hře líbí, je kromě základní myšlenky pohybů v rytmu hudby i její audiovizuální stylizace. Základem hudební hry je pochopitelně hudba, která je opravdu velmi povedená a je trošku jiná v každé zóně a taky je trochu jiná i podle toho, za kterou postavu hráč hraje. Je zde i možnost si nahrát hudbu vlastní, té jsem ale nevyužil, protože výchozí soundtrack je opravdu dobře poslouchatelný. Dále je zde krásná komiksová grafika a spousta dalších detailů jako tančící nepřátelé, hudebně sladění bossové, zpívající obchodníci, apod. To všechno dodává vtipnou a líbivou atmosféru.
Dokončením všech zón a tedy porážkou Necrodancera však hra nemusí končit. Hráč si může vybrat jinou postavu (v základní hře jich je cca 10), která má trochu jiné vlastnosti a taky svůj příběh. Základní postavou je Cadence, která se normálně pohybuje a bojuje. Pak je zde např. její matka Melody, která hraje na zlatou loutnu, kterou zraňuje všechny kolem, ale nesmí držet v ruce žádnou zbraň, Monk zase nesmí vzít žádné zlato z důvodu jeho slibu, Bard se zase nemusí pohybovat v rytmu a má neomezený čas na svůj tah, atd. Pokud by ani to nestačilo, je zde All zones mode, kde je nutné projít všechny zóny na jeden zátah, případně daily challenge, tzn. Všichni hráči mají jeden pokus ve stejném podzemí a jde o to ho kompletně projít (na jeden zátah) a mít co nejlepší skóre.
Hra určitě není pro každého. Myslím si, že je to prakticky nehratelné pro lidi, kteří nedokáží vnímat rytmus. Sice jsou jednotlivé beaty graficky znázorněny ve formě tepajícího srdce, ale sledovat očima srdce i dění okolo bych asi nezvládl. Dále může některé hráče odrazovat její možná až příliš vysoká obtížnost, všem ostatním ale můžu hru vřele doporučit.
Hra je rozdělena do 4 zón (+ DLC dodá ještě jednu navíc), kde jsou vždy 3 levely následované finálním čtvrtým. Hlavním cílem každé úrovně je tedy najít schody do té další. To ale není jen tak, protože se zde pohybují nepřátelé, které musí hráč porazit. K dispozici je celá řada zbraní a kouzel, na které lze v podzemí narazit, případně je možné je zakoupit u obchodníka. Samotní nepřátelé mají pevně dané své tahy, kterými se mohou v rytmu v podzemí pohybovat, takže není problém se po čase všechny jejich pohyby naučit a vymyslet vhodnou strategii na každého z nich. V každém patře pak čeká u schodů miniboss, který může hráči pěkně zavařit (zvláště pokud jej hráč objeví v době, kdy nemá prozkoumanou únikovou cestu). A aby toho nebylo málo, tak ve finálním čtvrtém patře čeká hráče boss fight. Pokud hráč kdekoliv na cestě umře, musí opakovat celou zónu znovu, jedině až po porážce bosse ve čtvrtém patře se odemyká nová zóna a tedy záchytný bod, od kterého se může po smrti pokračovat.
S každou novou zónou se pak stupňuje obtížnost. Jsou zde jak rafinovanější nepřátelé, tak roste i jejich počet (sem tam se i stane, že je hráč doslova obklopen nepřáteli). První zóna je tedy procházkou růžovým sadem, čtvrtá zóna se pak může se svou obtížností srovnávat s tou v Dark Souls. A to hlavně tím, že samotní závěreční bossové nejsou po natrénování vhodné strategie zase tak těžcí, obtížné je se k nim vůbec dostat. Pro trénování jsou ve hře naštěstí k dispozici trenéři. A to jak na normální nepřátele, tak i bosse a minibosse, ale nejprve je nutné zachránit daného trenéra v podzemí.
To, co se mi na této hře líbí, je kromě základní myšlenky pohybů v rytmu hudby i její audiovizuální stylizace. Základem hudební hry je pochopitelně hudba, která je opravdu velmi povedená a je trošku jiná v každé zóně a taky je trochu jiná i podle toho, za kterou postavu hráč hraje. Je zde i možnost si nahrát hudbu vlastní, té jsem ale nevyužil, protože výchozí soundtrack je opravdu dobře poslouchatelný. Dále je zde krásná komiksová grafika a spousta dalších detailů jako tančící nepřátelé, hudebně sladění bossové, zpívající obchodníci, apod. To všechno dodává vtipnou a líbivou atmosféru.
Dokončením všech zón a tedy porážkou Necrodancera však hra nemusí končit. Hráč si může vybrat jinou postavu (v základní hře jich je cca 10), která má trochu jiné vlastnosti a taky svůj příběh. Základní postavou je Cadence, která se normálně pohybuje a bojuje. Pak je zde např. její matka Melody, která hraje na zlatou loutnu, kterou zraňuje všechny kolem, ale nesmí držet v ruce žádnou zbraň, Monk zase nesmí vzít žádné zlato z důvodu jeho slibu, Bard se zase nemusí pohybovat v rytmu a má neomezený čas na svůj tah, atd. Pokud by ani to nestačilo, je zde All zones mode, kde je nutné projít všechny zóny na jeden zátah, případně daily challenge, tzn. Všichni hráči mají jeden pokus ve stejném podzemí a jde o to ho kompletně projít (na jeden zátah) a mít co nejlepší skóre.
Hra určitě není pro každého. Myslím si, že je to prakticky nehratelné pro lidi, kteří nedokáží vnímat rytmus. Sice jsou jednotlivé beaty graficky znázorněny ve formě tepajícího srdce, ale sledovat očima srdce i dění okolo bych asi nezvládl. Dále může některé hráče odrazovat její možná až příliš vysoká obtížnost, všem ostatním ale můžu hru vřele doporučit.
Pro: Hudba, Atmosféra
Proti: Vyšší obtížnost v pozdějších fázích hry