Jsou 3 typy lidí. Ti, kteří hru nenávidí, ti, kteří ji milují a ti, kterým je to úplně u zádele. Já nejspíš patřím mezi 2. typ, ale vše má své ale..
Jako první bych chtěl vyzdvihnout grafiku, která je opravdu neskutečná.. Jako opravdu i po 100 hodinách se mohu jenom rozhlédnou po krajině a říct si wau, ale na druhou stranu některé lokace a převážně teda skály a kameny jsou doslova ohavné a nedodělané, ale vzhledem k velikosti světa se není čemu divit.. Ano velikost světa je velký problém v této hře a zároveň i síla. Síla v tom, že je pořád co prohledávat, ale problém, že většina lokací vypadá hodně podobně, ale na druhou stranu není moc co vyčítat autorům hry.. Řecko povětšinou mělo stejně stavěné města. Hlavní města jako Athény, nebo Korint dodržují svoji podobu tak, jak i dnes jsou stavěná a to je rozhodně velké plus.
Cestování se dočkáte v podobě svoji vlastní lodě, kterou získáte na začátku hry a mě jako velkého fanouška dílu Black flag to prostě bavilo.. Bavilo mě cestovat klidně i těch 10 kilometrů přes celou mapu jen proto, abych se dostal na malý ostrůvek. a využití těchto míst je taky velký problém. Většinu příběhu si odsloužíte ve větších městech a pak je třeba jen 1 velký úkol na nějakém menším ostrůvku a skáčete z jednoho na druhý po 1 úkolu. Nevyužitelnost těchto míst je tedy velmi špatný jev.
Hodně repetitivní je i soubojový systém, ale v které hře vlastně po nějaké době není? To by až takový problém nebyl, ale to, že vaše postava je vlastně nepřemožitelný polobůh a to i na těžší obtížnosti mi trochu vadí. Narozdíl od Origins, tam si člověk pořád připadá jako takový egyptský hrdina, ale ne jako polobůh a to mi vadilo.
To, že se hra změnila k nepoznání od posledního dílu Syndicate pro mě osobně vůbec špatné není. Však to přecejen s posledním dílem v Londýně šlo trochu z kopce s hratelností. Origins byla příjemná změna a Oddysey se v toto neliší.
Jak mám v oblibě, tak příběh zde nebudu nějak rozebírat, pro mě to stejně bylo jenom odreagování, protože mimo hlavního příběhu, tak jsem spíše prozkoumával svět. Někomu tedy vadilo, že aby mohl plnit hlavní úkoly, vedle toho musí plnit i nespočet úkolů vedlejších. Některé jsou zajímavé a spousty jich je repetitivních typu dones, přines, zabij, podřízni atd. Tudíž jsem si hlavně vybíral úkoly zajímavější a těmto se obloukem vyhýbal, ikdyž to mnohdy nešlo a musel jsem to přežít. Budu znít možná tuctově, ale dosti mě překvapily některé plottwisty v ději a trochu mě tak i donutily hru dohrát, ikdyž s velkým zpožděním několika desítek hodin. Postavy většinou byly takové nemastné a neslané, ale našly se i vyjímky v podobě pár vašich společníků a i těch pár postav my pomohly dostat se do děje hlouběji.
Co troch naštve, že vaše rozhodnutí nemají moc vlivu na děj.. To jestli se přidáte ke Spartě nebo k Athénám je v ději naprosto jedno a úkoly vás vlastně budou nutit k tomu bojovat za oba, což já jsem neudělal, protože TOTO JE SPARTA.
Soundtrack byl hezký, Nebudu říkat překrásný, protože by to nebyla pravda, ale mě neurazil, s Řeckem to hezky souviselo a tudíž se to i hezky poslouchalo.
Je tu spousta druhů vybavení a vedení vaší postavy, ale za těch úrovní co získáte není problém si vyzkoušet všechno. Co mě občas otravovalo bylo neustále vylepšování brnění a zbraní, které jsem musel absolvovat. S rostoucím levelem a to například jen o 2 vaše vybavení zastarávalo. Občas to tedy otravovalo, ale aspoň člověk musel něco dělat pro vývoj postavy. Co jsem nikdy nepochopil bylo, proč nemohu porazit soupeře o 1 level vyšší, ale když jsem byl stejný, bylo to lehké.. a to samé se zabitím zezadu. Když jsem byl o level nižší, neubíralo to nepříteli skoro nic a najednou jsem byl stejný level a naprosto v pořádku a to i v případě rozdílu level 49 a 50..
Ikdyž jsem napsal spousty negativ, hru jsem tak vydržel hrát asi 150 hodin a kvůli něčemu to asi bylo, takže bych hru shledal tak, že mě hrozně moc bavila, ale znovu bych si ji už asi nezahrál.. možná za pár let znovu. Spoustu věcí si člověk musí zkusit sám, aby mohl hodnotit. Budou lidi, kterým se hra líbit nebude a budou lidi, kteří ji budu hrát stovky hodin, ale jako milovník RPG jsem si to nemohl nechat ujít a času nelituji.
Jako první bych chtěl vyzdvihnout grafiku, která je opravdu neskutečná.. Jako opravdu i po 100 hodinách se mohu jenom rozhlédnou po krajině a říct si wau, ale na druhou stranu některé lokace a převážně teda skály a kameny jsou doslova ohavné a nedodělané, ale vzhledem k velikosti světa se není čemu divit.. Ano velikost světa je velký problém v této hře a zároveň i síla. Síla v tom, že je pořád co prohledávat, ale problém, že většina lokací vypadá hodně podobně, ale na druhou stranu není moc co vyčítat autorům hry.. Řecko povětšinou mělo stejně stavěné města. Hlavní města jako Athény, nebo Korint dodržují svoji podobu tak, jak i dnes jsou stavěná a to je rozhodně velké plus.
Cestování se dočkáte v podobě svoji vlastní lodě, kterou získáte na začátku hry a mě jako velkého fanouška dílu Black flag to prostě bavilo.. Bavilo mě cestovat klidně i těch 10 kilometrů přes celou mapu jen proto, abych se dostal na malý ostrůvek. a využití těchto míst je taky velký problém. Většinu příběhu si odsloužíte ve větších městech a pak je třeba jen 1 velký úkol na nějakém menším ostrůvku a skáčete z jednoho na druhý po 1 úkolu. Nevyužitelnost těchto míst je tedy velmi špatný jev.
Hodně repetitivní je i soubojový systém, ale v které hře vlastně po nějaké době není? To by až takový problém nebyl, ale to, že vaše postava je vlastně nepřemožitelný polobůh a to i na těžší obtížnosti mi trochu vadí. Narozdíl od Origins, tam si člověk pořád připadá jako takový egyptský hrdina, ale ne jako polobůh a to mi vadilo.
To, že se hra změnila k nepoznání od posledního dílu Syndicate pro mě osobně vůbec špatné není. Však to přecejen s posledním dílem v Londýně šlo trochu z kopce s hratelností. Origins byla příjemná změna a Oddysey se v toto neliší.
Jak mám v oblibě, tak příběh zde nebudu nějak rozebírat, pro mě to stejně bylo jenom odreagování, protože mimo hlavního příběhu, tak jsem spíše prozkoumával svět. Někomu tedy vadilo, že aby mohl plnit hlavní úkoly, vedle toho musí plnit i nespočet úkolů vedlejších. Některé jsou zajímavé a spousty jich je repetitivních typu dones, přines, zabij, podřízni atd. Tudíž jsem si hlavně vybíral úkoly zajímavější a těmto se obloukem vyhýbal, ikdyž to mnohdy nešlo a musel jsem to přežít. Budu znít možná tuctově, ale dosti mě překvapily některé plottwisty v ději a trochu mě tak i donutily hru dohrát, ikdyž s velkým zpožděním několika desítek hodin. Postavy většinou byly takové nemastné a neslané, ale našly se i vyjímky v podobě pár vašich společníků a i těch pár postav my pomohly dostat se do děje hlouběji.
Co troch naštve, že vaše rozhodnutí nemají moc vlivu na děj.. To jestli se přidáte ke Spartě nebo k Athénám je v ději naprosto jedno a úkoly vás vlastně budou nutit k tomu bojovat za oba, což já jsem neudělal, protože TOTO JE SPARTA.
Soundtrack byl hezký, Nebudu říkat překrásný, protože by to nebyla pravda, ale mě neurazil, s Řeckem to hezky souviselo a tudíž se to i hezky poslouchalo.
Je tu spousta druhů vybavení a vedení vaší postavy, ale za těch úrovní co získáte není problém si vyzkoušet všechno. Co mě občas otravovalo bylo neustále vylepšování brnění a zbraní, které jsem musel absolvovat. S rostoucím levelem a to například jen o 2 vaše vybavení zastarávalo. Občas to tedy otravovalo, ale aspoň člověk musel něco dělat pro vývoj postavy. Co jsem nikdy nepochopil bylo, proč nemohu porazit soupeře o 1 level vyšší, ale když jsem byl stejný, bylo to lehké.. a to samé se zabitím zezadu. Když jsem byl o level nižší, neubíralo to nepříteli skoro nic a najednou jsem byl stejný level a naprosto v pořádku a to i v případě rozdílu level 49 a 50..
Ikdyž jsem napsal spousty negativ, hru jsem tak vydržel hrát asi 150 hodin a kvůli něčemu to asi bylo, takže bych hru shledal tak, že mě hrozně moc bavila, ale znovu bych si ji už asi nezahrál.. možná za pár let znovu. Spoustu věcí si člověk musí zkusit sám, aby mohl hodnotit. Budou lidi, kterým se hra líbit nebude a budou lidi, kteří ji budu hrát stovky hodin, ale jako milovník RPG jsem si to nemohl nechat ujít a času nelituji.
Resident Evil 7: Biohazard
Pro: Grafika 9,5/10 Sountrack 8/10, Příběh ?, lokace 8/10. Délka hraní 10/10, Loď jako cestovní prostředek
Proti: Hrajete za poloboha, Postavy jsou většinou karikatury, řeč těla postav, po čase repetitivní úkoly a bojový systém