Hrála jsem se všemi DLC pohromadě.
S hrou jsem měla zvláštní vztah. Nejdříve jsem se nemohla do otevřeného světa Skyrimu ponořit, ale to byla moje chyba, protože jsem nepochopila questy. Potom to už byla regulérní závislost. Bohužel jsem během hraní měla počítač 2x v servisu a ponořit se do Skyrimu mi vždy dávalo zabrat. Podruhé jsem zjistila, že mi Steam nesynchronizoval stav hry a tak jsem ztratila 3 dny práce. Znovu už se mi do bývalého stavu hrát nechtělo a tak hru balím v polovině dohraného DLC Dragonborn. Je totiž pravda, že svět se pro mě stával repetitivním, několik typů dungeonů, nákupy apod. , představa, že se musím tím vším zase prodírat, do toho se mi fakt nechtělo. Nicméně příběh, prostředí, otevřený svět a objevování to všechno způsobilo, že jsem se do RPG s otevřeným světem zamilovala. Ale ne asi natolik, abych si questy chybou synchronizace opakovala znovu. K tomu je tady spousta jiných her, které si chci zahrát.
Mnoho věcí se taky opakovalo, jak už tady někdo psal níže: pavouci na cestě, vlci, vždy dva. Pořád na mě na cestě někdo útočil, nekromanti, upíři, bylo to pak pořád tak nějak dokola.