Trvalo dva roky než někdo vytvořil střílečku, která se mohla měřit s Half-Lifem jako rovný s rovným. Počin byl o to impozantnější, že se No One Lives Forever tehdejšímu vládci žánru vůbec nepodobá. Hra je na FPS netradičně ukecaná, občas se obejde úplně beze zbraní a některé pasáže jsou téměř filmové.

Hra je zasazena do 60. let. Bere si hodně z klasických bondovek a ze špiónského seriálu The Man from U.N.C.L.E., připomenutého nedoceněnou filmovou adaptací z roku 2015. Už z toho je jasné, že atmosféra nebude zcela vážná. Dialogy a zápletka si utahují z žánrových klišé, popřípadě odkazují na známé scény z proslavených filmů. Protože jsme v Británii, tak se pochopitelně nešetří jemným konverzačním humorem.

V centru děje stojí Cate Archer, nová členka organizace UNITY, snažící se prosadit v původně výlučně mužské společnosti. Na plakátu je Cate krásná a ve hře ještě nádhernější, ale její hlavní devízou je jiskřivá osobnost. Zatímco ve Wolfensteinu měl hrdina sotva jméno, v DOOMu ani to ne a Half-Life se zmohl jen na povrchní charakteristiku Gordona Freemana, NOLF si dal práci, aby hlavní postavu polidštil a dodal jí hloubku. Projevuje se to zejména v hustě roztroušených animacích doprovázejících příběh. Tyto sekvence zabraly dohromady určitě přes hodinu času, přesto nezdržují a nenudí. Svou chvilku slávy si užili i umanutě zlí záporáci, jejich nesoudní pobočníci a dokonce i komicky neschopní poskoci.

Nejdůležitější na FPS je ovšem akce a ta je bez debat špičková. Protivníci moc nevydrží a většinou padnou na dvě povedené rány. Protože je míření benevolentní, tak mi častěji než jindy dopřálo pocit elitního zabijáka. Pochopitelně je to jen iluze, protože nepřátelé se vůbec nekryjí a neuhýbají. Jako odkaz na brakové akčňáky umírají dlouhé vteřiny, během nichž se komplikovaně kácí.

Obtížnost i tak dokáže potrápit, zvlášť v mapách vyžadujících opatrný postup. Buď při spuštění alarmu skončí misi neúspěchem, nebo se najednou vyhrne přesila nepřátel a chudinku Cate bez milosti zlikviduje. Prostoru na chyby moc není, protože jsem za celou dobu našel sotva dvě lekárničky a obnovoval jen neprůstřelnou vestu.

Stealth je vcelku použitelný a kdybych si dal práci, prošel bych část map bez zabití. K dispozici je skvělá pistole s tlumičem a serepetičky usnadňující infiltraci těžce chráněných objektů. Je jich opravdu hodně a bez některých se v misi neobejdete. Vývojáři využili toho, že ženy mívají spoustu módních doplňků, takže brož do vlasů slouží jako šperhák, přezka opasku vystřeluje lezeckou kotvu a parfém omráčí vojáka na tři metry. Pro agresivní postup je připravena pestrá nabídka zbraní. V jejich chování jsou znát rozdíly a nejvíc jsem si oblíbil kalašnikov, disponující skvělou palebnou silou a slušnou přesností. Každá zbraň má několik druhů nábojů, což je spíš na škodu, protože přebíjení mě jen zpomalovalo.

Smysl pro humor a akci doplňují výborné mise. Záchrana v letadle je vysloveně lahůdková a totéž bych mohl říci o úvodním hlídání velvyslance. Variabilita je obrovská a díky častému střídání jsem se nikdy nenudil. Nemění se jen struktura, ale i prostředí a některé mise mi připomněly Return to Castle Wolfenstein. Došlo i na souboje s bossy a zvlášť ten druhý z nich je docela těžký. GOTY edice obsahuje bonusovou prázdninovou epizodu.

No One Lives Forever se nezalekl popularity skriptovaných stříleček. Vsadil na příběh, propracovanou hlavní postavu a smysl pro humor. Byla to výborná volba, protože filmovost hry odůvodnila koridorovost map, parodování pokleslých špionážních dramat ospravedlnilo občas tupou AI a stylizace do šedesátek dodala nestárnoucí vzhled. Nad většinou chyb se tak dá mávnout rukou a stejně jich moc nebylo.