Dooma jsem na originálním Nintendu 64 bohužel nikdy nehrál. Fanouškovský projekt Doom 64 Absolution jsem sice odehrál, ale ten není úplně přesný a obsahuje i nové neoficiální části smíchané s ostatními. Vydání oficiálního remaku pro PC mě tak udělalo velkou radost. Jde o velice zvláštní hru. Z akce a celkového pocitu ze hry je jasné, že jde o pravého Dooma. Přesto grafika, design monster a ladění atmosféry je spíše temnější a od klasického Dooma odlišné. To něco, co dělá Dooma Doomem ve hře je, což je nejdůležitější. Doom 2016 ani Doom 3 vůbec nejsou špatné hry, jen odlišné, ale tohle je prostě správné pokračování. Všechna monstra i zbraně mají nový design, ale přibylo i pár nových kousků. Nightmare Imp je rychlejší verze klasického impa a dobře doplňuje základní sestavu. Mother Demon je finální boss, který mě nezaujal tolik jako Cyberdemon. Skvělá je nová zbraň Unmaker. Střílí silné laserové paprsky a jde dokonce třikrát upgradovat. Po jejím zisku jsem na plazmovku a BFG již nesáhl. V závěrečných bojích jde o nenahraditelného pomocníka a bez něj by to bylo výrazně těžší. Zvláště plně vylepšená dělá velkou paseku. Několik nepřátel z Dooma 2 naopak chybí.
Doom 64 v novém vydání nabízí rovných 40 levelů. Základní část je shodná s původní N64 verzí. Levely jsou menší než třeba v Doomu 2, ale jejich design je krásně spletitý. Počty nepřátel nejsou nijak závratné a obtížnost je tak akorát. Hledaní secretů je výzva a je jich slušné množství. Součástí je štědrá porce čtyř tajných levelů. Ty rozhodně stojí za návštěvu, protože tři skrývají vylepšení pro Unmakera a dokončení jednoho zpřístupní skryté Features menu. Díky němu se lze dostat k čtyřem Fun levelům. Ty nabízejí malé arény naplněné silnými nepřáteli a jsou opravdu výzvou. Prostě zábava jak má být. Poslední částí je nová epizoda Lost levels. Ta příběhově propojuje původní Doom sérii s tou moderní (Doom 2016/Eternal). Nová část zachovává ducha původní, snad jen obtížnost je vyšší.
Po dohrání jsem udělal malý test prvního levelu v Doom 64: Absolution a Doom 64: Retribution. Retribution je znatelně věrnější originálu a má i shodné řazení levelů. Obsahuje také nové úrovně, ale ty jsou přístupné přes samostatnou položku v menu a navíc se připravuje celá nová epizoda. Projekt určitě stojí za pozornost pokud vás šedesát-čtyřka zaujala. Celkově je Doom 64 skvělou součástí série, kterou by byla škoda minout. Nové vydání je příjemně rozšířené a stojí za zahrání i pokud původní hru znáte.
Doom 64 v novém vydání nabízí rovných 40 levelů. Základní část je shodná s původní N64 verzí. Levely jsou menší než třeba v Doomu 2, ale jejich design je krásně spletitý. Počty nepřátel nejsou nijak závratné a obtížnost je tak akorát. Hledaní secretů je výzva a je jich slušné množství. Součástí je štědrá porce čtyř tajných levelů. Ty rozhodně stojí za návštěvu, protože tři skrývají vylepšení pro Unmakera a dokončení jednoho zpřístupní skryté Features menu. Díky němu se lze dostat k čtyřem Fun levelům. Ty nabízejí malé arény naplněné silnými nepřáteli a jsou opravdu výzvou. Prostě zábava jak má být. Poslední částí je nová epizoda Lost levels. Ta příběhově propojuje původní Doom sérii s tou moderní (Doom 2016/Eternal). Nová část zachovává ducha původní, snad jen obtížnost je vyšší.
Po dohrání jsem udělal malý test prvního levelu v Doom 64: Absolution a Doom 64: Retribution. Retribution je znatelně věrnější originálu a má i shodné řazení levelů. Obsahuje také nové úrovně, ale ty jsou přístupné přes samostatnou položku v menu a navíc se připravuje celá nová epizoda. Projekt určitě stojí za pozornost pokud vás šedesát-čtyřka zaujala. Celkově je Doom 64 skvělou součástí série, kterou by byla škoda minout. Nové vydání je příjemně rozšířené a stojí za zahrání i pokud původní hru znáte.