Battlefield 2 je můj nejoblíbenější díl z celé série, ikdyž těsně v závěsu je první díl 1942. Ještě před Battlem jsem zkoušel CSko, CoD 1 a CoD 2, ale nevydržel jsem u nich moc dlouho. Nemůžu a ani nechci hrát online akce každý den, a proto bylo téměř nemožné se do CSka nějakým způsobem trochu dostat a nebýt pořád ta největší lama, kvůli bandě závisláků co rozdává headshoty jak na běžícím pásu. S CoD to bylo už určitě lepší, ale časem mě omrzelo, ikdyž na odreagování bylo parádní. Poměrně nedávno jsem dostal chuť zahrát si po delší době nějakou online akci a rozhodl se pro Battlefield 2(dřív jsem zkoušel jen singleplayer).

Když se mi po menších-větších problémech s punkbusterem a já nevím čím vším ještě konečně podařilo dostat do hry, aniž by mě pořád něco vykopávalo do hlavního menu, tak jsem dostal velmi zábavnou MP akci, kterou si s trochou tréninku osvojí snad každý, ale bohužel je možná až moc návyková. Doposud jsem sice hrál většinou bez týmu, ale když už jsem v něm byl, byl to opravdu parádní zážitek, jelikož týmová práce v B2 je dovedena téměř k dokonalosti. Všech sedm tříd je nedílnou součástí týmu a každý si najde svou nejoblíbenější. Nechybí samozřejmě hlasová komunikace a skvělý inovátorský systém velení. Třešničkou na dortu je systém hodností, spojený s odemykání nových zbraní a detailní statistiky, které si někdy hodně dlouho prohlížím a sleduju svůj postup:). Ten se ale teď zastavil. Ne snad kvůli tomu, že by mě hra přestala bavit, ale z důvodu totálního zanedbávání osobního života, zapomínání na příjem potravy a tekutin, a pouze sporadického kontaktu s okolním reálným světem:). Brzo se k Battlu ale vrátím a možná založíme s českými kamarády i tým(těm německým moc nerozumím:)), čehož se ale trochu děsím kvuli zmiňované návykovosti. Jsou možná lepší online akce, ale co jsem začal hrát Battlefield 2, nemám potřebu zkoušet nějakou jinou.