Krásná audiovizuální podívaná jménem Unravel přichází s druhým dílem, který nabízí prakticky to samé, ale přitom hratelnostně trošičku jinak. Hra je totiž postavená na kooperaci mezi dvěma hráči a právě tomu jsou uzpůsobeny všechny puzzly. Hráči bez parťáka však nemusí zoufat, oba Yarnyové se umí proplést v jednu postavu a hrou procházet v jednom s tím, že v případě potřeby se zase rozpletou s tím, že nehrající Yarn jen stojí na místě a drží lano (to jsem ale sám moc nezkoušel, protože jsem hrál společně s manželkou).
Jak už bylo řečeno, to nejlepší a nejkrásnější na této hře je audiovizuální zpracování. Krásné prostředí v kombinaci způsobuje, že hraní je jedna velká pohoda. Výjimkou jsou občasné akční scény jako např. tetřev snažící se sníst hlavní postavy.
Stejně jako v předchozím díle je zde vyprávěn příběh prostřednictvím náznaků vzpomínek. Hráč si při tom musí řadu věcí domýšlet, což není pro mě zrovna ten správný šálek čaje. Častokrát se nám stávalo, že nám příběh prostě nedával smysl (stejně jako samotný závěr, kde jsme zjistili, že vlastně chceme dostat světlo do majáku, které ukončí noc a bouřku)
Co se hratelnosti týče, je tentokrát trošku jiná v tom, že Yarn není připojen klubíčkem k začátku levelu (respektive domovské lokaci), ale k druhému Yarnovi. A na tom je postavena celá řada hádanek, které jsou dle mého názoru mnohem jednodušší, než v prvním díle. Ano, je tam pár momentu, kdy nám trvalo i několik minut, než jsme vymysleli scénář, jak budeme postupovat, ale ani jednou se nestalo, že bychom se zasekli. Hlavním a nejtěžším hratelnostním prvkem pak zůstává schopnost se dohodnout s parťákem, jak se bude daný puzzle řešit.
Suma sumárum, dvojka přináší opět skvělou odpočinkovou atmosféru doplněnou o kooperativní hraní a řešení celkem jednoduchých hádanek, které se užijí jak ostřílení, tak i casual hráči. Kromě základní hry doporučuji zkusit i samostatné challenge úrovně, jejichž řešení je trošku obtížnější než v základním příběhu.
Jak už bylo řečeno, to nejlepší a nejkrásnější na této hře je audiovizuální zpracování. Krásné prostředí v kombinaci způsobuje, že hraní je jedna velká pohoda. Výjimkou jsou občasné akční scény jako např. tetřev snažící se sníst hlavní postavy.
Stejně jako v předchozím díle je zde vyprávěn příběh prostřednictvím náznaků vzpomínek. Hráč si při tom musí řadu věcí domýšlet, což není pro mě zrovna ten správný šálek čaje. Častokrát se nám stávalo, že nám příběh prostě nedával smysl (stejně jako samotný závěr, kde jsme zjistili, že vlastně chceme dostat světlo do majáku, které ukončí noc a bouřku)
Co se hratelnosti týče, je tentokrát trošku jiná v tom, že Yarn není připojen klubíčkem k začátku levelu (respektive domovské lokaci), ale k druhému Yarnovi. A na tom je postavena celá řada hádanek, které jsou dle mého názoru mnohem jednodušší, než v prvním díle. Ano, je tam pár momentu, kdy nám trvalo i několik minut, než jsme vymysleli scénář, jak budeme postupovat, ale ani jednou se nestalo, že bychom se zasekli. Hlavním a nejtěžším hratelnostním prvkem pak zůstává schopnost se dohodnout s parťákem, jak se bude daný puzzle řešit.
Suma sumárum, dvojka přináší opět skvělou odpočinkovou atmosféru doplněnou o kooperativní hraní a řešení celkem jednoduchých hádanek, které se užijí jak ostřílení, tak i casual hráči. Kromě základní hry doporučuji zkusit i samostatné challenge úrovně, jejichž řešení je trošku obtížnější než v základním příběhu.
