O hře jsem věděl už od jejího vydání, ale nějak na ní přišla řada až teď. Zbytečně jsem si nezjišťoval žádné spoilery a viděl prakticky jen trailerové video. Čekal jsem příjemnou hratelnost, pěkné obrázky a scenérie a nějaký edukativní obsah a všeho se mi dostalo ve slušné míře.

Hra se točí kolem západní fronty 1. světové války, tedy kolem hranic Francie a Německa (bylo by ideální udělat další díly z jiných front). Zahrál jsem si za 4 postavy různých národností (francouzskou, německou, americkou a belgickou) a jednoho nadnárodního psa :) Bylo pěkné koukat, jak válku každá postava vidí trochu jinak a do toho se promítal i každý jednotlivý osobní příběh.

Po každé 10-20 minutové lokaci se děj přehodil na jinou postavu, což na první pohled působilo trochu chaoticky, ale po čase jsem si na to zvyknul a byl rád za takové chronologické vyprávění. Zajímavé bylo, že mi hra nabídla k vyzkoušení defacto veškeré charakteristické činnosti a propriety Světové války. Vyzkoušel jsem si tak zákopovou válku, ovládání automobilů, děl a tanků, práci v lágru, v nemocnici, v podzemí, střílení, ničení, stavění, no prostě všechno, co se tehdy dalo a bohužel i muselo dělat.

Ztvárnění je krásné, postavy i okolí jsou skvěle vykresleny, velmi rád jsem se jen kochal (i když to často vedlo k bídné smrti a opakování). :) Velmi oceňuji základní historické informace při každé nové dílčí úrovni. Je to vždy sice jen pár vět a detailních obrázků, ale o to víc to pak člověk hltá. Skvělý nápad je s hledáním různých předmětů, které pak tu edukativní část ještě prohlubují. I když jejich hledání má místy rušivý dopad na vlastní hraní, ale není to tak hrozné. Dovedu si představit a vlastně bych si to přál, aby si tuhle, nebo podobnou hru vyzkoušeli žáci během studia tohoto historického období (v 9. třídě), protože se jedná stále o jeden z určujících dějinných předělů, který nás ovlivňuje dodnes a to i přesto, že je zastíněn 2. světovou válkou. I jen to projetí Vítězného oblouku autem je epochální zážitek :)

Příběh hry postupně nabízí snad všechny myslitelné emoce a to taky není samozřejmost. Mechaniky a různé plnění dílčích úkolů je nastaveno na ideální obtížnost, hráč se chvíli rozkoukává, a pak na první, maximálně druhý pokus vše přejde bez větších problémů, takže i pro nehráče je tento kousek vhodný. Jen je různé používání pák a kol trochu moc časté.

Dostal jsem od hry to, co jsem čekal a jsem spokojen, kéž by vznikalo více takových herně-emočně-vzdělávacích her.