Kdo miloval první Bioshock, druhý díl ho určitě nezklame. Je to v zásadě to samé v bledě modrém. Se všemi klady a zápory původní hry. Je tu ale i pár věcí, které dvojka dělá jinak nebo dokonce lépe.
Gunplay se příliš nezměnil, ale díky zajímavějším zbraním je o fous záživnější. Zásadní bylo pro mě však zjištění, že může hráč používat plasmidy a zbraně naráz, takže už nepůsobí jako takový trochu zbytečný doplněk ke střílení, ale opravdu jsem je při hraní aktivně používal a se zbraněmi kombinoval. A i když ta ovladatelnost na PC pořád není úplně ideální, za tohle fakt palec nahoru!
Příběhově to dlouhou dobu působí jako nastavovaná kaše, ale ve finále se mi příběh dvojky líbil více. Je osobnější, emotivnější a pointuje roli Little Sisters. Nelze nezmínit neakční pasáž, prakticky z konce hry, kde se hráč na pár minut chopí právě malé sběratelky adama. Z mého pohledu prozatimní vrchol obou Bioshocků a ukázka, že jako story-driven adventura by ta hra mohla být daleko kompaktnější, ucelenější a ve finále zajímavější.
Graficky i designem je hra barvitější a řekl bych i zábavnější. Svěže působí procházky po mořském dně (i když výhledy jsou stále spíš meh), stejně jako větší důraz na tmu a lehce hororové chvilky. Bohužel pořád je těch přestřelek přehnaně moc a únavný respawn raději už ani nekomentuju. Naštěstí v závěru hry nepřituhne tolik, jako minule, takže se tím dá alespoň hezky prosvištět. Tak jako tak mi ale nastavení obtížnosti přijde nezvládnuté. I s vypnutými Vita-Chambers je hra až nezábavně lehká. Bossfighty jsou zase navzdory všemu ostatnímu docela tuhé. Všude, v každém - i tom nejzapadlejším regálů - se válí hromady lékárniček, nábojů a dalšího lootu, pro který jsem většinově neměl ani využití. Ač mě design a průzkum prostředí bavil, lootovací systém je nevyváženej a v závěru hry úplně nesmyslně předimenzovanej. Obecně to nekonečné luxování každé skříňky, co hráči přijde do cesty, spíš zdržuje a v dalších dílech bych to raději neviděl.
Jako celek to ale zlé určitě nebylo. Vlastně jsem se bavil o něco více, jak v případě jedničky. A ač se do Rapture v budoucnu již nejspíše cíleně nevrátím (mimo Minerva's Den a někdy později v DLC k Infinite), rád jsem tenhle utopisticko-dystopický svět navštívil.
Gunplay se příliš nezměnil, ale díky zajímavějším zbraním je o fous záživnější. Zásadní bylo pro mě však zjištění, že může hráč používat plasmidy a zbraně naráz, takže už nepůsobí jako takový trochu zbytečný doplněk ke střílení, ale opravdu jsem je při hraní aktivně používal a se zbraněmi kombinoval. A i když ta ovladatelnost na PC pořád není úplně ideální, za tohle fakt palec nahoru!
Příběhově to dlouhou dobu působí jako nastavovaná kaše, ale ve finále se mi příběh dvojky líbil více. Je osobnější, emotivnější a pointuje roli Little Sisters. Nelze nezmínit neakční pasáž, prakticky z konce hry, kde se hráč na pár minut chopí právě malé sběratelky adama. Z mého pohledu prozatimní vrchol obou Bioshocků a ukázka, že jako story-driven adventura by ta hra mohla být daleko kompaktnější, ucelenější a ve finále zajímavější.
Graficky i designem je hra barvitější a řekl bych i zábavnější. Svěže působí procházky po mořském dně (i když výhledy jsou stále spíš meh), stejně jako větší důraz na tmu a lehce hororové chvilky. Bohužel pořád je těch přestřelek přehnaně moc a únavný respawn raději už ani nekomentuju. Naštěstí v závěru hry nepřituhne tolik, jako minule, takže se tím dá alespoň hezky prosvištět. Tak jako tak mi ale nastavení obtížnosti přijde nezvládnuté. I s vypnutými Vita-Chambers je hra až nezábavně lehká. Bossfighty jsou zase navzdory všemu ostatnímu docela tuhé. Všude, v každém - i tom nejzapadlejším regálů - se válí hromady lékárniček, nábojů a dalšího lootu, pro který jsem většinově neměl ani využití. Ač mě design a průzkum prostředí bavil, lootovací systém je nevyváženej a v závěru hry úplně nesmyslně předimenzovanej. Obecně to nekonečné luxování každé skříňky, co hráči přijde do cesty, spíš zdržuje a v dalších dílech bych to raději neviděl.
Jako celek to ale zlé určitě nebylo. Vlastně jsem se bavil o něco více, jak v případě jedničky. A ač se do Rapture v budoucnu již nejspíše cíleně nevrátím (mimo Minerva's Den a někdy později v DLC k Infinite), rád jsem tenhle utopisticko-dystopický svět navštívil.
Pro: design prostředí, osobnější příběh a méně bizarní postavy, writing dialogů/logů, Rapture, vylepšený gunplay, neakční sekvence kousek před koncem hry, hudba
Proti: respawn, divně nastavená obtížnost a nesmyslný přebytek všeho, občas se to táhne, repetitivní minihry s bráněním Little Sister při cucání adama (bez dvojsmyslu)