Kamera, klapka jedem. Obsazování stanovišť po sedmé rejžo…
Chtěl bych být v roli Ubisoftu a vydělávat peníze na něčem, co už je zkopírované tolikrát, že bych sám ztratil přehled, jak dlouho už to vlastně takhle vařím z vody.
Far Cry: New Dawn přímo navazuje na Far Cry 5. Příběhově začíná tam, kde původní Far Cry 5 končí. A jelikož byl konec pětky fakt povedený, docela mě zajímalo, jak se autoři poperou s navázáním příběhu, jak ten postapo svět vlastně dokáží využít. Pravda je taková, že ho nevyužili a pokud někde nějaký náznak je, je většinou k ničemu.
Nechci zde příběh nijak rozebírat, to je na samotném hráči, ale zasazení do stejných kulis, v jakých se odehrávala pětka, ale po dopadu atomových bomb (bez vysvětlení proč všude kolem, jenom ne v Hope County), je základ na skvělý svět, ve kterém hráči mohou objevovat již objevené. Problém je ten, že Far Cry New Dawn opět ve velkém kopíruje své starší sourozence + přidává pár mechanik, které hru bohužel neposouvají dál, ale jaksi spíše bokem, či jsou krokem zpět. V případě neznalosti jiných Far Cry bych si asi New Dawn užil, takhle jsem ale od zhruba poloviny hry čekal, kdy to vlastně skončí.
Tentokrát tam nedáme jednoho záporáka, ale rovnou dva. A uděláme jim dojemnou minulost, jo šéfe?
Far Cry New Dawn jde na některé věc jinak, ale ne bohužel lépe jak jiné Far Cry hry. Opět se nemůžete dostat za hranice, ale narozdíl od předchozího dílu není důvodem omezení tvůrců hry ve stylu “Dostáváte se mimo aktivní oblast, vraťte se”, ale z důvodu radiace všude okolo Hope County. Ok, je to více pochopitelné. Nicméně, kam vaše oko dohlédne, tam je všude kolem dokola Hope County totálně zničená země, kde není absolutně nic. Přesto jste z této brutální pustiny, kde není jediná stavba a je pouze pár ohořelých stromů, přijeli vlakem po funkční železnici. Záporák není jediný vyšinutý cvok, ale jsou dva. Hra se dokonce snaží nějak vysvětlit jednání obou sester, nicméně místo dojemnosti to zavání trapností. New Dawn v tomto směru strašně utahuje šrouby a je to bohužel příliš okaté. Kapitolou sama pro sebe jsou zbraně a nepřátelé…
Šéfe, máme super nápad. Rozdělíme zbraně do tříd, nepřátele také rozdělíme do tříd a když bude mít hráč zbraň z nižší třídy, tak si totálně neškrtne. A co když bude mít zbraň z vyšší třídy, než bude nepřítel? Noooo, tak potom to bude mít easy, néé?
Nemám rád dělení zbraní a nepřátel do tříd. Proč s brokovnicí úrovně 1. jakž takž ustřílím nepřítele úrovně 1, ale jsem absolutně bez šance u nepřátele úrovně 3? Když ten nepřítel vypadá zcela stejně? A proč, když si vezmu brokovnici úrovně tři, která kromě pár pozlátek vypadá stejně jako ta z úrovně jedna, tak nepřítele úrovně jedna a dvě zničím instantně, ale nepřátele úrovně čtyři pižlám pět minut? Když opět vypadají všichni stejně? Jasně, chápu že zbraň úrovně tři je silnější, ale proč proboha autoři tenhle nesmyslný systém naroubovali i sem? Proč musím vylepšovat ponk, na kterém si za nasbírané materiály kupuji zbraně, protože ty stávající jsou mi k ničemu, když už potkávám jen nepřátele vyšších úrovní? Takto ve hře má hráč několik baseballových pálek, každou s totálně jiným poškozením. To samé veškeré ostatní zbraně. Například malá pistolka úrovně 4 je účinnější jak raketomet úrovně jedna. Proboha, to mají autoři hráče za pitomce?
Stejně nešťastně jsou rozděleny i dopravní prostředky, tam není rozdíl ale tak markantní, protože je vlastně nemusíte příliš využívat a to díky možnosti teleportovat se na jakékoliv objevené místo. A protože jednotlivé místa jsou od sebe vzdáleny maximálně pár stovek metrů, je rychlejší tam doběhnout přes kopec, než si přivolat někde auto a objíždět to.
Hele, hráč prošel arénou psanců, ale našel jí dříve než ho tam zavedl příběh, takže tam nemohl bojovat, byla prázdná. Co uděláme? Nic, pošlete ho tam zpět v rámci příběhu a mezitím jí kompletně zaplňte, ať si úkol užije…
To na co jsem si stěžoval u pátého dílu, je zde také. Hra v rámci příběhových misí manipuluje s prostředím a to hodně špatným způsobem. Projdete náhodně objevenou prázdnou bojovou arénu, pět minut po odchodu z prázdné arény nedaleko získáte příběhový úkol týkající se právě této arény, obratem se do ní tedy vracíte a najdete v ní desítky lidí uprostřed probíhajících nelegálních závodů. Hra v tomto, ale i spoustě jiných příběhových misí zcela nabourává svůj vlastní svět, protože “příběh”. Hráč má ale takto podaným změnám problém věřit a pro změnu mu to nabourává hratelnost a uvěřitelnost celého světa. Vtažení do hry se tak ničí, stejně tak i hratelnost.
Tady chci louku, tamhle horu, sem dejte jezero a tam vodopády. Nějaké chatky a taky nezapomeňte na kostel…
Grafická stránka je opět výborná. Tím že procházíte stejným prostředím z Far Cry 5, které se ale dost od minule změnilo, je exploring ve hře zábavný. Tam kde dříve byla silnice je nyní trávou zarostlá louka, ze které tu a tam prosvítá zbytek asfaltu. Uvěřitelnost prostředí je výborná, pokud vynechám všudypřítomnou růžovou barvu, která mi osobně moc nesedla. Po několika hodinách hraní jsem jí ale přestal řešit. Jediné co mi exploring nabouralo byla neustálá honba za materiály, abych si mohl dovolit zbraně vyššího levelu. Gunplay je ve hře zábavný, perfektní je například metač kotoučových pil, který dokáže mezi nepřáteli udělat paseku. Tedy za předpokladu, že máte metač lvl. 4.
Náročnost hry je stejná jako u Far Cry 5, zahrajete si tedy i na slabším železe, pro maximální nastavení grafiky ve vyšším rozlišení ale již budete potřebovat dostatečně výkonný počítač. Hra je v kostce starý známý Far Cry, autoři se hru ale pokoušeli přesto nějak inovovat. Bohužel to nevyšlo a New Dawn je tak to samé v bledě růžovém, navíc s otravnou mechanikou tříd zbraní a nepřátel.
Chtěl bych být v roli Ubisoftu a vydělávat peníze na něčem, co už je zkopírované tolikrát, že bych sám ztratil přehled, jak dlouho už to vlastně takhle vařím z vody.
Far Cry: New Dawn přímo navazuje na Far Cry 5. Příběhově začíná tam, kde původní Far Cry 5 končí. A jelikož byl konec pětky fakt povedený, docela mě zajímalo, jak se autoři poperou s navázáním příběhu, jak ten postapo svět vlastně dokáží využít. Pravda je taková, že ho nevyužili a pokud někde nějaký náznak je, je většinou k ničemu.
Nechci zde příběh nijak rozebírat, to je na samotném hráči, ale zasazení do stejných kulis, v jakých se odehrávala pětka, ale po dopadu atomových bomb (bez vysvětlení proč všude kolem, jenom ne v Hope County), je základ na skvělý svět, ve kterém hráči mohou objevovat již objevené. Problém je ten, že Far Cry New Dawn opět ve velkém kopíruje své starší sourozence + přidává pár mechanik, které hru bohužel neposouvají dál, ale jaksi spíše bokem, či jsou krokem zpět. V případě neznalosti jiných Far Cry bych si asi New Dawn užil, takhle jsem ale od zhruba poloviny hry čekal, kdy to vlastně skončí.
Tentokrát tam nedáme jednoho záporáka, ale rovnou dva. A uděláme jim dojemnou minulost, jo šéfe?
Far Cry New Dawn jde na některé věc jinak, ale ne bohužel lépe jak jiné Far Cry hry. Opět se nemůžete dostat za hranice, ale narozdíl od předchozího dílu není důvodem omezení tvůrců hry ve stylu “Dostáváte se mimo aktivní oblast, vraťte se”, ale z důvodu radiace všude okolo Hope County. Ok, je to více pochopitelné. Nicméně, kam vaše oko dohlédne, tam je všude kolem dokola Hope County totálně zničená země, kde není absolutně nic. Přesto jste z této brutální pustiny, kde není jediná stavba a je pouze pár ohořelých stromů, přijeli vlakem po funkční železnici. Záporák není jediný vyšinutý cvok, ale jsou dva. Hra se dokonce snaží nějak vysvětlit jednání obou sester, nicméně místo dojemnosti to zavání trapností. New Dawn v tomto směru strašně utahuje šrouby a je to bohužel příliš okaté. Kapitolou sama pro sebe jsou zbraně a nepřátelé…
Šéfe, máme super nápad. Rozdělíme zbraně do tříd, nepřátele také rozdělíme do tříd a když bude mít hráč zbraň z nižší třídy, tak si totálně neškrtne. A co když bude mít zbraň z vyšší třídy, než bude nepřítel? Noooo, tak potom to bude mít easy, néé?
Nemám rád dělení zbraní a nepřátel do tříd. Proč s brokovnicí úrovně 1. jakž takž ustřílím nepřítele úrovně 1, ale jsem absolutně bez šance u nepřátele úrovně 3? Když ten nepřítel vypadá zcela stejně? A proč, když si vezmu brokovnici úrovně tři, která kromě pár pozlátek vypadá stejně jako ta z úrovně jedna, tak nepřítele úrovně jedna a dvě zničím instantně, ale nepřátele úrovně čtyři pižlám pět minut? Když opět vypadají všichni stejně? Jasně, chápu že zbraň úrovně tři je silnější, ale proč proboha autoři tenhle nesmyslný systém naroubovali i sem? Proč musím vylepšovat ponk, na kterém si za nasbírané materiály kupuji zbraně, protože ty stávající jsou mi k ničemu, když už potkávám jen nepřátele vyšších úrovní? Takto ve hře má hráč několik baseballových pálek, každou s totálně jiným poškozením. To samé veškeré ostatní zbraně. Například malá pistolka úrovně 4 je účinnější jak raketomet úrovně jedna. Proboha, to mají autoři hráče za pitomce?
Stejně nešťastně jsou rozděleny i dopravní prostředky, tam není rozdíl ale tak markantní, protože je vlastně nemusíte příliš využívat a to díky možnosti teleportovat se na jakékoliv objevené místo. A protože jednotlivé místa jsou od sebe vzdáleny maximálně pár stovek metrů, je rychlejší tam doběhnout přes kopec, než si přivolat někde auto a objíždět to.
Hele, hráč prošel arénou psanců, ale našel jí dříve než ho tam zavedl příběh, takže tam nemohl bojovat, byla prázdná. Co uděláme? Nic, pošlete ho tam zpět v rámci příběhu a mezitím jí kompletně zaplňte, ať si úkol užije…
To na co jsem si stěžoval u pátého dílu, je zde také. Hra v rámci příběhových misí manipuluje s prostředím a to hodně špatným způsobem. Projdete náhodně objevenou prázdnou bojovou arénu, pět minut po odchodu z prázdné arény nedaleko získáte příběhový úkol týkající se právě této arény, obratem se do ní tedy vracíte a najdete v ní desítky lidí uprostřed probíhajících nelegálních závodů. Hra v tomto, ale i spoustě jiných příběhových misí zcela nabourává svůj vlastní svět, protože “příběh”. Hráč má ale takto podaným změnám problém věřit a pro změnu mu to nabourává hratelnost a uvěřitelnost celého světa. Vtažení do hry se tak ničí, stejně tak i hratelnost.
Tady chci louku, tamhle horu, sem dejte jezero a tam vodopády. Nějaké chatky a taky nezapomeňte na kostel…
Grafická stránka je opět výborná. Tím že procházíte stejným prostředím z Far Cry 5, které se ale dost od minule změnilo, je exploring ve hře zábavný. Tam kde dříve byla silnice je nyní trávou zarostlá louka, ze které tu a tam prosvítá zbytek asfaltu. Uvěřitelnost prostředí je výborná, pokud vynechám všudypřítomnou růžovou barvu, která mi osobně moc nesedla. Po několika hodinách hraní jsem jí ale přestal řešit. Jediné co mi exploring nabouralo byla neustálá honba za materiály, abych si mohl dovolit zbraně vyššího levelu. Gunplay je ve hře zábavný, perfektní je například metač kotoučových pil, který dokáže mezi nepřáteli udělat paseku. Tedy za předpokladu, že máte metač lvl. 4.
Náročnost hry je stejná jako u Far Cry 5, zahrajete si tedy i na slabším železe, pro maximální nastavení grafiky ve vyšším rozlišení ale již budete potřebovat dostatečně výkonný počítač. Hra je v kostce starý známý Far Cry, autoři se hru ale pokoušeli přesto nějak inovovat. Bohužel to nevyšlo a New Dawn je tak to samé v bledě růžovém, navíc s otravnou mechanikou tříd zbraní a nepřátel.
Pro: Výborné grafické zpracování, zábavný gunplay i exploring, navazuje na Far Cry 5
Proti: Otravný systém tříd zbraní, vozidel a nepřátel, nutnost hledat velké množství materiálů na nové třídy zbraní, opět nekonečné hledání různých předmětů, nutnost plnit nesmyslné úkoly pro získání bodů na perky