Rozhodl jsem se zrevidovat svůj původní koment, protože jsem byl velmi vágní, a to u hry, na kterou mám úžasné vzpomínky a nabídla mi nespočitatelných hodin zábavy, je velká škoda. Původní H&D byla jednou z mých nejoblíbenějších her, a tak nadšení z nového dílu bylo nepopíratelné. O co víc mne potěšilo, že druhý díl vlastně nijak neodbočil ze zajetých kolejí. Vlastně jsme dostali nové mise v nové grafice s jen dobroušenou, ale jinak velmi podobnou, herní stránkou.

Stále tu máme tým 1-4 vojáků, stále tu máme výběr vybavení (který nás ale na rozdíl od jedničky nepustí do hry bez nutného k dokončení mise), stále tu máme suprový briefing a pak samotnou akci v různém prostředí – státy, počasí…úkoly se různí, takže nehrajeme to samé dokola. Navíc tu máme nově potápěčské vybavení, takže vojáci již překonali svoji smrtelnou alergii na vodu.

Co dostalo obří skok kupředu, je grafika. Ano, sice je H&D2 už také vousaté jako blázen, ale pořád je koukatelné a působí dobře, narozdíl od jedničky, kde už zub času a velké HW omezení v době vydání udělalo své. Prostředí se krásně mění - od sněhu - přes mírný pás - džungli - do pouště. K tomu různé počasí, které je ale bohužel pevně dáno, není možné si třeba zopáknout úkol a dát si obtížnější počasí. Celkově lokace působí uvěřitelně, a díky lepší grafice už se můžete opravdu schovat mezi stromy a ostatní vegetaci (nepřátelé ale taktéž – hodně je to poznat v džungli). Nicméně mám stále trochu pocit, že někteří nepřátelé mají až nepřirozený zrak, protože hráče zahlédnou v místech, kde tomu stěží uvěřit. Zpracování postav se posunulo od jedničky také dost kupředu, a tak již tolik nepřipomíná souboj umělohmotných panáků.

Hra opět nabízí variabilitu, máte cíl, a jak se k němu dostanete, to je (ve většině případů) na vás – sniperka, nůž, pistole či kulomet dle libosti. Na rozdíl od jedničky už fungují mise, kde nesmíte vyvolat poplach či jdete v přestrojení. Co bohužel není variabilní, to jsou mise samotné. Nemožnost měnit počasí jsem již zmínil, co je ale bohužel pevně dané, to jsou pozice a pohyb nepřátel. Když máte hru projitou několikrát, tak už máte v paměti kde kdo je, jak se k němu dostat, a jak ho nejlépe zlikvidovat. Začne tu působit repetitivnost – hra vás v tu chvíli nemá moc čím překvapit.

Opět máte k dispozici možnost používat vozidla, která najdete postávat občas po mapě. Tam není velký posun, to fungovalo i v předchozím díle. Když se vám podaří sebrat tank, mají nepřátelé o zábavu postaráno, a vy si můžete projíždět bojištěm jako by se nechumelilo – jen nepotkat soupeře také v tanku, ten je prakticky jediný, kdo vás může sundat, pěší jednotky většinou pouze marně útočí kulomety. Horší sranda ale nastává, pokud v tanku sedí nepřítel (funguje to i tak, že tank je prázdný, dokud na sebe neupozorníte, pak okamžitě běží posádka nasednout a vyrazit proti vám), protože posádka tanku má téměř nadpřirozené schopnosti ohledně práce s hlavní, kdy jakmile vás zmerčí, tak než stihnete mrknout, je otočena proti vám, a už dostáváte jednu dobře mířenou tankovou střelu mezi oči. Tohle na mne moc realisticky nikdy nepůsobilo. Ostatní vozidla celkem dobře fungují, nicméně jste v nich dost nápadní, takže na nějaké velké cestování mapou zapomeňte, dokud ji důkladně nevyčistíte – jenže to už jste většinou u cíle, tak nemá cenu se pro vozidlo vracet.

Zvuky a hudba jsou skvělé, hudba podbarvuje jak má, zvuky zbraní a dabing jsou fajn. Zvuk sniperky proříznuvší temný mlhou pokrytý kraj v první misi mám stále v hlavě.

Pocit ze zbraní je výborný, ale jak jsem uvedl už u H&D1, nejsem ve zbraních znalý, takže mohu hodnotit jen ze svého osobního názoru.

Narozdíl od předchozího dílu, kde začínáte tím, že stojíte s týmem u řeky a hráči starej se, tady dostanete úvodní výcvik, který vás aspoň trochu seznámí s ovládáním postavy a střelbou. Výcvik není špatný, nenaučí vás úplně vše, ale základ máte. Bohužel výcvik byl vždy zabugovaný, a i u „moderní“ verze na GOGu má pořád stejný bug – jakmile projdete základními instrukcemi o pohybu postavy a projdete střelnicí, tak vlezete do prostoru výcviku s granáty a bazukou. Tady jsem bohužel často končil (naštěstí je možno výcvik kdykoli přeskočit), protože hra odmítala zaregistrovat sestřelené cíle, a to se mi stávalo ve většině případů, takže výcvik nešel dokončit. Ne, že by hráč o něco strašného přišel, ale jestli si dobře vybavuji (ruku do ohně bych za to nedal), tak za splněný výcvik dostala postava zlepšení statusů. Mimochodem, paměť je už trochu zastřená, ale ve výcviku myslím máte, když uhnete z cesty k bazénu, možnost dojet k bráně, kterou když projdete, tak vzdáváte výcvik, svoji armádní kariéru a ukončíte hru. :-) Aspoň myslím, že to tak je, je to hrozně dlouho, co jsem tohle absolvoval, a když jsem nedávno zkoušel tohle zreplikovat, nedostal jsem se v GOG verzi přes granáty (zmíněný bug), takže jsem neměl možnost si to ověřit.

Když jsme u těch bugů, tak ten, co mne nejvíc trápil jsem už zmínil. Tady je oproti jedničce obrovský posun – zatímco u předchozího dílu jste často přicházeli o muže kvůli různým bugům a museli hru opakovat, ve dvojkách už to není problém a většina nezdarů je opravdu na konto hráče. Což je dobře, protože save systém umožňuje uložit pouze jednou za průběh mise (a ve vyšších obtížnostech myslím vůbec), takže při časté smrti kvůli herní chybě by hráč brzy vyhodil hru oknem. Takže tady se na save/load nehraje, ten případný save si šetříte aspoň do půlky mise, ať to nemusíte v nejhorším jet celé odznova.

Můžete používat i taktickou mapu, kdy se ze hry stane trochu šachová partie, nicméně to jsem já osobně nikdy nepoužíval. Většinou jsem hru hrál v režimu Osamělého vlka – pouze jedné postavy, a pokud jsem hrál za vícero postav, tak jsem se mezi nimi poctivě přepínal a vypomáhal si rozkazy z klávesnice (následuj mne/stůj, střílej/nestřílej…).

Hra nabídla i multiplayer, kdy jste např. po LAN síti mohli s kamarády vyzkoušet své schopnosti.

Pokud to mám celé shrnout, tak H&D1 byla inovativní a výbornou hrou, která světu předvedla, že tady máme opravdu skvělé programátory, nicméně dvojka byla opravdu to pravé. Nic zásadního se od jedničky nezměnilo, hra byla dost obdobná, ale dostala mnohem lepší grafiku, citelně menší nálož bugů a jen drobné dobroušení herního zážitku. H&D1 je surový diamant, H&D2 je diamant vybroušený do krásného lesku. Má to jen jednu velkou a zásadní chybu – H&D3 nikdy nebylo, a nevypadá to, že někdy bude. Nicméně v této době, kdy jsou moderní všemožné remastery starých pecek, tak mohu doufat, že si někdo vzpomene i na tyto, a vrátí jim původní lesk a slávu.