„Do you wanna learn something, or do you wanna make fun?“ Ptejte se sami sebe! Narovinu vám řeknu, že tak příjemný výsledek jsem nečekal ani ve snu. Nerad píchám do vosího hnízda, ale když prohlásím, že je to hra roku, nebude ze mě ani trochu mluvit hype. Mám rád sérii GTA, zažil jsem s ní mnoho a mnoho pěkné akce, nikdy mě ovšem nedostala z dějové stránky či charakterů postav. Cože? Ano, slyšíte dobře, stokrát hurá Rockstaru, že se zbavili roušky hazardérů s hráčskou důvěrou. A i když nakonec ztroskotali tam, kde by to většina hráčů nečekala (alespoň já ne), odešli u mě se ctí.
Konečně přišel na svět díl GTA, kde plně a neoddiskutovatelně fungují nějaké vnitřní souvislosti, kde se hlavní hrdina nechová jako idiot a kde je zajímavější rozebírat příběh, než kvalitu grafiky. Jistě, i ta je vysoce kvalitní a s HW nároky se postarala o infarkty nadržených hráčů po celém světě (ta voda!), ale to není místo, kde by si R* získalo největší respekt. Jak už jsem řekl, stáváte se hybatelem děje, svět kolem vás žije a Niko není samoúčelný břídil, jehož existence začíná a končí tím, aby vypadat cool a řekl co nejvíce fucků za minutu. Zde dostává CJ a celé San Andreas lekci a deset na holou, a jestli jsem si v době létání nad Las Venturas opravdu myslel, že mě lepší GTA už nepotká, neboť není co vylepšovat, musím se jít za své hříchy vyzpovídat do kostela. Tady není třeba hledat kompromisy, GTA 4 patří k tomu nejlepšímu, co jsem kdy hrál.
Pokud bych měl ke každému dílu GTA dosadit jedno životní období, tak Vice city bude dětství (krev, zbraně, vrtulníky – brrrm, brrrm), San Andreas dospívání (hip-hop, kozy, stíhačky) a GTA 4 dospělost. :) Vzala nám iluze o naší nesmrtelnosti a nezničitelnosti dopravních prostředků. Jak dostanete zblízka ránu brokovnicí, budete čuchat ke kytičkám zespoda. Jak vrazíte do sloupu, proletíte se předním sklem (a stejně nechápu, proč se Niko nepřivazuje :). Vstříc realističnosti u Rockstaru udělali taky pár ústupků, jež určitě nebyly na škodu. Vedlejších hrdinů není mnoho a každý v průběhu odhalí svá silná a slabá místa, že jim nejde (ne)držet palce. Zlato si jednoznačně zaslouží bratranec Roman se skvělým dabingem a přízvukem. Na malém prostoru zapůsobil ale například i Dwayne či Frankie. Fantastických slovních výstupů se dočkal Little Jacob, paradoxně parodující nejvíc právě San Andreas. A ani ženský element není do počtu.
Byla radost někdy (třeba i uprostřed časově neomezené mise) jen tak zastavit a rozhlédnout se kolem. Libery city existovalo vedle mě. Nebyla už jen kulisa pro demolici, lidé nosí noviny, tašky, kelímky nebo kufry. Zastavují se, dávají se do řeči, hádají se nebo pokřikují. Když prší, utíkají se schovat s knížkou nad hlavou. Komentují vaše krádeže aut. Vozí se taxíkem či metrem. Utíkají před policisty, když se něco na ulici semele. Hrabou se v kufru auta nebo volají mobilem. Na dálnici už do sebe doprava nenaráží, ale přesto tu někdy zácpa bývá. Za tohle velká pochvala. Stejně tak fyzika, ať už má pár nevýhod, funguje ve výsledku jako nádherně. Co se týče zbraní, tak jich můžete nosit jen omezený počet (pistole, uzina, samopal, ruční zbraň, granát/molotov, raketomet), stejně jako nábojů. No a pak je tu obrovský smysl pro detail jako hudba a témata na mobil, SMSky, bankomaty, internetové stránky, oblečení, superlativy mi nestačí…
Hodně se v souvislosti s GTA 4 mluví o jeho neoptimalizovanosti a odfláknutému přechodu z konzolí na počítač. Protože zde jako jeden z mála hodnotím dohranou počítačovou verzi, musím se prohlásit za šťastného člověka, neboť mi dohromady spadla hra 4x a nechyběla žádná textura. Nestala se žádná událost, která by mi zkazila zážitek z tak monstrózní hry. Nevypadá to už tolik jako GTA, jelikož se to zbavilo se to některých typických vlastností GTA, ale přesto to nakonec je GTA! Tak jak ho mám rád a ještě lepší! A je mi líto všech, kteří si těch 90 misí neužili jako já.
P. S.: Mise Three Leaf Clover je mistrovský kus, tak elegantní poctu Heatu (Nelítostný souboj) jsem si vždycky přál.
EDIT: Snižuji hodnocení o deset procent dolů. Tímto se přidavám k uživateli j.calling.2b ad (ehm) s tím, že po pár hodinách po dokončení příběhových misí už není co zkoumat, a neexistuje žádné další lákadlo, které by mě vrátilo zpátky k hraní. Až na rozjetí nové hry.
Konečně přišel na svět díl GTA, kde plně a neoddiskutovatelně fungují nějaké vnitřní souvislosti, kde se hlavní hrdina nechová jako idiot a kde je zajímavější rozebírat příběh, než kvalitu grafiky. Jistě, i ta je vysoce kvalitní a s HW nároky se postarala o infarkty nadržených hráčů po celém světě (ta voda!), ale to není místo, kde by si R* získalo největší respekt. Jak už jsem řekl, stáváte se hybatelem děje, svět kolem vás žije a Niko není samoúčelný břídil, jehož existence začíná a končí tím, aby vypadat cool a řekl co nejvíce fucků za minutu. Zde dostává CJ a celé San Andreas lekci a deset na holou, a jestli jsem si v době létání nad Las Venturas opravdu myslel, že mě lepší GTA už nepotká, neboť není co vylepšovat, musím se jít za své hříchy vyzpovídat do kostela. Tady není třeba hledat kompromisy, GTA 4 patří k tomu nejlepšímu, co jsem kdy hrál.
Pokud bych měl ke každému dílu GTA dosadit jedno životní období, tak Vice city bude dětství (krev, zbraně, vrtulníky – brrrm, brrrm), San Andreas dospívání (hip-hop, kozy, stíhačky) a GTA 4 dospělost. :) Vzala nám iluze o naší nesmrtelnosti a nezničitelnosti dopravních prostředků. Jak dostanete zblízka ránu brokovnicí, budete čuchat ke kytičkám zespoda. Jak vrazíte do sloupu, proletíte se předním sklem (a stejně nechápu, proč se Niko nepřivazuje :). Vstříc realističnosti u Rockstaru udělali taky pár ústupků, jež určitě nebyly na škodu. Vedlejších hrdinů není mnoho a každý v průběhu odhalí svá silná a slabá místa, že jim nejde (ne)držet palce. Zlato si jednoznačně zaslouží bratranec Roman se skvělým dabingem a přízvukem. Na malém prostoru zapůsobil ale například i Dwayne či Frankie. Fantastických slovních výstupů se dočkal Little Jacob, paradoxně parodující nejvíc právě San Andreas. A ani ženský element není do počtu.
Byla radost někdy (třeba i uprostřed časově neomezené mise) jen tak zastavit a rozhlédnout se kolem. Libery city existovalo vedle mě. Nebyla už jen kulisa pro demolici, lidé nosí noviny, tašky, kelímky nebo kufry. Zastavují se, dávají se do řeči, hádají se nebo pokřikují. Když prší, utíkají se schovat s knížkou nad hlavou. Komentují vaše krádeže aut. Vozí se taxíkem či metrem. Utíkají před policisty, když se něco na ulici semele. Hrabou se v kufru auta nebo volají mobilem. Na dálnici už do sebe doprava nenaráží, ale přesto tu někdy zácpa bývá. Za tohle velká pochvala. Stejně tak fyzika, ať už má pár nevýhod, funguje ve výsledku jako nádherně. Co se týče zbraní, tak jich můžete nosit jen omezený počet (pistole, uzina, samopal, ruční zbraň, granát/molotov, raketomet), stejně jako nábojů. No a pak je tu obrovský smysl pro detail jako hudba a témata na mobil, SMSky, bankomaty, internetové stránky, oblečení, superlativy mi nestačí…
Hodně se v souvislosti s GTA 4 mluví o jeho neoptimalizovanosti a odfláknutému přechodu z konzolí na počítač. Protože zde jako jeden z mála hodnotím dohranou počítačovou verzi, musím se prohlásit za šťastného člověka, neboť mi dohromady spadla hra 4x a nechyběla žádná textura. Nestala se žádná událost, která by mi zkazila zážitek z tak monstrózní hry. Nevypadá to už tolik jako GTA, jelikož se to zbavilo se to některých typických vlastností GTA, ale přesto to nakonec je GTA! Tak jak ho mám rád a ještě lepší! A je mi líto všech, kteří si těch 90 misí neužili jako já.
P. S.: Mise Three Leaf Clover je mistrovský kus, tak elegantní poctu Heatu (Nelítostný souboj) jsem si vždycky přál.
EDIT: Snižuji hodnocení o deset procent dolů. Tímto se přidavám k uživateli j.calling.2b ad (ehm) s tím, že po pár hodinách po dokončení příběhových misí už není co zkoumat, a neexistuje žádné další lákadlo, které by mě vrátilo zpátky k hraní. Až na rozjetí nové hry.
Inscryption