A já bych nebyl tak přísnej.
Vždyť si vezměte předlohu, kterou už "vykrádá" téměř každá hra s nádechem hororu. Chudák Lovecraft rotuje v hrobě, když vidí, co s jeho tématikou dělá převážně herní průmysl. Kdyby byl hlavní hrdina černoch, tak by vystřelil z hrobu.
To jsem vážně jediný, kterýho sere, že cokoliv, kde jsou chapadla, tak má automaticky nálepku "Lovecraft like"? Ne, předlohy pracují s naprosto jinou věcí. Tu záhy vysvětlím a tím pádem i poukážu na to, proč se v podstatě nedá udělat hra, který by dokázala uspokojit fanoušky Lovecrafta.
Vyberme libovolnou povídku. Nějakou totálně šílenou (vtipný,co? :) ). Mohli bychom vzít Putování k Neznámému Kadathu, ale nejlépší by byl profláknutý kousek - V horách šílenství. Proč je fanoušky tak milovaná a tolik oblíbená? Je totiž čistou esencí toho, co Lovecraft používá. Atmosféru a nepředstavitelný místa a příšery. Ono nepředstavitelný je hodně podstatný, protože pracuje především na základě představivosti čtenáře. Jak jistě vyvodíte, tak se může představivost velmi lišit. Základy máme všichni, ale přímý detaily monumentálních a "nepopsatelných" staveb se budou určitě rozdělovat. Vidíte na co se snažím poukázat? Lovecraft používal nekonkrétní hrozbu a něco nespecifikovatelnýho, aby vyvolal v čtenáři strach z neznámého. Do toho budou atmosféru, která se pojí právě se ztrátou příčetnosti. Co můžete čekat od něčeho, co si ani nedokážeme pořádně představit? Garantuji vám, že pokud budete chtít popisovat přímý nálezy z povídky V horách šílenství někomu, kdo povídku četl, tak oba budete v tom nejlepším případě rozděleni z představou, kterou vám autor představil. V tom klasickým případě nebudete mít ani páru, co jak vypadalo. A to je účel. Strach z neznámýho a nepředstavitelnýho. Právě proto nemůže herní průmysl (nebo libovolný zobrazovací médium) pořádně uspět a uspokojit fanoušky předloh. Jakmile totiž něčemu dáte podobu, tak se strach rázem pomalu vytrácí. Nevděční fanoušci, bijte mě!
Takže...snad jsem objasnil můj názor na to, proč nemůže být hra podle předlohy. Co si ale může vzít, tak si vzalo. Hutnou atmosféru a pozvolný rozkládání mysli hlavního protagonisty. Jsou volby zbytečný a rpg systém trapný? Jo, ALE tohle je hra, která se pokouší nějakým způsobem o přenesení atmosféry knih a to se podle mě podařilo. Ihned po prvních krocích na Darkwater na vás dýchne těžká a pochmurná atmosféra. Víte, že není něco v pořádku. Že je tu něco neznámýho, co točí celým děním. Za atmosféru tedy ode mě dostane hra +1. Nepamatuji si, která hra v blízký době dokázala něco takovýho vytvořit. A teď k tý hlavní srandě. Nechápu totiž několik stěžejních rozhodnutí vývojářů. Spoiler, jen tak mimochodem.
Proč "Ohýbač" dostal nějakou určitou podobu? Proč nefiguroval jen skrz neurčitý hlasy a obrazy?Zapadal by do atmosféry o dost líp. Nejde o to, jestli je nadesignovaný debilně (není), ale o tu přímou snahu. Tak trochu se teda upustilo od strachu z neznáma.
Schopnost rekonstrukce místa činu je sice cool, ale proč ji kurva může používat i Cat? To nedává smysl a bije to do očí i takovýho konzumenta, jakým jsem já.
Proč vedlejší postavy působí jako zbytečný kulisy? Proč nebyli líp vykresleny? Najednou je tam knihovník, který má zálibu v okultismu. Hotovo. Prostě tam je a má takovou zálibu. Jen tak si asi po nocích čte nekronomikon a sem tam mrkne na Netflix. Odkud toho tolik ví? Kde vzal všechny ty věci? To mu je Miskantonická universita jen tak dala? Skrz jeden kontakt? Vždyť jaký to byl problém v povídkách se dělit o neurčitý důkazy. Přeci třeba v Šepot v temnotách (bylo to v tom, ne?) se o podivný materiály dělili postavy hodně těžce skrz vlakový systémy. A to nemluvím o tom, že se důkazy ztrácely za podivných okolností. Nikdo na Miskantonický universitě by nepředal Nekronomikon nikomu. A vůbec. Ten taky existoval v universu jen neurčitě.
Všechny postavy se řídí podle nějakýho archetypu. Škoda. Působí to totiž nudně.
Ach jo, tak komu to doporučit? Fanouškům s otevřenou myslí asi jo. I tak budou sem tam nasraní, jako já. Hráčům hororovek spíš ne. Fandům walking simulátorů, kteří hledají hutnou a hororovou atmosféru? To by nejspíš byla má volba.
TL:DR: počkejte na brutální slevu, pokud máte rádi povídky od Lovecrafta. Jinak si můžete hru nechat v pohodě ujít.
Vždyť si vezměte předlohu, kterou už "vykrádá" téměř každá hra s nádechem hororu. Chudák Lovecraft rotuje v hrobě, když vidí, co s jeho tématikou dělá převážně herní průmysl. Kdyby byl hlavní hrdina černoch, tak by vystřelil z hrobu.
To jsem vážně jediný, kterýho sere, že cokoliv, kde jsou chapadla, tak má automaticky nálepku "Lovecraft like"? Ne, předlohy pracují s naprosto jinou věcí. Tu záhy vysvětlím a tím pádem i poukážu na to, proč se v podstatě nedá udělat hra, který by dokázala uspokojit fanoušky Lovecrafta.
Vyberme libovolnou povídku. Nějakou totálně šílenou (vtipný,co? :) ). Mohli bychom vzít Putování k Neznámému Kadathu, ale nejlépší by byl profláknutý kousek - V horách šílenství. Proč je fanoušky tak milovaná a tolik oblíbená? Je totiž čistou esencí toho, co Lovecraft používá. Atmosféru a nepředstavitelný místa a příšery. Ono nepředstavitelný je hodně podstatný, protože pracuje především na základě představivosti čtenáře. Jak jistě vyvodíte, tak se může představivost velmi lišit. Základy máme všichni, ale přímý detaily monumentálních a "nepopsatelných" staveb se budou určitě rozdělovat. Vidíte na co se snažím poukázat? Lovecraft používal nekonkrétní hrozbu a něco nespecifikovatelnýho, aby vyvolal v čtenáři strach z neznámého. Do toho budou atmosféru, která se pojí právě se ztrátou příčetnosti. Co můžete čekat od něčeho, co si ani nedokážeme pořádně představit? Garantuji vám, že pokud budete chtít popisovat přímý nálezy z povídky V horách šílenství někomu, kdo povídku četl, tak oba budete v tom nejlepším případě rozděleni z představou, kterou vám autor představil. V tom klasickým případě nebudete mít ani páru, co jak vypadalo. A to je účel. Strach z neznámýho a nepředstavitelnýho. Právě proto nemůže herní průmysl (nebo libovolný zobrazovací médium) pořádně uspět a uspokojit fanoušky předloh. Jakmile totiž něčemu dáte podobu, tak se strach rázem pomalu vytrácí. Nevděční fanoušci, bijte mě!
Takže...snad jsem objasnil můj názor na to, proč nemůže být hra podle předlohy. Co si ale může vzít, tak si vzalo. Hutnou atmosféru a pozvolný rozkládání mysli hlavního protagonisty. Jsou volby zbytečný a rpg systém trapný? Jo, ALE tohle je hra, která se pokouší nějakým způsobem o přenesení atmosféry knih a to se podle mě podařilo. Ihned po prvních krocích na Darkwater na vás dýchne těžká a pochmurná atmosféra. Víte, že není něco v pořádku. Že je tu něco neznámýho, co točí celým děním. Za atmosféru tedy ode mě dostane hra +1. Nepamatuji si, která hra v blízký době dokázala něco takovýho vytvořit. A teď k tý hlavní srandě. Nechápu totiž několik stěžejních rozhodnutí vývojářů. Spoiler, jen tak mimochodem.
Proč "Ohýbač" dostal nějakou určitou podobu? Proč nefiguroval jen skrz neurčitý hlasy a obrazy?Zapadal by do atmosféry o dost líp. Nejde o to, jestli je nadesignovaný debilně (není), ale o tu přímou snahu. Tak trochu se teda upustilo od strachu z neznáma.
Schopnost rekonstrukce místa činu je sice cool, ale proč ji kurva může používat i Cat? To nedává smysl a bije to do očí i takovýho konzumenta, jakým jsem já.
Proč vedlejší postavy působí jako zbytečný kulisy? Proč nebyli líp vykresleny? Najednou je tam knihovník, který má zálibu v okultismu. Hotovo. Prostě tam je a má takovou zálibu. Jen tak si asi po nocích čte nekronomikon a sem tam mrkne na Netflix. Odkud toho tolik ví? Kde vzal všechny ty věci? To mu je Miskantonická universita jen tak dala? Skrz jeden kontakt? Vždyť jaký to byl problém v povídkách se dělit o neurčitý důkazy. Přeci třeba v Šepot v temnotách (bylo to v tom, ne?) se o podivný materiály dělili postavy hodně těžce skrz vlakový systémy. A to nemluvím o tom, že se důkazy ztrácely za podivných okolností. Nikdo na Miskantonický universitě by nepředal Nekronomikon nikomu. A vůbec. Ten taky existoval v universu jen neurčitě.
Všechny postavy se řídí podle nějakýho archetypu. Škoda. Působí to totiž nudně.
Ach jo, tak komu to doporučit? Fanouškům s otevřenou myslí asi jo. I tak budou sem tam nasraní, jako já. Hráčům hororovek spíš ne. Fandům walking simulátorů, kteří hledají hutnou a hororovou atmosféru? To by nejspíš byla má volba.
TL:DR: počkejte na brutální slevu, pokud máte rádi povídky od Lovecrafta. Jinak si můžete hru nechat v pohodě ujít.
The Last of Us Part I
Pro: atmosféra, hlavní hrdina, easter eggy pro fanoušky Lovecrafta, příčetnost, soundtrack, příběh je ok
Proti: "rpg" systém, nedostatek herních mechanik, nedotaženost, grafika zaspala dobu (dobrý den, roku 2010)