Když byste si měli vybavit hru, u které jste za život strávili nejvíce času, mnohým se nejspíš vybaví hry jako Counter Strike, WoWko, Minecraft, apod. V mém případě je to ale právě první Civilizace, kterou jsem si poprvé zahrál někdy v první polovině devadesátých let minulého století a postupem času v ní utopil opravdu hodně hodin. I v dnešní době si čas od času párkrát jedničku s radostí zahraju. Přitom moje začátky s touto hrou byly opravdu krušné. Kromě toho, že to byla prakticky moje první strategie a faktu, že jsem neuměl ani slovo anglicky, tak jsme doma měli PC bez myši (ano, dnes je to nepředstavitelné, ale v té době prostě nebyla myš u počítače standardem) a navíc s černobílým monitorem.
Dodnes si vzpomínám, jak jsem se snažil rozeznávat jiné národy podle odstínů šedi (což např. u růžových Angličanů/Řeků šlo celkem snadno, horší to bylo mezi modrými Němci/Francouzi a zelenými Babyloňany/Zulu). Docela vtipné bylo i to, že díky tomu nebyla vidět v úvodním menu vybraná položka, takže jsem netušil, že si vůbec můžu vybrat i jiný národ, takže jsem ze začátku hrál jenom za Římany, kteří jsou v nabídce první. O nějakém Sound Blasteru tehdy taky nemohla být řeč, takže veškeré zvuky a hudba byla zprostředkována pomocí PC speakeru (na který mimochodem nedám dopustit a i dnes si nechávám DosBoxem emulovat právě tyto zvuky a hudbu).
Postupem času jsem se systémem pokus omyl naučil základní principy hry a následně jsem se (už s myší a barevným monitorem) začal dostávat i do hlubších mechanismů hry. Taky jsem si osvojil několik stylů hraní s tím, že můj nejoblíbenější je asi co nejrychlejší přechod na demokracii kvůli nulové korupci (ideálně pomocí pyramidy) a následný rychlý technologický pokrok a vítězství ve space race. Zajímavý je taky styl v podobě vydělávání spousty peněz a následného přebírání měst a armád pomocí diplomatů. Možností je prostě spousta a to se mi na této hře hodně líbí.
Časem jsem ve hře objevil cheat code umožňující zobrazovat celou mapu, sledovat vývoj ostatních civilizací a nahlížet do jejich měst. Tahy soupeřů tak byly docela zdlouhavé, ale mě to sem tam bavilo sledovat a hlavně jsem díky tomu ještě víc pochopil, jakým způsobem hraje počítač a že tak trochu podvádí. Má nepotopitelnou trireme, takže může libovolně do oceánu. Nemusí vůbec řešit korupci ve městech, neprojevuje se mu pollution, dokáže teleportovat diplomaty a karavany, divy světa staví náhodně a zdarma, mění režim během jednoho kola, atd. Na druhou stranu zase některé věci dělat neumí (např. kácení lesů a džunglí).
Bohužel nic není dokonalé a tak i zde je pár věcí, které mi ve hře chybí nebo mě štvou:
- Asi nejhorší věcí je omezení počtu jednotek (ve skutečnosti i měst, ale toho počtu lze dosáhnout opravdu jen zřídka), následně naskakuje hlášení o příliš velké armádě a nové jednotky se nevyrábějí.
- Není možné jednoduše vyvolat setkání s ostatními národy (pouze pomocí diplomata).
- Maximální množství peněz je 30000.
- Pokud počítačový protivník přijde o prvního Settlera (bez postavení města), zůstává hráč ve hře a není ho možné žádným způsobem eliminovat.
- Zaplacení výroby někdy postrádá smysl (např. u divu světa).
- Je možné přepínat výrobu s tím, že zůstává vynaložené množství produkce.
- Není možné upgradovat jednotky.
Co dodat? Vím, že mnoho hráčů tvrdí, že nejlepším dílem Civilizace je ten druhý, který je de facto dotaženější jedničkou s hezčí grafikou. V mém případě je ale na trůně jednička i s jejími nedokonalostmi. Je prostě nedílnou součástí mého herního života a asi na ní nikdy nedám dopustit.
Dodnes si vzpomínám, jak jsem se snažil rozeznávat jiné národy podle odstínů šedi (což např. u růžových Angličanů/Řeků šlo celkem snadno, horší to bylo mezi modrými Němci/Francouzi a zelenými Babyloňany/Zulu). Docela vtipné bylo i to, že díky tomu nebyla vidět v úvodním menu vybraná položka, takže jsem netušil, že si vůbec můžu vybrat i jiný národ, takže jsem ze začátku hrál jenom za Římany, kteří jsou v nabídce první. O nějakém Sound Blasteru tehdy taky nemohla být řeč, takže veškeré zvuky a hudba byla zprostředkována pomocí PC speakeru (na který mimochodem nedám dopustit a i dnes si nechávám DosBoxem emulovat právě tyto zvuky a hudbu).
Postupem času jsem se systémem pokus omyl naučil základní principy hry a následně jsem se (už s myší a barevným monitorem) začal dostávat i do hlubších mechanismů hry. Taky jsem si osvojil několik stylů hraní s tím, že můj nejoblíbenější je asi co nejrychlejší přechod na demokracii kvůli nulové korupci (ideálně pomocí pyramidy) a následný rychlý technologický pokrok a vítězství ve space race. Zajímavý je taky styl v podobě vydělávání spousty peněz a následného přebírání měst a armád pomocí diplomatů. Možností je prostě spousta a to se mi na této hře hodně líbí.
Časem jsem ve hře objevil cheat code umožňující zobrazovat celou mapu, sledovat vývoj ostatních civilizací a nahlížet do jejich měst. Tahy soupeřů tak byly docela zdlouhavé, ale mě to sem tam bavilo sledovat a hlavně jsem díky tomu ještě víc pochopil, jakým způsobem hraje počítač a že tak trochu podvádí. Má nepotopitelnou trireme, takže může libovolně do oceánu. Nemusí vůbec řešit korupci ve městech, neprojevuje se mu pollution, dokáže teleportovat diplomaty a karavany, divy světa staví náhodně a zdarma, mění režim během jednoho kola, atd. Na druhou stranu zase některé věci dělat neumí (např. kácení lesů a džunglí).
Bohužel nic není dokonalé a tak i zde je pár věcí, které mi ve hře chybí nebo mě štvou:
- Asi nejhorší věcí je omezení počtu jednotek (ve skutečnosti i měst, ale toho počtu lze dosáhnout opravdu jen zřídka), následně naskakuje hlášení o příliš velké armádě a nové jednotky se nevyrábějí.
- Není možné jednoduše vyvolat setkání s ostatními národy (pouze pomocí diplomata).
- Maximální množství peněz je 30000.
- Pokud počítačový protivník přijde o prvního Settlera (bez postavení města), zůstává hráč ve hře a není ho možné žádným způsobem eliminovat.
- Zaplacení výroby někdy postrádá smysl (např. u divu světa).
- Je možné přepínat výrobu s tím, že zůstává vynaložené množství produkce.
- Není možné upgradovat jednotky.
Co dodat? Vím, že mnoho hráčů tvrdí, že nejlepším dílem Civilizace je ten druhý, který je de facto dotaženější jedničkou s hezčí grafikou. V mém případě je ale na trůně jednička i s jejími nedokonalostmi. Je prostě nedílnou součástí mého herního života a asi na ní nikdy nedám dopustit.
