Poprvé dohráno. Celé roky jsem se tomu kvůli špatné pověsti nevím proč vyhýbal. Hrál jsem to s Visible Upgrade, který hru graficky slušně zvedá a umožňuje bezproblémový chod. I tak je smutné, když lokace z prvního dílu vypadá hůř ve dvojce než jedničce. Nicméně technické omezení způsobené prý nutností kvůli vývoji na konzole mě trápili nejméně. Loadingy jsou otravné, ale časem si člověk zvykne. Spíš zamrzí architektura některých lokací. Celá hra navíc prostě vypadá divně. Dodnes si pamatuju na prewiev v Levelu a ty první screenshoty vypadali nějak líp.

Za dalece nejhorší na téhle hře považuji vynechání RPG prvků a nahrazení jen finanční odměnou. I vedlejší úkoly, a to převážně v první třetině hry, jsou katastrofa. Jakou mám například motivaci plnit úkol nájemné vraždy pro úplně neznámé lidi a dostat za to tři stovky? Ale hlavně, proč bych to chtěl vůbec dělat? Podobné úkoly jsem neplnil, protože mi prostě nedávali smysl. Co je opět zvláštní, tak ty hlavní úkoly ve hře můžete v klidu plnit pro všechny frakce najednou. A jim je to jedno. Na děj příběhu to skoro nemá vliv. Bod zlomu přichází až na konci hry. Paradoxně je ale příběh tím, co hru zachraňuje. I přes výše popsané se zhruba od třetí lokace stává zajímavější.

Biomodifikace nejsou žádná sláva. Myslím jejich výběr, ale i ty aspoň dokážou hru udělat zábavnější. Ve výsledku i dávají docela smysl, ale nějak chybí pocit, že vám umožňují dělat něco výjimečného. Hra je oproti prvnímu dílu umožňuje v průběhu hry měnit. Pokud se ale úplně neseknete, tak nemáte proč. Vybavení ve hře je jinak funkční. Zbraně nejsou úplně špatné. Jejich druhý mód rozšiřuje jejich použitelnost. Překvapivě mi vůbec nevadila ta věc s náboji. V době vydání se to hodně propíralo, ale dneska mi to přišlo jako vlastně proč ne. Hře je bohužel úplně jedno, jestli vraždíte nebo hrajete stealth. Úplně tím shazuje myšlenku prvního dialogu mezi JC a Paulem tenkrát na Liberty Islandu. To je škoda.

Co mě ve hře překvapilo a možná i kvůli tomu stálo za znovuzahrání je, že můžete leckoho ze zadavatelů úkolu zabít a hra na to zdá se reaguje. Já to chtěl mít rychle z krku a tak to nevyzkouším, ale tohle mi přišlo hodně zajímavé. Druhá věc je, že v jedné lokaci jsou ve hře děti, které jdou dokonce rosekat mečem a hra, i když vám řekne, že byste to neměli dělat, opět nemá problém pokračovat. Jinak jsem si uvědomil, že vlastně moc her kde jsou děti neznám. Hra je i dost nadčasová. Můžete hrát za lidi tří barev, byť jen dvou pohlaví a zdaleka to není jediná věc v čem je Invisble War aktuální.

Celkově se mi druhý Deus Ex nijak pod kůži nedostal. Není v něm totiž nic kulervoucího. Za zahrání to ale po přetrpěném začátku stálo. Aspoň tedy ten konec, který měla asi většina hráčů, mi přišel zajímavý a asi to tak bude to jediné, co mi téhle hry v hlavě zůstane.