COD: WWII se po několika letech, jak již název napovídá, vrací do reálií druhé světové války. Jak to dopadlo a dokáže se rovnat starším dílům?
Řekněme si na rovinu, v dnešní době už není moc konkurence, která by se zabývala WW2, a proto to mělo nové COD o dost jednodušší (stejně jako Battlefield 1 s WW1) než před pár lety.
Začněme rovnou grafikou, která je u nového COD pěkná, a zvlášť zásahy po kulkách a navracející se trhané končetiny dodávají hře na atmosféře a surové realističnosti. To vše podtrhuje zpracování okolního prostředí, cutscén a prakticky všeho. Grafika se tedy povedla na jedničku. To samé platí o ozvučení, ale přejdu k tomu, co každého milovníka druhoválečných kampaní zajímá. A to samotným misím a příběhu.
Objevuje se zde opět nová postava, tentokrát je to mladý Daniels se svou partou. Řeknu rovnou, že postavy se většinou povedly a to nejen samotný Daniels (který občas vzhledově připomínal hodně mladého B. J. Blazkowicze), ale i ostatní. Zejména Zussman a postavy Vašich nadřízených - Turnera a Piersona. Mezi nimi dochází během průběhu kampaně ke sporům a je zajímavé sledovat, jak jeden by splnil úkol, i kdyby měl obětovat úplně všechno, a druhý, který se chová lidštěji, a raději, než aby nechal všechny zemřít, úkol by nesplnil, nebo by se v jeho splnění opozdil.
Mise jako takové začínají vyloděním v Normandii na plážích bičovaných kulometnou palbou. Jste tedy vrženi do hry okamžitě a ihned si všimnete, že už nestačí jen tak někde lítat a pak se zašít, ale že se zde navrací po mnoha letech lékárničky. Stejně tak s náboji už to není tak snadné. Nově můžete tyto dvě zmíněné věci získat od spolubojovníků, stejně jako různé výhody (dočasné) - např. označení každého nepřítele v blízkosti.
Mise jsou vydařené a znázornění na mapě, jak velký postup byl v rámci dané mise proveden, motivuje k dalšímu hraní. Jen je ohromná škoda, že hra skončí hrozně brzy a misí s překročením Rýna. Čekal jsem dobytí Berlína nebo něco podobného. Ne ukončení dobytím mostu přes Rýn. No škoda!
To stejné platí pro příběh, který působí useknutě a hrozně krátce. Vývojáři rozehrávají velice dobrý příběh, ale po tom, co skončí, si řeknete, že chcete víc a že takhle to přece ukončit nemůžou... Ale ukončili.
Zbraňový arsenál je dostatečný, jediné, co vytknu, je výdrž nepřátel, kdy i zásah do hlavy nepřítele kolikrát neskolí a musíte ho trefit víckrát.
SHRNUTÍ: COD: WW2 nemá na současném herním poli moc velkou konkurenci a tak vývojáři nebyli tolik hnáni jako před lety, kdy vycházela jedna WW2 FPS hra za druhou. Přesto udělali vynikající hru s poutavým příběhem, perfektní grafikou a zdařilými misemi, v rámci kterých se objevují i takové nepovinné miniúkoly. Jen je škoda, že to celé trvá tak krátce a hra skončí dřív, než se nadějete.
Řekněme si na rovinu, v dnešní době už není moc konkurence, která by se zabývala WW2, a proto to mělo nové COD o dost jednodušší (stejně jako Battlefield 1 s WW1) než před pár lety.
Začněme rovnou grafikou, která je u nového COD pěkná, a zvlášť zásahy po kulkách a navracející se trhané končetiny dodávají hře na atmosféře a surové realističnosti. To vše podtrhuje zpracování okolního prostředí, cutscén a prakticky všeho. Grafika se tedy povedla na jedničku. To samé platí o ozvučení, ale přejdu k tomu, co každého milovníka druhoválečných kampaní zajímá. A to samotným misím a příběhu.
Objevuje se zde opět nová postava, tentokrát je to mladý Daniels se svou partou. Řeknu rovnou, že postavy se většinou povedly a to nejen samotný Daniels (který občas vzhledově připomínal hodně mladého B. J. Blazkowicze), ale i ostatní. Zejména Zussman a postavy Vašich nadřízených - Turnera a Piersona. Mezi nimi dochází během průběhu kampaně ke sporům a je zajímavé sledovat, jak jeden by splnil úkol, i kdyby měl obětovat úplně všechno, a druhý, který se chová lidštěji, a raději, než aby nechal všechny zemřít, úkol by nesplnil, nebo by se v jeho splnění opozdil.
Mise jako takové začínají vyloděním v Normandii na plážích bičovaných kulometnou palbou. Jste tedy vrženi do hry okamžitě a ihned si všimnete, že už nestačí jen tak někde lítat a pak se zašít, ale že se zde navrací po mnoha letech lékárničky. Stejně tak s náboji už to není tak snadné. Nově můžete tyto dvě zmíněné věci získat od spolubojovníků, stejně jako různé výhody (dočasné) - např. označení každého nepřítele v blízkosti.
Mise jsou vydařené a znázornění na mapě, jak velký postup byl v rámci dané mise proveden, motivuje k dalšímu hraní. Jen je ohromná škoda, že hra skončí hrozně brzy a misí s překročením Rýna. Čekal jsem dobytí Berlína nebo něco podobného. Ne ukončení dobytím mostu přes Rýn. No škoda!
To stejné platí pro příběh, který působí useknutě a hrozně krátce. Vývojáři rozehrávají velice dobrý příběh, ale po tom, co skončí, si řeknete, že chcete víc a že takhle to přece ukončit nemůžou... Ale ukončili.
Zbraňový arsenál je dostatečný, jediné, co vytknu, je výdrž nepřátel, kdy i zásah do hlavy nepřítele kolikrát neskolí a musíte ho trefit víckrát.
SHRNUTÍ: COD: WW2 nemá na současném herním poli moc velkou konkurenci a tak vývojáři nebyli tolik hnáni jako před lety, kdy vycházela jedna WW2 FPS hra za druhou. Přesto udělali vynikající hru s poutavým příběhem, perfektní grafikou a zdařilými misemi, v rámci kterých se objevují i takové nepovinné miniúkoly. Jen je škoda, že to celé trvá tak krátce a hra skončí dřív, než se nadějete.
Pro: Grafika, WW2, surovost, ozvučení, postavy a jejich příběhy, mise, lokace, lékárnička, výhody spolubobojovníků, miniúkoly
Proti: Extra krátká herní doba, ukončení v tom nejlepším, výdrž nepřátel