K této hře jsem se dostal v rámci rozruchu/hypu, který kolem sebe krátce po svém vydání celosvětově způsobila. Na základě informací, které o hře kolovaly, jsem k ní přistupoval toliko jako k určité drobné hříčce a ne snad jako k nějaké ambicióznější „indie hře“. A možná právě proto zcela naplnila má očekávání. Po celodenní práci jde dle mého o pohodové krátké hraní na závěr dne, které sice dokáže svými hádankami sem tam i potrápit, ale současně bez toho, aby snad vedlo k nějaké frustraci. Současně si myslím, že hlavní hrdinku prostě nelze nemít alespoň trošku rád a nezasmát se sem tam jejím zlomyslnostem, které jednotlivým obyvatelům „terorizovaného městečka“ provádí. Tím spíše, pokud plníte nejen povinné úkoly, ale dopouštíte se i dalších dobrovolné „podlostí“, což jednak prodlužují celkovou délku hry, a jednak to měšťanům ještě více zatápí. Celková stylizace této hry potom odpovídá právě jejímu oddechovému charakteru, tj. je spíše jednoduchá, v čemž ale podle mého názoru i zde tkví její síla. Suma sumárum, pokud se nechcete na hraní příliš soustředit, nebo se u něj dokonce trápit, ale naopak se chcete vyloženě (právě třeba po těžkém dni v práci) odreagovat a zasmát, nemohu než tento titul plně doporučit.