Do této hry jsem se pustil ze dvou důvodů. Prvním byla grafická stylizace hry, kterou považuji za naprosto kouzelnou. Druhým motivem byla potom chuť prostřednictvím koupě hry podpořit toliko dvojčlenný český tým, který za ní stojí. Co do kvalit hry samotné, považuji za její největší devízu právě již zmíněnou grafickou stylizaci, která se promítá například i do nápaditosti stran podoby hlavního hrdiny, tj. robota s akvárkem místo hlavy, které obsahuje zlatou rybičku. Dále je hře třeba přiznat lehkost a svižnost s jakou se hraje. Na straně druhé je však jednoduchost současně i jejím dílčím nedostatkem. Hra totiž jednak neobsahuje příliš mnoho druhů nepřátel, jestliže nepočítám, že se jeden druh nepřátelského robota objevuje v různě silných iteracích. Dále zde sice existuje jakýsi strom vlastností, do nichž lze investovat body získané za dosažené úrovně, avšak veskrze jde toliko o vylepšení základních statistik Vašeho hrdiny (např. síly útoku, rychlosti a intenzity chladícího systému atd.). Současně však platí, že v průběhu hry nacházíte rovněž čipy, které si hlavní hrdina instaluje, a které Vám v duchu metroidvanie dávají nové schopnosti, jež umožní navštívit dosud neobjevené části mapy, popřípadě lze některé z nich uplatnit i v boji.

Za největší slabinu celé hry pak považuji v zásadě naprostou absenci příběhu. Chápu, že malý vývojářský tým asi neměl kapacitu na jeho sepsání, respektive, že hra ani nedeklarovala, že by měla být příběhovou. S výjimkou úvodního intra, mě však přesto úplná absence dějové linky, která by Vás alespoň trošku hnala kupředu, osobně zamrzela. I tak nicméně z důvodů výše uvedených považuji Feudal Alloy za příjemnou hru na cesty, tj. zejména na Switch.