Tohle je hra, u které by mě nikdy nenapadlo, že by mohla vůbec existovat, ale když ji prvně oznámili, okamžitě jsem věděl, že ji chci hrát. Svět "Gearsů" mi přitom zas tolik neříká - hrál jsem kdysi první díl, ale nijak zásadně mi tahle přehnaně drsňácká sci-fi k srdci nepřirostla. Nicméně izometrický pohled s tahovým režimem mám rád a k téhle tématice mi sedí vlastně i víc, než původní akční hra. Hra se navíc moc nezalamuje s ničím jiným než přímo s taktickou akcí na tahy - je zde sice nějaké vybavování si postav mezi misemi, ale přišlo mi to příjemně osekané na to nejdůležitější, a hlavně zcela chybí pro mě hrozně nezáživná správa jakékoliv základny a globálního stavu věcí, jako je tomu v X-COM hrách, ze kterých si jinak Gears Tactics ledasco půjčuje. Misí v kampani mi přišlo tak akorát, a i když některé mise jsou vedlejší a nikam příběh neposouvají (ale i přesto vás hra nutí je odehrát), vůbec mi to nevadilo, protože mě tahové přestřelky bavily natolik, že mi jen stačilo, že třeba najdu jen nový mód na pušku nebo novou helmu. Hra vás navíc jednoduchým trikem s přidáváním akcí po zabití nepřítele na blízko směřuje k agresivnějšímu hraní a bitvy tak působí příjemně dynamicky. Po dohrání kampaně jsem se už k dalšímu hraní sice nevrátil, ale i tak je to jedna z mých neoblíbenějších her roku a to i díky tomu, že se nesnaží být něco víc, než co je.