Jestliže jedním z cílů Herní výzvy je přimět hráče vystoupit z jeho „komfortní herní zóny“, pak Little Nightmares jsou hrou, která u mě tohoto cíle spolehlivě dosáhla. Z uvedeného přitom vyplynuly dvě skutečnosti. První, že jsem okusil zcela nový herní zážitek, za což jsem rád, avšak s tím bezprostředně souvisí druhý bod, a to sice, že mi přece jen hra žánrově tolik nesedla.

Co se samotného herního požitku týče, popsal bych LN jako hru, kde cílem je samotná cesta, tj. vnímání jednotlivých snových scén a nasávání znepokojivé atmosféry. Alespoň u mě ji hra dokázala vykouzlit zcela spolehlivě. Některé dílčí moment, jako třeba když zakousnete trpaslíka , pak určitě ještě nějakou dobu nezapomenu. Mohu proto s jistotou říci, že pokud rádi brouzdáte fantazijními „světy“ a hra je pro Vás především o atmosféře, potom si LN určitě nenechte ujít. Na stranu druhou, pokud Vás bez akčnějších pasáží hra nebaví, pak doporučuji šáhnout po jiném titulu. Ačkoliv totiž i zde najdete pár napínavých momentů, kde musíte jednat rychle, či se v nich objevuje určitá míra násilí, tak jde pouze o okrajové záležitosti, které akčně laděného hráče určitě „nezasytí“. Pokud si ovšem stejně jako já chcete touto hrou rozšířit své herní obzory, pak Vám ji mohu doporučit i přesto, že spadáte právě mezi spíše akčně laděné hráče. Jednoduše proto, že hra se netáhne a je spíše kratšího rázu, u mě cca 4:15 hod, což si myslím, že je čas, který si může každý v rámci „herního sebevzdělávání“ dovolit obětovat. Tak si to užijte.