Ke hře jsem se dostal, když jsem ve všech herních médiích slyšel ódy na Ori and the Will of the Wisps. Tak proč si tedy předtím, než se na tenhle skvost vrhneme, nezapnout jedničku, že?
A ještě, že jsem tak udělal. První Ori mě naprosto a bezpodmínečně uhranul...a to již od první minuty. Plošinovky nehraji, jsem typický mainstream konzument odkojený na těch největší značkách, ale tohle byla naprostá fantazie. Již od začátku cítíte v těle takové ty příjemné vibrace z toho, jak je to všechno vlastně roztomilý a cool. Pak vám do toho tvůrci vrazí smrt a vy se sami sobě divíte, odkad se berou z vašich tváří ty slzy. Ale pryč s emocemi, pojďme na fakta.
Na prvním místě musím vynést do nebes rozhodně hudbu. Je možná na první pohled pochybné, když si na hře nejvíce ceníte zvukového doprovodu, ale kdo prvního Oriho hrál, dá mi rozhodně na pravdu. Mnohdy jsem byl sám naštvaný, že ty nejlepší hudební scénky si pro nás autoři připravili v pasážích, kde se člověk potí, aby je na desátý pokus zvládl. No nic, už se těším až na tenhle skvost najdu na Spotify. Lokace - další obrovské pozitivum celé hry. Svět kolem vás je opravdu variabilní. Tvůrci si pro hráče připravili opravdu velké množství různých prostředí, které každé má svoje vlastní specifika. Podíváte se do vzduchu, do vody, život vám bude znepříjemňovat vítr i oheň - prostě paráda.
Menším problém mi dělala obtížnost celé hry. Ori má ve vínku mnoho zvláštních schopností, které si v průběhu boje osvojujete a které vám pomohou zdolat stále zapeklitější překážky. Někdy je ale všechny schopnosti velmi těžké zkombinovat a mnohokrát se mi stalo, že jsem některé pasáže zkoušel překonat více než hodinu. Nebýt streamerů (Dík Agraelus), tak se obávám, že bych je nikdy neporazil. Nicméně je dost možné, že za vše může moje nezkušenost s hraním těchto typů her.
Škoda také byla, že po finální scénce jsem se nemohl vrátit zpátky do hry, abych si prošel neobjevené lokace. Moje putování hrou tak skončilo na 76% a dvou neodemčených schopnostech.to
Já i Ori jsme to tedy naštěstí zvládli a já se rozhodně vrhnu i na nejnovější druhý díl. První Ori, se však bude překonávat jen velmi těžko. Byl to jeden z největších zážitků, který mi za poslední roky videoherní průmysl zprostředkoval.
A ještě, že jsem tak udělal. První Ori mě naprosto a bezpodmínečně uhranul...a to již od první minuty. Plošinovky nehraji, jsem typický mainstream konzument odkojený na těch největší značkách, ale tohle byla naprostá fantazie. Již od začátku cítíte v těle takové ty příjemné vibrace z toho, jak je to všechno vlastně roztomilý a cool. Pak vám do toho tvůrci vrazí smrt a vy se sami sobě divíte, odkad se berou z vašich tváří ty slzy. Ale pryč s emocemi, pojďme na fakta.
Na prvním místě musím vynést do nebes rozhodně hudbu. Je možná na první pohled pochybné, když si na hře nejvíce ceníte zvukového doprovodu, ale kdo prvního Oriho hrál, dá mi rozhodně na pravdu. Mnohdy jsem byl sám naštvaný, že ty nejlepší hudební scénky si pro nás autoři připravili v pasážích, kde se člověk potí, aby je na desátý pokus zvládl. No nic, už se těším až na tenhle skvost najdu na Spotify. Lokace - další obrovské pozitivum celé hry. Svět kolem vás je opravdu variabilní. Tvůrci si pro hráče připravili opravdu velké množství různých prostředí, které každé má svoje vlastní specifika. Podíváte se do vzduchu, do vody, život vám bude znepříjemňovat vítr i oheň - prostě paráda.
Menším problém mi dělala obtížnost celé hry. Ori má ve vínku mnoho zvláštních schopností, které si v průběhu boje osvojujete a které vám pomohou zdolat stále zapeklitější překážky. Někdy je ale všechny schopnosti velmi těžké zkombinovat a mnohokrát se mi stalo, že jsem některé pasáže zkoušel překonat více než hodinu. Nebýt streamerů (Dík Agraelus), tak se obávám, že bych je nikdy neporazil. Nicméně je dost možné, že za vše může moje nezkušenost s hraním těchto typů her.
Škoda také byla, že po finální scénce jsem se nemohl vrátit zpátky do hry, abych si prošel neobjevené lokace. Moje putování hrou tak skončilo na 76% a dvou neodemčených schopnostech.to
Já i Ori jsme to tedy naštěstí zvládli a já se rozhodně vrhnu i na nejnovější druhý díl. První Ori, se však bude překonávat jen velmi těžko. Byl to jeden z největších zážitků, který mi za poslední roky videoherní průmysl zprostředkoval.
Marvel's Spider-Man
Pro: Impozantní hudební doprovod, přenádherné lokace, příjemný nádech v průběhu celého hraní
Proti: Místy vyšší obtížnost