Nejsem si jistý, jestli série Need for Speed přinesla do herního světa nějakou revoluci, ale minimálně pro mě platí, že když se řekne: "Závody na počítači", vybaví se mi automaticky právě NFS. Celkem si i vzpomínám na dobu, kdy jsem hrál jedničku poprvé. Byl jsem nadšený především z grafiky, kterou jsem si často užíval i tak, že jsem nechal soupeře ujet a přitom jsem pomalu projížděl trať a kochal se (obzvláště most v druhé části trati Alpine je fakt hezký). To platilo výhradně pro úsekové tratě, protože zde byla i jiná auta a hlavně policie. Jízda na okruzích mě zde nikdy moc nebavila.
Z dnešního pohledu má hra celou řadu neduhů. Grafika už vypadá hodně zastarale (ale zmíněný most je pořád cool :) ), ovládání je těžkopádné, nedá se vyjet mimo trať, policie honí jen mě, na soupeře kašle, AI soupeřů je přizpůsobivá, takže je těžké jim ujet, ale dohnat 10 vteřinovou ztrátu je otázka chvilky, atd. Hře se však nedá upřít to, že má stále své nostalgické kouzlo a tak jsem si těch pár hodin s ní opět užil a zavzpomínal na staré časy.
Z dnešního pohledu má hra celou řadu neduhů. Grafika už vypadá hodně zastarale (ale zmíněný most je pořád cool :) ), ovládání je těžkopádné, nedá se vyjet mimo trať, policie honí jen mě, na soupeře kašle, AI soupeřů je přizpůsobivá, takže je těžké jim ujet, ale dohnat 10 vteřinovou ztrátu je otázka chvilky, atd. Hře se však nedá upřít to, že má stále své nostalgické kouzlo a tak jsem si těch pár hodin s ní opět užil a zavzpomínal na staré časy.