K sérii Assassin's Creed mám poněkud vlažný vztah, pár dílů jsem si zahrál, jednička mě kdysi dávno zaujala, v Black flag mě bavily námořní bitvy a v Unity zase to prostředí kde se hra odehrávala, nikdy to nebyl příběh ani hratelnost, takže jak dopadl Syndicate?
V první řadě mě upoutal Londýn a doba zasazení hry, moc pěkná grafika, tak trochu špinavé a průmyslové město, dostatečný pohyb lidí i povozů kolem, přišlo mi, že tohle město tak trochu snad i žije, dokonce na Temži se to hemžilo lodní dopravou na můj vkus až příliš, ale chápu, že nějak se přes tu řeku musí dát přehopsat...
Bavil mě překvapivě i příběh, sice jsou zde zase Asasíni a Templáři, ale tak moc se to tu nehrotí a spíš jsem vnímal starosti a strasti obyčejných lidí, popřípadě známích osobností, které tu samozřejmě nemůžou chybět a jejich dějové linky mě opravdu zabavily. Darwin, Dickens, překvapivě i Karl Marx a v neposlední řadě královna Viktorie Hlavní postavy mi konečně přišly v pohodě narozdíl od jiných dílu, sice Jacob byl občas na pěst, ale vše napravila jeho sestra Evie, tu jsem si opravdu oblíbil, jen mě mrzelo, že za ní hrajete o dost míň než za bratra.
Systém vylepšování byl v celku přehledný pro každou postavu zvlášť, není tady sto položek na vylepšování, spíš něco přes dvacet, plus možnost výběru ze tří typů zbraní, nějaké to oblečení a výzbroj, které si odemknete postupným hraním, díky bohu na mě nevyskočily žádné mikrotransakce. Novinkou je vystřelovací hák a moc dobře chápu proč ho sem tvůrci dali. Ulice jsou zde mnohem širší, budovy tak na sebe nenavazujou, takže cestování po střechám mi přišlo o dost zdlouhavější a nemotornější než dřív a tak nejrychlejší cestování k bodům vašeho zájmu jsou různé povozy a kočáry. Co mě potěšilo, byla mapa a postupné ovládání čtvrtí svým gangem, sice je jednalo stále o tři stejné úkoly, zachránit dětské pracovníky, unést vůdce jiného gangu, popřípadě zavraždit a obsadit jejich sídlo, ale postuným dávkováním jsem tak dobyl celý Londýn a fakt mě to dost bavilo.
A ty záporné dílky Assassin's Creed Syndicate: stále jsou zde moje neoblíbené mise, sleduj postavu čí dohoň grázla, mise na vozech mi přišly jak inspirované z Gta a hlavně ze začátku jsem se s nima docela pral, i když postupem času se na to dalo zvyknout. Na co jsem ale celou hru narážel bylo mírně přehozené ovládání na gamepadu, nevim proč se k tomu vývojáři odhodlali, ale místo tlačítka B jsem do konce hry drtil Áčko a ne se toho zbavit. :)
Bohužel se stále jede na vsuvky z přítomnosti, které mě v žádném dílu nezajímaly, nechápu proč se toho už nezbaví, ale naštěstí je to jen pár filmečků a není to tedy zas tak moc otravné, jen prostě nudné. V pozdější fázi hry stoupá obtížnost hry většinou jen tím, že kolem sebe máte víc nepřátel, nebo musíte určitý úkol udělat ne jednou, ale třeba třikrát to stejné. Ještě bych na závěr zmínil řadu úsměvných glitchů a pár bugů, které mě stály nějaké to opakování mise, naštěstí většinou ne celé od začátku. Zmíním jen jeden, kdy jsem měl dostat osobu do kočáru a odvést jí na policejní stanici, ale z kočáru se mi padouch teleporoval vždycky zpět, naštěstí jsem ho mohl odvést po svých, jen to trvalo o něco déle. A na konci mě před stanicí napadnou dva strážníci, jako že kam toho chudáka vláčim :)
Syndicate mě mile překvapil, splnil jsem nejen hlavní linku, ale i vedlejší úkoly a těch 26 hodin hraní jsem si velice užil. Nevim úplně proč, ale tenhle díl mi konečně sedl a není to jen kvůli sympatické Evie :)
V první řadě mě upoutal Londýn a doba zasazení hry, moc pěkná grafika, tak trochu špinavé a průmyslové město, dostatečný pohyb lidí i povozů kolem, přišlo mi, že tohle město tak trochu snad i žije, dokonce na Temži se to hemžilo lodní dopravou na můj vkus až příliš, ale chápu, že nějak se přes tu řeku musí dát přehopsat...
Bavil mě překvapivě i příběh, sice jsou zde zase Asasíni a Templáři, ale tak moc se to tu nehrotí a spíš jsem vnímal starosti a strasti obyčejných lidí, popřípadě známích osobností, které tu samozřejmě nemůžou chybět a jejich dějové linky mě opravdu zabavily. Darwin, Dickens, překvapivě i Karl Marx a v neposlední řadě královna Viktorie Hlavní postavy mi konečně přišly v pohodě narozdíl od jiných dílu, sice Jacob byl občas na pěst, ale vše napravila jeho sestra Evie, tu jsem si opravdu oblíbil, jen mě mrzelo, že za ní hrajete o dost míň než za bratra.
Systém vylepšování byl v celku přehledný pro každou postavu zvlášť, není tady sto položek na vylepšování, spíš něco přes dvacet, plus možnost výběru ze tří typů zbraní, nějaké to oblečení a výzbroj, které si odemknete postupným hraním, díky bohu na mě nevyskočily žádné mikrotransakce. Novinkou je vystřelovací hák a moc dobře chápu proč ho sem tvůrci dali. Ulice jsou zde mnohem širší, budovy tak na sebe nenavazujou, takže cestování po střechám mi přišlo o dost zdlouhavější a nemotornější než dřív a tak nejrychlejší cestování k bodům vašeho zájmu jsou různé povozy a kočáry. Co mě potěšilo, byla mapa a postupné ovládání čtvrtí svým gangem, sice je jednalo stále o tři stejné úkoly, zachránit dětské pracovníky, unést vůdce jiného gangu, popřípadě zavraždit a obsadit jejich sídlo, ale postuným dávkováním jsem tak dobyl celý Londýn a fakt mě to dost bavilo.
A ty záporné dílky Assassin's Creed Syndicate: stále jsou zde moje neoblíbené mise, sleduj postavu čí dohoň grázla, mise na vozech mi přišly jak inspirované z Gta a hlavně ze začátku jsem se s nima docela pral, i když postupem času se na to dalo zvyknout. Na co jsem ale celou hru narážel bylo mírně přehozené ovládání na gamepadu, nevim proč se k tomu vývojáři odhodlali, ale místo tlačítka B jsem do konce hry drtil Áčko a ne se toho zbavit. :)
Bohužel se stále jede na vsuvky z přítomnosti, které mě v žádném dílu nezajímaly, nechápu proč se toho už nezbaví, ale naštěstí je to jen pár filmečků a není to tedy zas tak moc otravné, jen prostě nudné. V pozdější fázi hry stoupá obtížnost hry většinou jen tím, že kolem sebe máte víc nepřátel, nebo musíte určitý úkol udělat ne jednou, ale třeba třikrát to stejné. Ještě bych na závěr zmínil řadu úsměvných glitchů a pár bugů, které mě stály nějaké to opakování mise, naštěstí většinou ne celé od začátku. Zmíním jen jeden, kdy jsem měl dostat osobu do kočáru a odvést jí na policejní stanici, ale z kočáru se mi padouch teleporoval vždycky zpět, naštěstí jsem ho mohl odvést po svých, jen to trvalo o něco déle. A na konci mě před stanicí napadnou dva strážníci, jako že kam toho chudáka vláčim :)
Syndicate mě mile překvapil, splnil jsem nejen hlavní linku, ale i vedlejší úkoly a těch 26 hodin hraní jsem si velice užil. Nevim úplně proč, ale tenhle díl mi konečně sedl a není to jen kvůli sympatické Evie :)
