Open world hry mají dle mého zpravidla problém s expozicí, kdy se snaží spíše ukazovat svět a jeho okolí než aby nám chtěly přiblížit hlavní postavu. Tomuhle syndromu se myslím dobře vyhnula jen Mafia (ano, i trojka) a Sleeping Dogs (i mnou adorovaný "nejlepší open world vůbec" Zaklínač 3 to úplně hladce nezvládl a chvíli trvá, než hráče zaháčkuje). Ghost of Tsushima začíná také příliš rozmáchle, chce ohromit měřítkem, zahltí nás postavami a hrdina je zpočátku jaksi vedlejší. Ale jakmile si všechno sedne, začne z toho být nádherná jízda. V prvé řadě je třeba vychválit level design. Není originální nebo něčím výjimečný, ale je čistý a dá se na něj spolehnout. Což vlastně platí pro celou hru. Prakticky všechny prvky už jsme někde viděli, někdy možná i lépe, ale borci ze Sucker Punch to celé sešili moc pěkně dohromady. Herně se to přirozeně začne opakovat, ale výborně napsané příběhy vedlejších questů motivují a je radost vyzobávat všechny body na mapě. Proč tedy "jen" 85? Vyjma zmíněného úvodu a občasné "rutiny" (liška je poprvé extrémně cute, po dvacáté už ta samá animace spíš prudí) je tu sporné využití japonského dabingu. Je dobře, že tam je, protože bez něj by byl zážitek poloviční. Ale nechápu, proč - i vzhledem k naturelu hry - je mimika postav šitá podle angličtiny. To vážně v Sucker Punch vnímali anglicky mluvící země jako ty klíčové pro úspěch? Během hraní mě nesynchron jazyka (japonštiny) a tváří postav (angličtiny) nejednou nepříjemně vytrhl ze hry. A to je prostě ohromná škoda. P.S. Za ty "neexistující" nahrávací časy i na stařičkém "štíhlém" péesku by měli vývojáři dostat metál.
Tomáš Chvála • 40 let • PRAHA 3