Kiwami 2 je nejlepší a nejhorší díl z Remake trilogie o japonském podsvětí. Z pozitivní stránky: Díky enginu z Yakuzy 6 povedlo vdechnout starým známým lokálům uvěřitelnější a živější dynamiku. Do obchodů lze vstupovat nepřerušovaně, počet NPC na scéně se zvětšil, nasvícení, odlesky jsou realističtější a ambientní okluze je mnohem "plnější" což má ovšem pár vedlejších efektů. Náročnost na hardware se markantně zvýšila (ale s pár úpravami v nastavení lze s klidem hrát na průměrném stroji) a interiéry obchodů již nejsou tak maniakálně detailní.

Soubojový systém je "zjednodušený" tím správným způsobem (vše je namrdnuto do jednoho uceleného bojového stylu) a vylepšený pár drobnostmi jako "parry" a "super útoky" funkce, díky kterým se konečně můžete efektivně bránit a velmi urychlit souboje s bosy, jenž díky tomu nejsou tak zatraceně zdlouhavé. Výrostkům a žakuze ve městě se dá nyní mnohem snadněji vyhnout, neb zlenivěli tak, že se za vámi nehoní, ale ležérní chůzí Vás sledují jako Jason z pátku třináctého nebo zabiják z Halloween filmů.

Vylepšování postavy je díky lepšímu UI přehlednější a systémově mi připomnělo Fable: The Lost Chapters, kdy neustálým chlastáním a žraním si zvyšujete své skušenosti, které lze vložit do mnoha vylepšení.
Chybí tu několik mých oblíbených miniher včetně bowlingu, ale na druhou stranu je v herně nejlepší verze Virtua Fighter 2, což je žůžo.

Příběh je překombinovaný galimatyáš s několika zlouny, klany, hromadou postav, korejskou mafií, flashbacky, ztracenými syny, touhou po pomstě, obrovskými bombami, unesenou Harukou (opět), zradou, další zradou, "naprosto nečekanými" zvraty a bůh ví čím ještě. Díky tomu, celému příběhu chybí pomyslný tah na bránu a po celou dobu mě nijak ničím nenakopnul nebo nepřekvapil, a místama dokonce nudil. Konec je haluze, mešuge fanfikce 12ti -letého hocha s bujnou fantazií (nebo melodramatická karikatura zhuleného, opilého, plně placeného dospělého člověka, kdo ví.

Substories jsou kvalitou tak 50/50. Většina postav je opět fajn, cutcény a dabing super a dívá se na to dobře...akorát je to teď jen docela nuda.

Návrat kabaretu, u něhož se autoři řídili pravidlem " když to funguje, nesahej na to" mě potěšil. A majima constructions je parodie na strategii - s hrozným ovládáním, debilním UI a primitivní hratelností, která by zapadla i jako early acces za 2 dolary na Steamu.