Shadow Tactics jsem si původně rozehrál bez velkých očekávání zejména kvůli atraktivnímu prostředí feudálního Japonska, pro které mám slabost. Nicméně po pár desítkách minut mě tenhle stealth-taktický herní systém začal neskutečně bavit. Troufám si říct, že u málokteré videhohry musí totiž člověk tolik přemýšlet a být často skutečně kreativní, aby dokázal procházet jednotlivými misemi. Někdy jsem měl problém se od hry vůbec odtrhnout a občas se mi stávalo, že jsem hru vypnul, šel se věnovat něčemu jinému a za 20 minut jsem dostal nový nápad na další postup a už jsem v tom lítal znovu.

Příjemným překvapením byly i jednotlivé postavy, které jsou bez výjimky zajímavé a zábavné, a to jak po osobnostní stránce, tak i po stránce jejich schopností. Škoda jen, že nebyla možnost si pro každou misi vybrat vlastní složení týmu, protože pokud se snažíte hrát skutečně stealthově a vyhýbat se zbytečné likvidaci nepřátel, tak jsou těžkopádní Takuma a Mugen v některých misích vpodstatě na obtíž. Jinak jsou ale jednotlivé postavy pěkně vyvážené, a komu dáte přednost, záleží spíše na osobních preferencích a stylu hry. Já mám nejradši Hayata a Aiko.

Hezky růnorodé jsou i jednotlivé mise a každá je něčím unikátní. Navíc každá další mise je o něco těší a u těch posledních se slušně zapotíte. Příběh jako takový je sice trochu přitažený za vlasy, ale ve výsledku nebyl špatný.

Jedinou výtku bych měl k trochu krkolomnému ovládání v některých situacích, protože k úspěchu často nestačí jen přemýšlet a taktizovat, ale v některých situacích i rychle reagovat. Několikrát jsem dojel na to, že jsem se kvůli špatně natočené kameře nestihl schovat do dveří, na které zrovna z daného úhlu nešlo kliknout apod. Naopak co mi přišlo skvělé byl Shadow Mod, kterým lze spustit společnou akci více postav.

No a na závěr nesmím zapomenout pochválit výborný soundtrack, který se stejně jako celá hra opravdu povedl.