Herní výzva 2021 - 4. Minihraní
Tak tohle jsem nečekal. O hře jsem věděl pouze to, že ji udělalo pár kluků z ČR a že se i v našich lesích odehrává a to já můžu. Po spuštění a malém úvodu vystupuji z auta uprostřed lesa, aby na něj po pár krocích spadla větev a zničila ho a vydávám se vstříc dobrodružství. Po malé procházce, která mě po grafické stránce velmi mile překvapila, se dostávám do podzemního bunkru a po krátkém šmejdění se leknu tak, že si málem káknu.
Následně se hra parádně rozjede a minimálně v první třetině je dost napínavá. Později ve hře už jsem trochu věděl, co kde čekat, lekačky už se nekonaly a atmosféra značně zřídla. Občas byl sice pokus o horové momenty, zejména ve stealth pasážích, ale ty mě tak krutě nebavily, že jsem se spíše nudil a nemohl se dočkat, až budou za mnou.
Druhá třetina je sice pořád zábavná, ale je vidět, že je herní doba občas dost uměle natahovaná tu dlouhou procházkou na místo, kde už jsem byl, tu dalším podzemím, tu další stealth pasáží. Pořád mě to ale bavilo.
Poslední třetina už je taková z povinnosti. Pořád se opakuje ten stejný scénář a u hry mě drželo prakticky pouze to, že jsem chtěl vědět, jak to celé dopadne.
Právě příběh je největší motor celé hry. Hledání ztracené dcery Stely v lese možná na papíře nezní kdoví jak zábavně, ale ve finále jsem dostal opravdu parádní psychologické drama s pomalým odkrýváním osudu jak hlavního hrdiny Daniela, tak jeho ženy a dcery. Příběhem je postupně skládán buď jakýmisi flashbacky do Danielovy minulosti, nasloucháním vzpomínek pomocí lektvaru a také občasným odemykáním stránek Stelyna deníku.
A propos lektvary a jejich míchání - to je velmi důležitá část hry a přestože jsem podobné kratochvíle neměl ve hrách nikdy rád, zde je to vyřešeno dobře, zábavně a naštěstí ne úplně často. Bylinek je ve světe hromada, vaření je vyřešeno pomocí intuitivní minihry a lektvary jsou často nezbytné pro další postup ve hře.
Ve finále jsem nad míru spokojený. Dostal jsem za malou částku parádní hru, jejíž příběh se mi do hlavy vyryl jako máloco. Je sice lineární (přestože má několik konců, celkově se herní náplň tolik lišit nebude), ale i tak bych si ji někdy chtěl zahrát znovu. Na to, že se na vývoji podílelo pouze několik lidí, to jako klobouček.
Tak tohle jsem nečekal. O hře jsem věděl pouze to, že ji udělalo pár kluků z ČR a že se i v našich lesích odehrává a to já můžu. Po spuštění a malém úvodu vystupuji z auta uprostřed lesa, aby na něj po pár krocích spadla větev a zničila ho a vydávám se vstříc dobrodružství. Po malé procházce, která mě po grafické stránce velmi mile překvapila, se dostávám do podzemního bunkru a po krátkém šmejdění se leknu tak, že si málem káknu.
Následně se hra parádně rozjede a minimálně v první třetině je dost napínavá. Později ve hře už jsem trochu věděl, co kde čekat, lekačky už se nekonaly a atmosféra značně zřídla. Občas byl sice pokus o horové momenty, zejména ve stealth pasážích, ale ty mě tak krutě nebavily, že jsem se spíše nudil a nemohl se dočkat, až budou za mnou.
Druhá třetina je sice pořád zábavná, ale je vidět, že je herní doba občas dost uměle natahovaná tu dlouhou procházkou na místo, kde už jsem byl, tu dalším podzemím, tu další stealth pasáží. Pořád mě to ale bavilo.
Poslední třetina už je taková z povinnosti. Pořád se opakuje ten stejný scénář a u hry mě drželo prakticky pouze to, že jsem chtěl vědět, jak to celé dopadne.
Právě příběh je největší motor celé hry. Hledání ztracené dcery Stely v lese možná na papíře nezní kdoví jak zábavně, ale ve finále jsem dostal opravdu parádní psychologické drama s pomalým odkrýváním osudu jak hlavního hrdiny Daniela, tak jeho ženy a dcery. Příběhem je postupně skládán buď jakýmisi flashbacky do Danielovy minulosti, nasloucháním vzpomínek pomocí lektvaru a také občasným odemykáním stránek Stelyna deníku.
A propos lektvary a jejich míchání - to je velmi důležitá část hry a přestože jsem podobné kratochvíle neměl ve hrách nikdy rád, zde je to vyřešeno dobře, zábavně a naštěstí ne úplně často. Bylinek je ve světe hromada, vaření je vyřešeno pomocí intuitivní minihry a lektvary jsou často nezbytné pro další postup ve hře.
Ve finále jsem nad míru spokojený. Dostal jsem za malou částku parádní hru, jejíž příběh se mi do hlavy vyryl jako máloco. Je sice lineární (přestože má několik konců, celkově se herní náplň tolik lišit nebude), ale i tak bych si ji někdy chtěl zahrát znovu. Na to, že se na vývoji podílelo pouze několik lidí, to jako klobouček.
Pro: PŘÍBĚH; krásná grafika; vcelku originální počin.
Proti: Stealth pasáže; občas uměle natahovaná herní doba; Daniel je kretén.