Když mi bylo 13 nebo 14 let tak mi mamča domů přinesla na DVD film, který musím vidět. Že prý je to klasika na které byla ještě v kině za hlubokého totáče když byla ve stejném věku. Byl to první díl Vetřelce od Ridleyho Scotta. Od té doby miluju tohle universum a také první tři filmové díly. Když byl oznámen titul Alien: Isolation pyšnící se hororovou atmosférou původního Vetřelce z roku 1979 okamžitě jsem zpozornil a ještě rok před vydáním jsem měl hru předobjednanou.

Mé přání se naplnilo. Atmosféra a prostředí Ridleyovského Vetřelce byla famózní. Hrajete za Amandu Ripleyovou, která má stejně tuhý kořínek jako její mamka. Časově je děj zasazen mezi první dva filmy, kde se Amanda pokouší najít nějaké stopy, které by jí mohli dovést k její matce. Když se nakonec dostane na stanici Sevastopol, kde mají letové záznamy z lodi Nostromo, sranda začíná. Už od začátku je vám jasné, že tohle nebude žádná procházka růžovou zahradou. Nepůjde o žádné sestřelování hord vetřelců nýbrž o to jak dlouho se vám podaří zůstat naživu schovaný před jediným Vetřelcem. Hororová a dramatická atmosféra se krásně buduje už do samotného začátku. Loď designovaná stejně jako Nostromo na vás působí mnohdy až nepříjemně familiérně a vy jen čekáte na jakém rohu číhá smrt. Zároveň se ale s úžasem kocháte všelijakými hejblátky a udělátky. Krčíte se v koutech a doufáte, že dalších pět minut ještě přežijete. Mnohdy jsem se tak při samotném hraní cítil jako v pasti a neměl jsem nervy na to dál pokračovat, ale hra mě tak vtáhla, že jsem se stal samotnou Ripleyovou.

Jak jsem již zmiňoval hra je co do vizuálu i hudby designovaná podle prvního sedmdesátkového Vetřelce a těžko říci zda by atmosféra fungovala tak skvěle kdyby loď udělali více "moderní" a soundtrack se nepodobal hudbě Jerryho Goldsmitha. Po většinu hry plníte poněkud triviální úkoly. Dostaň se sem, vypni tohle, zapni tohle, seber tamto. Z toho se časem stává rutina a ke konci hry se to už začne zajídat. To je snad jediný neduh hry, který mi vadil. Výborná je ve hře nepředvídatelnost Vetřelce, kterému se mění algoritmus při každém hraní až na pár míst kde je skript a čím těžší obtížnost máte tím větší a nebezpečnější smysly Vetřelec má. Slyší váš dech, vaše pípání detektoru, vaše kroky. Je třeba se mít neustále na pozoru a dávat pozor i nad sebe jestli něco nečíhá v šachtách. Občas z nich totiž vytéká odporný sliz a je slyšet velmi nepříjemné syčení.

Těžko říct, jestli jsem někdy hrál lepší hororovou hry než tuhle. Spojení Vetřelce a hororové atmosféry kde bojujete o holý život za velmi povedený strong female character je přesně to co jsem si vždycky chtěl zahrát, a tenhle titul tak patří mezi moje nejoblíbenější hry vůbec i když jsem umíral pořád a pořád dokola. Je pravda, že po první dohrání jsem dlouho váhal zda mám ještě koule na to si to dát znovu a jestli to moje nervy vůbec vydrží, ale povedlo se. Výborná věc, která se vám zaryje pod kůži a nepustí vás.

A pokud vám to nestačilo v DLC misích se objeví postavy z prvního filmu, které dabují samotní herci, za které si můžete zahrát slavné filmové sekvence.