Dělání rytmických spin-offů oblíbených japonských sérií se v poslední době dostalo do módy a Kingdom Hearts není výjimkou. Po dohrání musím konstatovat, že Melody of Memory je z nich jednoznačně nejhorší. Nevadilo by, že se jedná o záležitost čistě pro fanoušky - koneckonců OST mají všechny díly vynikající. Navíc, co do obsahu, tu máme hromadu melodií a písní. Stejně tak blbůstek k odemčení je nespočet. 

Jenže právě dlouholetí fandové poznají, jak moc  Square Enix tuhle hru odfláknul. Troufám si odhadnout, že 90% obsahu je použito z předchozích dílů. Prostředí, postavy, nepřátelé i jejich animace vývojáři bez jediné úpravy zkopírovali z již vydaných remasterů. Drzost vydavatele podtrhává ještě cenovka rovnající se běžným AAA titulům. 

Samotné hraní ničím neoslní. Tři postavy běží po předem určené dráze a do cesty se jim staví soupeři, které je potřeba včasným stiskem příslušného tlačítka zneškodnit. Občas je potřeba vyskočit a jindy zase zničit krystal. Ani bossové a hudební klipy ale hratelnost nijak zvlášť neokoření. Zbytečné levelování charakterů a tvoření itemů už jenom více ukazuje zoufalou potřebu tvůrců vložit do hry alespoň nějaké RPG prvky. Jiné rytmické odnože (Persona, Final Fantasy) nebo „obyčejná“ Hatsune Miku jsou mnohem zajímavější  a zábavnější tituly.

Příběh reprezentují občasné cutscény (sestříhané, jak jinak, z těch dvacet let starých). Samozřejmě, vzhledem k obsáhlosti, se děj jednoho dílu v těch pěti vyřčených  větách shrnout jaksi nedá. Až v samotném závěru „kampaně“ si odemknete scény doplňující konec třetího a dílu načrtávající směr, jakým se bude Kingdom Hearts ubírat.

Každopádně je Melody of Memory jen pro fandy série, a i ti by měli počkat na rozumnější cenu.