Jak jsem zmínil v komentáři k základní hře, toto DLC mě skutečně nadchlo. Přidává dvě rozsáhlejší vedlejší linky, věnující se postavám mlynářovy dcery Terezy a další utečenkyni ze Skalice Johance, jež se uchýlila do Sázavského kláštera ošetřovat přeživší. A rovněž psího společníka, kterého může brzy za svého přijmout i hlavní hrdina Jindřich. Jak v reálu psiska kdovíjak v lásce nemám, pro gameplay zde přinesl příjemné osvěžení a rozanimován je taky pěkně.
Upozorňuji, že text dále obsahuje menší (menší dle mého názoru) spoilery!!!
Podstatnější pro mne nicméně byly ony nové příběhy o výrazných ženských charakterech. Terezin se soustředí na poslední dny ve Skalici před vypleněním a na následný útěk. Seznamuje nás s jednotlivými členy mlynářské rodiny, abychom na vlastní oči prožili osobní tragédii této výtečně napsané postavy, jejíž přirozené a duchaplné dialogy s Jindřichem ji již v základní hře pasovaly na jednu z úplně nejsympatičtějších. Závěr v sugestivní atmosféře rabované Skalice pod tíhou bouřných mračen láme srdce a je víc než kdy předtím evidentní, že Jindřich má v téhle holce skutečný poklad.
Za ještě lepší považuji quest Johančin, který se sice rozjíždí pomalu, ovšem pak ve vší kráse odhaluje poněkud opomíjené téma mariánského kultu, ve středověku mocně rezonujícího především rolnickým stavem, a souvisejících zjevení a oscilování na hraně hereze. Scénář příjemně prekvapuje vysokou kvalitou a umně vykreslenými charaktery, například v postavě racionálního inkvizitora, který tentokrát nespadl do žádného podbízivého sadistického archetypu.
Nadto vás entusiastická Johanka může přimět vyzpovídat se z hříchů a pak pošle vás na kajícnou pouť! Přesně takovýto quest, nutící hráče reflektovat morální tíhu svých činů, jsem ve hrách chtěl vidět už tak dekádu a málokdy jsem se střetával s pochopením, tudíž mi je jasné, že to pro mnoho hráčů bude nuda a overkill. Já jsem však jakožto zkušený roleplayer chytil příležitost za pačesy a hezky chůzí si kontemplativní pouť vyšlapal, užívaje si po cestě jednotlivé modlitby, které jsem vzal - tak aby se Jindra před Pannou Marií nezkompromitoval - dost seriózně a změnil jsem následně své chování a stvořil lepšího Jindřicha kajícníka, kterého opustil hněv, jeden ze smrtelných hříchů. Bohužel hlavní příběh byl stvořen dříve než DLC a toto subjektivní roleplayové rozhodnutí skutečně nereflektoval a Jindřich se v několika cutscénách pořád dusil vzteky jako pomstychtivý fracek, nevnímaje, že se z uhnojeného vidláka za pár týdnů vyšvihl rychleji než Barry Lyndon, ale tak co už.
Závěrem bych tedy shrnul, že tento konkrétní dodatečný obsah považuji za o třídu lepší než původní hru a za vůbec nejpřesvědčivější důvod, proč KCD rozehrát. A jsem si jist, že některé scény z A Woman's Lot si budu pamatovat ještě hodně dlouho.
Upozorňuji, že text dále obsahuje menší (menší dle mého názoru) spoilery!!!
Podstatnější pro mne nicméně byly ony nové příběhy o výrazných ženských charakterech. Terezin se soustředí na poslední dny ve Skalici před vypleněním a na následný útěk. Seznamuje nás s jednotlivými členy mlynářské rodiny, abychom na vlastní oči prožili osobní tragédii této výtečně napsané postavy, jejíž přirozené a duchaplné dialogy s Jindřichem ji již v základní hře pasovaly na jednu z úplně nejsympatičtějších. Závěr v sugestivní atmosféře rabované Skalice pod tíhou bouřných mračen láme srdce a je víc než kdy předtím evidentní, že Jindřich má v téhle holce skutečný poklad.
Za ještě lepší považuji quest Johančin, který se sice rozjíždí pomalu, ovšem pak ve vší kráse odhaluje poněkud opomíjené téma mariánského kultu, ve středověku mocně rezonujícího především rolnickým stavem, a souvisejících zjevení a oscilování na hraně hereze. Scénář příjemně prekvapuje vysokou kvalitou a umně vykreslenými charaktery, například v postavě racionálního inkvizitora, který tentokrát nespadl do žádného podbízivého sadistického archetypu.
Nadto vás entusiastická Johanka může přimět vyzpovídat se z hříchů a pak pošle vás na kajícnou pouť! Přesně takovýto quest, nutící hráče reflektovat morální tíhu svých činů, jsem ve hrách chtěl vidět už tak dekádu a málokdy jsem se střetával s pochopením, tudíž mi je jasné, že to pro mnoho hráčů bude nuda a overkill. Já jsem však jakožto zkušený roleplayer chytil příležitost za pačesy a hezky chůzí si kontemplativní pouť vyšlapal, užívaje si po cestě jednotlivé modlitby, které jsem vzal - tak aby se Jindra před Pannou Marií nezkompromitoval - dost seriózně a změnil jsem následně své chování a stvořil lepšího Jindřicha kajícníka, kterého opustil hněv, jeden ze smrtelných hříchů. Bohužel hlavní příběh byl stvořen dříve než DLC a toto subjektivní roleplayové rozhodnutí skutečně nereflektoval a Jindřich se v několika cutscénách pořád dusil vzteky jako pomstychtivý fracek, nevnímaje, že se z uhnojeného vidláka za pár týdnů vyšvihl rychleji než Barry Lyndon, ale tak co už.
Závěrem bych tedy shrnul, že tento konkrétní dodatečný obsah považuji za o třídu lepší než původní hru a za vůbec nejpřesvědčivější důvod, proč KCD rozehrát. A jsem si jist, že některé scény z A Woman's Lot si budu pamatovat ještě hodně dlouho.
