Po dlouhé době jsem se konečně dostal k nějakému izometrickému RPG a nutno podotknout, že Tyranny si bere z klasik jako například Baldur´s Gate to co mám rád, ale v některých aspektech jde svou vlastní cestou, což přináší jak plusy tak i nějaké ty mínusy hry. Vlastně jsem už dlouho nebyl tak rozpolcen, kdy jednotlivé prvky hry musím zároveň chválit, tak i dodat takové to malé mrzení.
Co se týka grafiky, tak hra je dělaná v enginu Unity, takže jsem měl trochu menší očekávání, ale přeci jen je to izometrická hra, která některé věci odpouští. Jednotlivé lokace jsou parádní, rozdílné a pro mě zapamatovatelné, takže tady jen chvála. Jen ty postavy jsou takové divné, nevím čím to je, jestli tou svou hranatostí, nebo hrozným zpracováním vousů a vlasů postav, ale tak jako u většiny věcí co budu hanit, je to vlasně jen maličkost.
Příběh je skvělý, není sice nějak rozvětvený, ale celou dobu je pochopitelný a někdy v jednoduchosti je síla. Moc se mi líbila i mapa a vedlejší úkoly, kterých je zde sice málo, ale zase asi lepší než desítky úkolů v deníku a cestování tam a zpět pro nějakou blbůstku. S tím souvisí i rozhovory, hra je opravdu velice ukecená až jsem si někdy říkal jestli to není moc, zvlášť se stylem hraní kdy chci prokecnou každou osobu kterou potkám, což naštěstí vždycky nejde.
Moc bych pochválil i hudbu, je výborná a stejně tak i zapamatovatelná jako u starých RPG, jen i zde bych chtěl trochu víc hudby, zvuků a možná i dabovaných scén. Co mě zaujalo byl systém jednotlivých věží, které musíte aktivovat splněním malé hádanky, ale příšlo mi to jako skvělé řešení, není to těžké, ale i tak se musíte trochu zamyslet nebo mít mírnou představivost. A jak se všude zmiňuje, hrát za záporáka je opravdu osvěžení i když zase bych řekl, že až taková svině nejste, protože zde pomáháte ostatním a tím zároveň i sobě.
Co se mi moc nelíbilo jsou opravdu jen maličkosti, jako že můžete ukrást co se vám zachce a nikdo vám za celou hru neřekne ani popel. Nemám moc rád ani labyrinty kde se motám jako vítr v bedně, ale tady byl vlastně jen jeden. Mrzí tichá mise, která skončí nakonec soubojem se všemi protivníky. Stejně jako jeden kmen, pro který jsem plnil co šlo, choval se k nim mile a jedním rozhovorem, který jsem nemohl změnit, nastalo prakticky vyvraždění celého kmene a to jsem se fakt snažil jak nejvíc jsem mohl. Stalo se mi i to, že jsem se jednou proglitchoval někam kam jsem neměl, ale naštěstí se hra výborně ukládá i sama, takže vrácení asi o pět minut zpět bylo naprosto v pohobě. Jinak hra běžela celou dobu skvěle.
Asi bych mohl pokračovat dál, systém reputace je dobrý nápad, ale zase když v každém i menším rozhovoru vám hra píše, že se posiluje váš strach či obliba, je to už otravné a přiznám se, že jsem jí postupem času úplně přestal řešit. Tak či tak, Tyranny je za mě skvělá hra, trochu jiná než klasické izometrické hry, ale po dohrání hry i dvou dlc mám zase chuť se do toho světa vrátit a zkusit více přímočarou linku trochu jinak než napoprvé.
Co se týka grafiky, tak hra je dělaná v enginu Unity, takže jsem měl trochu menší očekávání, ale přeci jen je to izometrická hra, která některé věci odpouští. Jednotlivé lokace jsou parádní, rozdílné a pro mě zapamatovatelné, takže tady jen chvála. Jen ty postavy jsou takové divné, nevím čím to je, jestli tou svou hranatostí, nebo hrozným zpracováním vousů a vlasů postav, ale tak jako u většiny věcí co budu hanit, je to vlasně jen maličkost.
Příběh je skvělý, není sice nějak rozvětvený, ale celou dobu je pochopitelný a někdy v jednoduchosti je síla. Moc se mi líbila i mapa a vedlejší úkoly, kterých je zde sice málo, ale zase asi lepší než desítky úkolů v deníku a cestování tam a zpět pro nějakou blbůstku. S tím souvisí i rozhovory, hra je opravdu velice ukecená až jsem si někdy říkal jestli to není moc, zvlášť se stylem hraní kdy chci prokecnou každou osobu kterou potkám, což naštěstí vždycky nejde.
Moc bych pochválil i hudbu, je výborná a stejně tak i zapamatovatelná jako u starých RPG, jen i zde bych chtěl trochu víc hudby, zvuků a možná i dabovaných scén. Co mě zaujalo byl systém jednotlivých věží, které musíte aktivovat splněním malé hádanky, ale příšlo mi to jako skvělé řešení, není to těžké, ale i tak se musíte trochu zamyslet nebo mít mírnou představivost. A jak se všude zmiňuje, hrát za záporáka je opravdu osvěžení i když zase bych řekl, že až taková svině nejste, protože zde pomáháte ostatním a tím zároveň i sobě.
Co se mi moc nelíbilo jsou opravdu jen maličkosti, jako že můžete ukrást co se vám zachce a nikdo vám za celou hru neřekne ani popel. Nemám moc rád ani labyrinty kde se motám jako vítr v bedně, ale tady byl vlastně jen jeden. Mrzí tichá mise, která skončí nakonec soubojem se všemi protivníky. Stejně jako jeden kmen, pro který jsem plnil co šlo, choval se k nim mile a jedním rozhovorem, který jsem nemohl změnit, nastalo prakticky vyvraždění celého kmene a to jsem se fakt snažil jak nejvíc jsem mohl. Stalo se mi i to, že jsem se jednou proglitchoval někam kam jsem neměl, ale naštěstí se hra výborně ukládá i sama, takže vrácení asi o pět minut zpět bylo naprosto v pohobě. Jinak hra běžela celou dobu skvěle.
Asi bych mohl pokračovat dál, systém reputace je dobrý nápad, ale zase když v každém i menším rozhovoru vám hra píše, že se posiluje váš strach či obliba, je to už otravné a přiznám se, že jsem jí postupem času úplně přestal řešit. Tak či tak, Tyranny je za mě skvělá hra, trochu jiná než klasické izometrické hry, ale po dohrání hry i dvou dlc mám zase chuť se do toho světa vrátit a zkusit více přímočarou linku trochu jinak než napoprvé.
