Po dvou a půl hodinách jsem poslední epizodu Life Is Strange: Before the Storm dohrál. Ze hry mám smíšené pocity.

Příběh mě neuchvátil tak, jak tvůrci nejspíš původně plánovali. Postavy byly zajímavé, to né že né, ale hra se snažila až moc hrát na emoce, což úplně nefungovalo.

V téhle epizodě skvělý soundtrack vynikal ještě víc než v těch předchozích. Úplně jsem nebyl spokojen s tím koncem, který vlastně nic neřekl. Možná by bylo lepší, kdyby se místo rodinných problémů řešil únos Rachel, který hraje značnou část v původní hře.  

Pokud jste si v první hře užívali příběh amerických středoškoláků, tak tenhle prequel je přesně pro vás, ale mě na původním díle bavila možnost měnit čas, což tady nejde.