Nevím proč jsem si při projíždění komentářů tady rozhodl po pár letech pustit zrovna 3D akci, ale nějak mě ty pochvalné komentáře a slova o adrenalinu zaujaly a rozhodl jsem se po letech zastřílet. Měl jsem vždycky pocit, že Project I.G.I. je stealth akce, ale není. Je to zkrátka úplně klasická 3D střílečka z přelomu tisíciletí, která by u mě skončila někde v mírném nadprůměru, nebýt té první, základní a největší chyby, že nejde ukládat.
Ale popořadě. Příběh je naprosto klasické akční klišé - banda rusáků ukradne atomovku a hlavní hrdina s pomocí sličné slečny za počítačem se za ní honí přes 14 misí. Prakticky stejný příběh měl ve stejném roce Soldier of Fortune.
Grafika neurazí, nenadchne. Z 99% budete procházet přírodou a vojenskými základnami. Co se povedlo jsou opravdu krásné přírodní scenérie, přičemž dojít můžete kam budete chtít. Co se nepovedlo jsou ty základny, ony totiž vypadají naprosto stejně a místnost určitého typu má v každém kole, v každé základně naprosto stejný layout. Prosvítání textur nad tím se dá mávnout rukou, dokud Vám skrze rozpadlou texturu neproběhne voják, nebo dokud se v textuře nezaseknete a nestojí Vás to smrt.
Hratelnost je ve stylu dojdi do základny, vystřílej co můžeš a něco splň (většinou stačí něco zmáčknout). Zkrátka standardní vojenská střílečka, která by se nechytala na špičky roku 2000 (Deux Ex, NOLF, Star Trek Elite: Force), ale neurážela.
Tvůrci ale přišli s tradiční prasárnou jak prodloužit hratelnost. Znemožnili ukládat. A není to jak v jiných hrách, že máte checkpointy s autosavem, nebo více životů, nebo jste bozi kterých se jen tak něco nedotkne, nebo Vám schopnosti či stealth pomůžou.
Nepomůže Vám vůbec nic. Kola jsou obrovská, většinou čistíte dvě-tři základny. Základny jsou plné patrol, nechybí snipeři které ani nevidíte. Vojáci jsou naprosto přesní a účinní, jedna dvě salvy a je po Vás. Je tu spousta zbraní, ale reálně použitelný je jen AK-47 (v krátkých dávkách, protože zaměřovač kope), do ostatních Vám dříve nebo později dojdou náboje. Brokovnice má zvláštní detekci zásahu, někdy ano, někdy ne a nevyplatí se. A samozřejmě Dragunov, sniperka, kterou když Vám tvůrci milostivě dají do ruky, budete jim líbat ruce, protože stačí vylézt na kopec a deset výstřelů = 10 mrtvol.
I to by se dalo zvládnout, ale tvůrci používají každý špinavý trik 3D akcí co jenom existuje. Nepřátelé kryjí dveře, kterými projít musíte a i když kolo budete hrát po dvacáté a budete přesně vědět kde kdo je, stejně Vám v random souboji uberou, protože jste o zlomek sekundy pomalejší. Žádný stealth Vám uvnitř nepomůže. Na celé kolo máte většinou 0-1 lékárniček, takže se Vám stane, že projdete celý monumentální hrad a pak zavřvete na zbytek života v posledním tunelu, který kryjí dva vojáci co nevidíte. Hodinu a půl hraní v prdeli.
Nechybí poplachy. Nepomůžete si odstřelováním kamer, protože výbuch kamery může slyšet voják a vyhlásit poplach, vidět to jiná kamera a totéž. Poplach znamená nekonečný respawn vojáků ze strážnice, občas vyjede i tank, který se dá zničit raketou, kterou ale vždy nemáte. Nevyvoláte poplach? Nepomůžete si, určitá místa prostě obsahují respawn, například prokletý nádraží s vlakem mě zabili vždy na konci, protože se na mě hrnula skupina za skupinou rudých baretů. Respawn často probíhá přímo před očima, nebo rovnou za zády z vyčištěné místnosti.
Byl jsem nasranej, rozzuřenej, zoufalej. Hledal jsem cheaty nebo save mod... neexistuje. Ani volba obtížnosti. Dvakrát jsem to chtěl odinstalovat. Našel jsem trainer a zase ho smazal. Ze zoufalství jsem se naučil používat zaměřování vojáků dle mapy a dalekohledem a jejich likvidaci zdálky AK47 z míst, kde jsem je ani neviděl. V posledním kole odehrávající se v obrovských tunelech mi nepomohlo nic. Prostřílel jsem se až kdesi k reaktoru, kde se na třech patrech respawnují vojáci a dál ne. Po 3 hodinách jsem to vzdal, použil trainer na nesmrtelnost a hru dojel takto, abych viděl jak to dopadne. Nic moc hrdinové jsou obklíčení a tím to končí.
Project I.G.I. mě za ty nervy nestál. Je to průměrná střílečka i na rok vzniku a konkurenci s fádním příběhem a stále stejnými základnami, kde je hratelnost prodlužování nemožnosti ukládat, zvolit si obtížnost, léčit se, poplachy a respawnem. 60% hlavně to využití přírody, mapy a dalekohledu.
Ale popořadě. Příběh je naprosto klasické akční klišé - banda rusáků ukradne atomovku a hlavní hrdina s pomocí sličné slečny za počítačem se za ní honí přes 14 misí. Prakticky stejný příběh měl ve stejném roce Soldier of Fortune.
Grafika neurazí, nenadchne. Z 99% budete procházet přírodou a vojenskými základnami. Co se povedlo jsou opravdu krásné přírodní scenérie, přičemž dojít můžete kam budete chtít. Co se nepovedlo jsou ty základny, ony totiž vypadají naprosto stejně a místnost určitého typu má v každém kole, v každé základně naprosto stejný layout. Prosvítání textur nad tím se dá mávnout rukou, dokud Vám skrze rozpadlou texturu neproběhne voják, nebo dokud se v textuře nezaseknete a nestojí Vás to smrt.
Hratelnost je ve stylu dojdi do základny, vystřílej co můžeš a něco splň (většinou stačí něco zmáčknout). Zkrátka standardní vojenská střílečka, která by se nechytala na špičky roku 2000 (Deux Ex, NOLF, Star Trek Elite: Force), ale neurážela.
Tvůrci ale přišli s tradiční prasárnou jak prodloužit hratelnost. Znemožnili ukládat. A není to jak v jiných hrách, že máte checkpointy s autosavem, nebo více životů, nebo jste bozi kterých se jen tak něco nedotkne, nebo Vám schopnosti či stealth pomůžou.
Nepomůže Vám vůbec nic. Kola jsou obrovská, většinou čistíte dvě-tři základny. Základny jsou plné patrol, nechybí snipeři které ani nevidíte. Vojáci jsou naprosto přesní a účinní, jedna dvě salvy a je po Vás. Je tu spousta zbraní, ale reálně použitelný je jen AK-47 (v krátkých dávkách, protože zaměřovač kope), do ostatních Vám dříve nebo později dojdou náboje. Brokovnice má zvláštní detekci zásahu, někdy ano, někdy ne a nevyplatí se. A samozřejmě Dragunov, sniperka, kterou když Vám tvůrci milostivě dají do ruky, budete jim líbat ruce, protože stačí vylézt na kopec a deset výstřelů = 10 mrtvol.
I to by se dalo zvládnout, ale tvůrci používají každý špinavý trik 3D akcí co jenom existuje. Nepřátelé kryjí dveře, kterými projít musíte a i když kolo budete hrát po dvacáté a budete přesně vědět kde kdo je, stejně Vám v random souboji uberou, protože jste o zlomek sekundy pomalejší. Žádný stealth Vám uvnitř nepomůže. Na celé kolo máte většinou 0-1 lékárniček, takže se Vám stane, že projdete celý monumentální hrad a pak zavřvete na zbytek života v posledním tunelu, který kryjí dva vojáci co nevidíte. Hodinu a půl hraní v prdeli.
Nechybí poplachy. Nepomůžete si odstřelováním kamer, protože výbuch kamery může slyšet voják a vyhlásit poplach, vidět to jiná kamera a totéž. Poplach znamená nekonečný respawn vojáků ze strážnice, občas vyjede i tank, který se dá zničit raketou, kterou ale vždy nemáte. Nevyvoláte poplach? Nepomůžete si, určitá místa prostě obsahují respawn, například prokletý nádraží s vlakem mě zabili vždy na konci, protože se na mě hrnula skupina za skupinou rudých baretů. Respawn často probíhá přímo před očima, nebo rovnou za zády z vyčištěné místnosti.
Byl jsem nasranej, rozzuřenej, zoufalej. Hledal jsem cheaty nebo save mod... neexistuje. Ani volba obtížnosti. Dvakrát jsem to chtěl odinstalovat. Našel jsem trainer a zase ho smazal. Ze zoufalství jsem se naučil používat zaměřování vojáků dle mapy a dalekohledem a jejich likvidaci zdálky AK47 z míst, kde jsem je ani neviděl. V posledním kole odehrávající se v obrovských tunelech mi nepomohlo nic. Prostřílel jsem se až kdesi k reaktoru, kde se na třech patrech respawnují vojáci a dál ne. Po 3 hodinách jsem to vzdal, použil trainer na nesmrtelnost a hru dojel takto, abych viděl jak to dopadne. Nic moc hrdinové jsou obklíčení a tím to končí.
Project I.G.I. mě za ty nervy nestál. Je to průměrná střílečka i na rok vzniku a konkurenci s fádním příběhem a stále stejnými základnami, kde je hratelnost prodlužování nemožnosti ukládat, zvolit si obtížnost, léčit se, poplachy a respawnem. 60% hlavně to využití přírody, mapy a dalekohledu.
Dracula: The Last Sanctuary