Musím se přiznat, že mě tento datadisk velice příjemně nadchl, hlavně pokračováním příběhu a velice překvapivým vyvrcholením. Jako by člověk tušil již od prapůvodního Baldur's Gate, co se to kolem vaší postavy rozehrává za mašinerii, kdy Gorion, Elminster a Sarevok byli jediní, kdo o vás věděli víc, než ostatní svět a ještě tím víc, kdy má první hlavní postava a také nejmilejší, byl trpaslík klerik, následně povýšený na kněze Lathandera - To je pak vaše usednutí na Baalův trůn opravdovou třešničkou na dortu.
I když je zde oproti předcházejícím dílům více bojů, nejsou vůbec jednoduché a finální souboj je opravdu hra o nervy, teda pro mě byla, podle pravidel AD&D, jinou obtížnost jsem ani zkoušet nechtěl. Na škodu to však není a to zejména díky neskutečné nádherným exteriérům i interiérům, které jakoby byly předurčené pro dynamičtější akci.
Sarevok, toť kapitola sama pro sebe, jak člověk dychtil dostat se mu v první hře na kobylku a hle, nebyl to poslední moment, kdy jsme se s ním měli vidět. Ovšem to, co přišlo zde, by mě ani ve snu nenapadlo. Ovšem nemohl jsem ho vzít do party s dobrým knězem, to by nešlo! Inu, rozehrál jsem znovu první díl, tentokrát se zlým gnomem iluzionistou a došlo na spojení sil. Jaký to blažený pocit, stát bok po boku s hlavním záporákem původního příběhu na Mečovém pobřeží.
Vůbec celá série Baldur's Gate je na poli RPG má nejoblíbenější a dohrál jsem ji snad nejvícekrát, co si pamatuji. Cca 7 rozličných hlavních postav jsem si vytvořil a různě kombinoval společníky do party, vždy podle uvážení, jak by se k sobě dostali v reálu a jak by spolu mohli vycházet. Ač jsem poznal neskutečnou řadu všemožných i nemožných RPG, nikde, opravdu nikde jsem nezažil tak skutečný pocit z přítomnosti příběhu a světa, jako zde. A právem můj dík patří na konec toho všeho, k tomuto datadisku.
I když je zde oproti předcházejícím dílům více bojů, nejsou vůbec jednoduché a finální souboj je opravdu hra o nervy, teda pro mě byla, podle pravidel AD&D, jinou obtížnost jsem ani zkoušet nechtěl. Na škodu to však není a to zejména díky neskutečné nádherným exteriérům i interiérům, které jakoby byly předurčené pro dynamičtější akci.
Sarevok, toť kapitola sama pro sebe, jak člověk dychtil dostat se mu v první hře na kobylku a hle, nebyl to poslední moment, kdy jsme se s ním měli vidět. Ovšem to, co přišlo zde, by mě ani ve snu nenapadlo. Ovšem nemohl jsem ho vzít do party s dobrým knězem, to by nešlo! Inu, rozehrál jsem znovu první díl, tentokrát se zlým gnomem iluzionistou a došlo na spojení sil. Jaký to blažený pocit, stát bok po boku s hlavním záporákem původního příběhu na Mečovém pobřeží.
Vůbec celá série Baldur's Gate je na poli RPG má nejoblíbenější a dohrál jsem ji snad nejvícekrát, co si pamatuji. Cca 7 rozličných hlavních postav jsem si vytvořil a různě kombinoval společníky do party, vždy podle uvážení, jak by se k sobě dostali v reálu a jak by spolu mohli vycházet. Ač jsem poznal neskutečnou řadu všemožných i nemožných RPG, nikde, opravdu nikde jsem nezažil tak skutečný pocit z přítomnosti příběhu a světa, jako zde. A právem můj dík patří na konec toho všeho, k tomuto datadisku.