7. říjen roku 2016, den, kdy se internet nebezpečně otřásal v základech. Den, kdy se salvy rozčarování, vzteku a nenávisti kupily ze všech stran na jedno studio a jejich novou, nejočekávanější hru roku. Vydání Mafie 3 způsobilo takové pozdvižení, až by se jeden mohl divit, že nebyla podniknuta křížová výprava na brněnskou pobočku Hangáru 13. I já jsem mimo jiné v té době naskočil na vláčka Nasráčka a kudy jsem šel, respektive jel, tam jsem si odplivl na třetí Mafii. Uběhlo pět let a po druhém dohrání vcelku povedeného remaku první Mafie (poprvé dohrané v době vydání na PS4 a teď nedávno na PC) mě napadlo, že si ten tolik nenáviděný, zpackaný ďáblův exkrement zahraji… A k mému vlastnímu překvapení, jsem se až sám divil, jak mě tahle hra bavila.
Příběhově je Mafia 3 přímočařejší než její předchůdci. Místo časosběrného sledování osudu jednoho gangstera, zde máme jasně strukturovaný příběh o pomstě. Jistě, téma velmi profláklé (*mrk* *mrk* na God of War, GTA IV, Max Payne, Shenmue, The Last of Us 2 a tři zadky filmů a literatury…), ale přesto si dokázala třetí Mafie udržet moji pozornost až do konce. Zaujala mě samotná doba a atmosféra 60. let, která byla skvěle budována. Scénář je solidní – dialogy jsou dobře napsané a místy vtipné, postavy jsou sympatické a vesměs zajímavé. V tomto ohledu se musí vyzdvihnout skvělé herecké výkony. Bavilo mě neotřelé retrospektivní vyprávění skrze fiktivní dokument a líbilo se mi zachycení infrastruktury Marcanova zločineckého impéria. Mé největší výtky ale míří zejména k hlavní postavě, Lincolnovi, který je plochý a účelový, až to bolí. Nepřišlo mi, že by měl v sobě kousek osobnosti na rozdíl od Tommyho Angela nebo Vita Scaletty a nijak by mě nenapadlo, že by dokázal být bossem jakéhokoliv zločineckého syndikátu. Lincolnův charakterový vývoj mi přišel nulový a jediný moment, kdy dojde k nějakému zajímavému bodu v jeho charakteru je bohužel až na konci hry, přičemž tento moment stojí na rozhodnutí samotného hráče. Je to škoda, protože Lincoln je zajímavá postava, se kterou se dalo rozhodně lépe pracovat.
Co se týče hratelnosti… No… Nalijme si čistého vína… Mafia 3 je těžká over the top arkádovinka, která realismus původní Mafie neviděla naškrábnutý ani na hajzlpapíru… Přesto mi to vůbec nevadilo a dokázal jsem nad tím přimhouřit oči, protože mě ta arkádovost sedla a bavila. Ani na moment jsem se nenudil, a to jsem ve hře strávil 45 hodin.
Gunplay není vůbec špatný, je velmi zábavný a je zde celkem slušný repertoár zbraní a vybavení všeho druhu. Lincoln má i speciální schopnosti, jako zpomalení času, což jsem ale za celou hru nikdy nevyužil. Nejvíce jsem upřednostňoval tichou a postupnou likvidaci. Stealth funguje, i když může působit fádně, kdy se stačí schovat za překážku, hvízdnout a nic netušícího maníka kuchnout jak vánočního kapra. Navíc, když někoho zabijete před NPCéčkama, tak začnou jak zmatený včely pobíhat a řvát okolo, zatímco nepřátelé si pokojně chodí vlastními cestičkami. Ovšem nepotěší občas nelogická AI, kdy mi jednou jeden gangster obešel celý blok místo toho, aby si jednoduše otevřel dveře. Mimoděk mě překvapilo, že Lincoln jakožto vytrénovaný elitní voják nedokáže sprintovat déle než 5 sekund…
Jízdní model je hodně… řeknu opět to slovo… arkádový, přesto dle mého kvalitně zpracovaný a zábavný. Čím delší trasy jsem měl jezdit, tím spokojenější jsem byl, zejména když z rádia hrají pecky 60. let. Nejednou jsem si při přejíždění nebo při intenzivní honičce prozpěvoval Eve of Destruction, Long Tall Sally, King of the Road, The House of the Rising Sun, Son of a Preacher Man, Fortunate Son nebo Born to Be Wild. Dále jsem se seznámil s peckami jako Hold On, I'm Comin’, Heroes and Villains, Dance of the Hours, I Fought the Law nebo Bad Moon Rising. Soundtrack je zkrátka bezkonkurenční a nejlepší v sérii celkově.
Ovšem co může mnoho lidí odradit, leč právoplatně, jsou prvoplánové a repetitivní úkoly. Mezi příběhovými misemi, které jsou sami o sobě vesměs zajímavé, je vždy série menších úkolů, které stojí na bázi – vyslechni, zabij, znič nebo ukradni, akorát vždy stylizované do druhu byznysu, který se zrovna snažíte obsadit. Je to sice líné, ale kvůli zábavné hratelnosti mě to nijak zvlášť neobtěžovalo. Stejně tak mě neobtěžovalo si přes vysílačku na prasáka přivolat překupníka zbraní, ozbrojené posily, či si nechat přistavit auto… Pro mě trochu úsměvná a bizarní je možnost si přes vysílačku na moment zrušit pátrání, či když obrátíte auto vzhůru nohama, tak na vás vyskočí „stiskněte Levý Ctrl pro otočení vozidla“…
Co mě moc nepotěšilo byla umělá inteligence a série menších bugů, které byly ale povětšinu času spíše úsměvného rázu. NPC mi ráda skákala pod auto, což je tradicí celé série a vlastně i všech her tohoto žánru, nebo z náhodného důvodu vyskakovali řidiči z aut a utíkali o život pryč… Často jsem potkával zabořená auta do silnice, či jednou při útoků atentátníků se nepřátelé spawnuli do protijedoucího vozidla, a vzniklá kolize je vyhodila jak do vzduchu, tak i do vzduchu. Často se také bugovalo osvětlení, kdy Lincoln občas světélkoval jako zjevení panny Marie. Občas se ale stalo, že jsem byl nucen restartovat hru od posledního checkpointu, protože jsem nemohl u pár maníků aktivovat mise, ale nejednalo se o nic převratného, spíš to bylo lehce otravné…
Vizuál hry je to takový 50 na 50… Města, prostředí, budovy, předměty, vozidla nebo interiéry rozhodně vypadají hezky a dá se na ně koukat. Celkem příjemně mě zarazilo do kolika obytných prostorů se jde dostat, jak jsou vybaveny, a ještě více mě překvapilo, že pod městem je síť kanalizací, přes kterou se lze dostávat do různých objektů. Bohužel na to není nijak upozorňováno… Na druhou stranu jsou zde poté obličeje postav, které jsou… No… Minimálně zvláštně prazvláštní.
Co se týče DLCéček, tak si je dovolím okomentovat zde, protože mi přijde zbytečné psát těch pár řádků k jednotlivým dodatkům… Všechna DLC jsou zábavná a velmi příjemně zpestřují základní hru. Jedná se o nabité kraťasy, ze kterých ale čpí silný odér béčkovosti, kdy se i ta poslední kapka serióznosti, ze základní hry, vypaří a vývojáři se přímo utrhnou ze řetězu. Po každém DLC máte ještě pár (zbytečných) misí a u Faster, Baby! a Sign of the Times se dočkáte i mini pidi """manažerské""" minihry. Ve výsledku DLCéčka neurazí, ale taky neohromí… Spíše potěší a jak jsem říkal, jedná se o příjemné odreagování od rutinního obsazování podniků.
Do Mafie 3 jsem šel původně s očekáváním, že nemám nic převratného očekávat a pravděpodobně mě hra rychle přestane bavit, vypnu ji a zapomenu na ni… Ale puzzle se obrátily a já byl ve výsledku příjemně překvapen. Mafie 3 je pro mě hrou, kterou když jsem zapnul, tak jsem u ní vždy spokojeně vypnul a vždy se na pár hodin zabavil. Líbil se mi příběh, dobová atmosféra, soundtrack a zejména hratelnost... Na druhou stranu ale chápu to rozčarování, které třetí Mafie vyvolává a nikomu to ani nebudu rozmlouvat… Ten ubisoftí puch z toho smrdí na sto honů, ale já osobně jsem se u nejnenáviděnější hry (minimálně u nás) náramně bavil od začátku do konce. Jedná o solidní "gangsterskou" hru, nikoliv ale Mafia hru.
{HERNÍ VÝZVA 2021 - 8. HERNÍ NÁŠUP}
Příběhově je Mafia 3 přímočařejší než její předchůdci. Místo časosběrného sledování osudu jednoho gangstera, zde máme jasně strukturovaný příběh o pomstě. Jistě, téma velmi profláklé (*mrk* *mrk* na God of War, GTA IV, Max Payne, Shenmue, The Last of Us 2 a tři zadky filmů a literatury…), ale přesto si dokázala třetí Mafie udržet moji pozornost až do konce. Zaujala mě samotná doba a atmosféra 60. let, která byla skvěle budována. Scénář je solidní – dialogy jsou dobře napsané a místy vtipné, postavy jsou sympatické a vesměs zajímavé. V tomto ohledu se musí vyzdvihnout skvělé herecké výkony. Bavilo mě neotřelé retrospektivní vyprávění skrze fiktivní dokument a líbilo se mi zachycení infrastruktury Marcanova zločineckého impéria. Mé největší výtky ale míří zejména k hlavní postavě, Lincolnovi, který je plochý a účelový, až to bolí. Nepřišlo mi, že by měl v sobě kousek osobnosti na rozdíl od Tommyho Angela nebo Vita Scaletty a nijak by mě nenapadlo, že by dokázal být bossem jakéhokoliv zločineckého syndikátu. Lincolnův charakterový vývoj mi přišel nulový a jediný moment, kdy dojde k nějakému zajímavému bodu v jeho charakteru je bohužel až na konci hry, přičemž tento moment stojí na rozhodnutí samotného hráče. Je to škoda, protože Lincoln je zajímavá postava, se kterou se dalo rozhodně lépe pracovat.
Co se týče hratelnosti… No… Nalijme si čistého vína… Mafia 3 je těžká over the top arkádovinka, která realismus původní Mafie neviděla naškrábnutý ani na hajzlpapíru… Přesto mi to vůbec nevadilo a dokázal jsem nad tím přimhouřit oči, protože mě ta arkádovost sedla a bavila. Ani na moment jsem se nenudil, a to jsem ve hře strávil 45 hodin.
Gunplay není vůbec špatný, je velmi zábavný a je zde celkem slušný repertoár zbraní a vybavení všeho druhu. Lincoln má i speciální schopnosti, jako zpomalení času, což jsem ale za celou hru nikdy nevyužil. Nejvíce jsem upřednostňoval tichou a postupnou likvidaci. Stealth funguje, i když může působit fádně, kdy se stačí schovat za překážku, hvízdnout a nic netušícího maníka kuchnout jak vánočního kapra. Navíc, když někoho zabijete před NPCéčkama, tak začnou jak zmatený včely pobíhat a řvát okolo, zatímco nepřátelé si pokojně chodí vlastními cestičkami. Ovšem nepotěší občas nelogická AI, kdy mi jednou jeden gangster obešel celý blok místo toho, aby si jednoduše otevřel dveře. Mimoděk mě překvapilo, že Lincoln jakožto vytrénovaný elitní voják nedokáže sprintovat déle než 5 sekund…
Jízdní model je hodně… řeknu opět to slovo… arkádový, přesto dle mého kvalitně zpracovaný a zábavný. Čím delší trasy jsem měl jezdit, tím spokojenější jsem byl, zejména když z rádia hrají pecky 60. let. Nejednou jsem si při přejíždění nebo při intenzivní honičce prozpěvoval Eve of Destruction, Long Tall Sally, King of the Road, The House of the Rising Sun, Son of a Preacher Man, Fortunate Son nebo Born to Be Wild. Dále jsem se seznámil s peckami jako Hold On, I'm Comin’, Heroes and Villains, Dance of the Hours, I Fought the Law nebo Bad Moon Rising. Soundtrack je zkrátka bezkonkurenční a nejlepší v sérii celkově.
Ovšem co může mnoho lidí odradit, leč právoplatně, jsou prvoplánové a repetitivní úkoly. Mezi příběhovými misemi, které jsou sami o sobě vesměs zajímavé, je vždy série menších úkolů, které stojí na bázi – vyslechni, zabij, znič nebo ukradni, akorát vždy stylizované do druhu byznysu, který se zrovna snažíte obsadit. Je to sice líné, ale kvůli zábavné hratelnosti mě to nijak zvlášť neobtěžovalo. Stejně tak mě neobtěžovalo si přes vysílačku na prasáka přivolat překupníka zbraní, ozbrojené posily, či si nechat přistavit auto… Pro mě trochu úsměvná a bizarní je možnost si přes vysílačku na moment zrušit pátrání, či když obrátíte auto vzhůru nohama, tak na vás vyskočí „stiskněte Levý Ctrl pro otočení vozidla“…
Co mě moc nepotěšilo byla umělá inteligence a série menších bugů, které byly ale povětšinu času spíše úsměvného rázu. NPC mi ráda skákala pod auto, což je tradicí celé série a vlastně i všech her tohoto žánru, nebo z náhodného důvodu vyskakovali řidiči z aut a utíkali o život pryč… Často jsem potkával zabořená auta do silnice, či jednou při útoků atentátníků se nepřátelé spawnuli do protijedoucího vozidla, a vzniklá kolize je vyhodila jak do vzduchu, tak i do vzduchu. Často se také bugovalo osvětlení, kdy Lincoln občas světélkoval jako zjevení panny Marie. Občas se ale stalo, že jsem byl nucen restartovat hru od posledního checkpointu, protože jsem nemohl u pár maníků aktivovat mise, ale nejednalo se o nic převratného, spíš to bylo lehce otravné…
Vizuál hry je to takový 50 na 50… Města, prostředí, budovy, předměty, vozidla nebo interiéry rozhodně vypadají hezky a dá se na ně koukat. Celkem příjemně mě zarazilo do kolika obytných prostorů se jde dostat, jak jsou vybaveny, a ještě více mě překvapilo, že pod městem je síť kanalizací, přes kterou se lze dostávat do různých objektů. Bohužel na to není nijak upozorňováno… Na druhou stranu jsou zde poté obličeje postav, které jsou… No… Minimálně zvláštně prazvláštní.
Co se týče DLCéček, tak si je dovolím okomentovat zde, protože mi přijde zbytečné psát těch pár řádků k jednotlivým dodatkům… Všechna DLC jsou zábavná a velmi příjemně zpestřují základní hru. Jedná se o nabité kraťasy, ze kterých ale čpí silný odér béčkovosti, kdy se i ta poslední kapka serióznosti, ze základní hry, vypaří a vývojáři se přímo utrhnou ze řetězu. Po každém DLC máte ještě pár (zbytečných) misí a u Faster, Baby! a Sign of the Times se dočkáte i mini pidi """manažerské""" minihry. Ve výsledku DLCéčka neurazí, ale taky neohromí… Spíše potěší a jak jsem říkal, jedná se o příjemné odreagování od rutinního obsazování podniků.
Do Mafie 3 jsem šel původně s očekáváním, že nemám nic převratného očekávat a pravděpodobně mě hra rychle přestane bavit, vypnu ji a zapomenu na ni… Ale puzzle se obrátily a já byl ve výsledku příjemně překvapen. Mafie 3 je pro mě hrou, kterou když jsem zapnul, tak jsem u ní vždy spokojeně vypnul a vždy se na pár hodin zabavil. Líbil se mi příběh, dobová atmosféra, soundtrack a zejména hratelnost... Na druhou stranu ale chápu to rozčarování, které třetí Mafie vyvolává a nikomu to ani nebudu rozmlouvat… Ten ubisoftí puch z toho smrdí na sto honů, ale já osobně jsem se u nejnenáviděnější hry (minimálně u nás) náramně bavil od začátku do konce. Jedná o solidní "gangsterskou" hru, nikoliv ale Mafia hru.
{HERNÍ VÝZVA 2021 - 8. HERNÍ NÁŠUP}
The Dark Pictures Anthology: Man of Medan