Série Resident Evil patří k mým nejoblíbenějším herním sériím vůbec. Jistě za to může už jen ten fakt, že jsem podobně jako s Oddworldem se sérií vyrůstal a kromě spin-offů jsem hrál všechny díly, co jsou na PC. Ale taky velice zajímavý a propracovaný lore, který sice ve hrách vypadá značně béčkovitě, ale jako celek tvoří velice atmosférické a dechberoucí univerzum.
Můj nejoblíbenější díl je čtvrtý a proto, když byl oznámen Village, který měl jít ve šlépějích právě čtvrtého dílu, jsem měl hroznou radost. Už z trailerů vypadalo, že autoři slib dodrží, ale byl jsem trochu v rozpacích, protože mi to spíš připomínalo Bloodborne už jen díky viktoriánskému stylu, ale též díky klasickému scénáři: Upíři vs Lykani. Doteď jsme byli zvyklí, že RE série byla o biozbraních a bioterorismu, takže jak to tedy nakonec dopadlo?
Příběh hry navazuje na předchozí díl, kde se opět představí Ethan Winters, jeho žena Mia, ale také jediná postava známá z předchozích dílu Chris Redfield. Ethanovi byla unesena jeho dcera Rose a tak se jí vydává hledat do ne zrovna příliš vábné vesnice kdesi v Rumunsku, kde nedostane zrovna vřelé uvítání. Ve vesnici se následně dozvídá, že Rose má sloužit k jakémusi rituálu, kterému velí tajemná Mother Miradna a její 4 "experimenty". Příběh je vyprávěn podobně jako v sedmém díle a sice na začátku vám to do mysli vryje přes 50 otázek a postupném hraní se odtajňují jednotlivé díly této skládačky. Osobně mi toto vyprávění sedí, jelikož v tomto díle už se nedá příběh moc předvídat jako to bývalo dříve. Nebo spíš takhle, zpočátku jsem si hrál na Záhady s.r.o. a měl jsem jasno v tom, kdo je zlosyn a kdo oběť. Jenže když přišlo na "odmaskování ", tak nakonec bylo úplně všechno jinak a tím si mě Village získal.
Hratelnostně se to od sedmičky moc neliší, kamera je celkem smooth, s mířením a střelbou tedy problém není. Poté už to ale přebírá prvky čtyřky, konkrétně už zde nejsou ukládací bedny, poklady a klíče mají svoje záložky a nedávají se do inventáře. Prakticky inventář zaplnit už nejde tak lehce a navíc jde zvětšovat průběhem hry. Také zde sbíráte peníze a utrácíte je u obchodníka. Lze koupit munice, vybavení, healing, ale také upgradovat zbraně. Do zbraní lze najít i různá zlepšovátka vylepšující staty a díky tomu má Village nový rozměr z hlediska gunplaye oproti sedmičce.
Největší problém ovšem nastává s monstry. Není jich tolik druhů a jsou až moc...jak bych to řekl...obyčejní. Nejde z nich žádný respekt, když to porovnám s klasickými zombiemi. Naštěstí má hra pasáže, kde na vás jde vícero enemáků, takže aspoň trochu ty nervíky zapracují. Toto ovšem neplatí o bossfightech, to už je jiná liga. V těch hlavně platí princip jejich vysokých HP, takže během boje si budete často craftit novou munici až nakonec vám dojdou všechny zdroje a už se potichu modlíte, aby to monstrum už zdechlo. Jsou tedy zdařilé a hlavně napínavé. Tímto se vlastně dostávám k druhému všeobecnému problému a sice, že si spousta hráčů stěžuje, že hra již není děsivá. Popravdě až na pár pasáží se jedná o vcelku poklidný průchod, ovšem pasáž v Doll House jsem rozdýchával ještě pár hodin. Nicméně obhajuju si to tím, že Resi 4 taktéž ubral na hororu, ale i přesto se jedná o jednu z nejlepších her podle Metacritic.
Graficky je to zpracované velmi pěkně, hra nabízí krásné lokace k prozkoumávání a taktéž velmi zdařilý level design jednotlivých interiérů. Díky tomu hra disponuje alespoň parádní atmosférou, která se udržuje po celou dobu hraní a nikdy nebudete mít pocit bezpečí na místech, která jste již dávno vyčistili. Ten Capcomácký RE engine je stále díl od dílu vymakanější a dokonce i pěkně optimalizovaný, že i moje starší železo z 2016 mi udržovalo hru nad 60fps a v interiérech dokonce 120.
Zvukovou stránku moc hodnotit nemohu, jelikož díky čerstvému synáčkovi jsem musel mít zvuky utlumené tak, že jsem slyšel akorát hlasy, střelbu a skřeky. Mohl jsem se vzít sluchátka no, ale na domácím kině se vždycky bude hrát nejlépe. Nicméně hudba v titulkách mě překvapila a moc se mi líbila.
Závěrem akorát doporučení...zahrajte si nejdříve sedmičku, víc si pak hru užijete.
Můj nejoblíbenější díl je čtvrtý a proto, když byl oznámen Village, který měl jít ve šlépějích právě čtvrtého dílu, jsem měl hroznou radost. Už z trailerů vypadalo, že autoři slib dodrží, ale byl jsem trochu v rozpacích, protože mi to spíš připomínalo Bloodborne už jen díky viktoriánskému stylu, ale též díky klasickému scénáři: Upíři vs Lykani. Doteď jsme byli zvyklí, že RE série byla o biozbraních a bioterorismu, takže jak to tedy nakonec dopadlo?
Příběh hry navazuje na předchozí díl, kde se opět představí Ethan Winters, jeho žena Mia, ale také jediná postava známá z předchozích dílu Chris Redfield. Ethanovi byla unesena jeho dcera Rose a tak se jí vydává hledat do ne zrovna příliš vábné vesnice kdesi v Rumunsku, kde nedostane zrovna vřelé uvítání. Ve vesnici se následně dozvídá, že Rose má sloužit k jakémusi rituálu, kterému velí tajemná Mother Miradna a její 4 "experimenty". Příběh je vyprávěn podobně jako v sedmém díle a sice na začátku vám to do mysli vryje přes 50 otázek a postupném hraní se odtajňují jednotlivé díly této skládačky. Osobně mi toto vyprávění sedí, jelikož v tomto díle už se nedá příběh moc předvídat jako to bývalo dříve. Nebo spíš takhle, zpočátku jsem si hrál na Záhady s.r.o. a měl jsem jasno v tom, kdo je zlosyn a kdo oběť. Jenže když přišlo na "odmaskování ", tak nakonec bylo úplně všechno jinak a tím si mě Village získal.
Hratelnostně se to od sedmičky moc neliší, kamera je celkem smooth, s mířením a střelbou tedy problém není. Poté už to ale přebírá prvky čtyřky, konkrétně už zde nejsou ukládací bedny, poklady a klíče mají svoje záložky a nedávají se do inventáře. Prakticky inventář zaplnit už nejde tak lehce a navíc jde zvětšovat průběhem hry. Také zde sbíráte peníze a utrácíte je u obchodníka. Lze koupit munice, vybavení, healing, ale také upgradovat zbraně. Do zbraní lze najít i různá zlepšovátka vylepšující staty a díky tomu má Village nový rozměr z hlediska gunplaye oproti sedmičce.
Největší problém ovšem nastává s monstry. Není jich tolik druhů a jsou až moc...jak bych to řekl...obyčejní. Nejde z nich žádný respekt, když to porovnám s klasickými zombiemi. Naštěstí má hra pasáže, kde na vás jde vícero enemáků, takže aspoň trochu ty nervíky zapracují. Toto ovšem neplatí o bossfightech, to už je jiná liga. V těch hlavně platí princip jejich vysokých HP, takže během boje si budete často craftit novou munici až nakonec vám dojdou všechny zdroje a už se potichu modlíte, aby to monstrum už zdechlo. Jsou tedy zdařilé a hlavně napínavé. Tímto se vlastně dostávám k druhému všeobecnému problému a sice, že si spousta hráčů stěžuje, že hra již není děsivá. Popravdě až na pár pasáží se jedná o vcelku poklidný průchod, ovšem pasáž v Doll House jsem rozdýchával ještě pár hodin. Nicméně obhajuju si to tím, že Resi 4 taktéž ubral na hororu, ale i přesto se jedná o jednu z nejlepších her podle Metacritic.
Graficky je to zpracované velmi pěkně, hra nabízí krásné lokace k prozkoumávání a taktéž velmi zdařilý level design jednotlivých interiérů. Díky tomu hra disponuje alespoň parádní atmosférou, která se udržuje po celou dobu hraní a nikdy nebudete mít pocit bezpečí na místech, která jste již dávno vyčistili. Ten Capcomácký RE engine je stále díl od dílu vymakanější a dokonce i pěkně optimalizovaný, že i moje starší železo z 2016 mi udržovalo hru nad 60fps a v interiérech dokonce 120.
Zvukovou stránku moc hodnotit nemohu, jelikož díky čerstvému synáčkovi jsem musel mít zvuky utlumené tak, že jsem slyšel akorát hlasy, střelbu a skřeky. Mohl jsem se vzít sluchátka no, ale na domácím kině se vždycky bude hrát nejlépe. Nicméně hudba v titulkách mě překvapila a moc se mi líbila.
Závěrem akorát doporučení...zahrajte si nejdříve sedmičku, víc si pak hru užijete.
Silent Hill 2