Yakuza 4 - 4 protagonisté, 4 bojové styly, 4x více bušení, 4 final bossfigty, 4x více zábavy? Nu, to opravdu nevím, leč mohu s klidem v duši říci, že se jedná o lepší hru nežli je Yakuza 3. Krapet lepší souboják, příběh, který se tentokráte drží vice při zemi a taktně navazuje na události dílů minulých.

Každý protagonista má unikátní bojový styl, povahu, a tematické vedlejší úkoly: Akiyama -lichvář altruista, bývalý bankéř který hodným a pracovitým dlužníkům peníze daruje, je nejlepší ústřední postavou celé série. Svou lenivost a lehkou sociální zabedněnost nahrazuje svou přátelskou povahou, vysokou inteligencí, rozvážností, nadhledem a obecně pohodovou povahou. Jeho vedlejšáky se točí převážně kolem peněz, investic a pomáhání lidem, jenž jsou ve finanční tísni.  Používá v boji převážně dolní končetiny, nejrychlejší ze skvadry bouchačů, leč nedisponuje zajímavými abilitami, bojovat s ním mě bavilo nejméně.

Saejima - Odsouzený na smrt, velká zarostlá obluda, kterou by jsem nechtěl potkat v temné uličce za pokrývky noci. Má plno důvodů býti nasrán, dokáže své emoce a pudy překvapivě potlačovat, 25 let za katrem z něj udělalo takřka Mirka Dušína. Jeho část ve vězení byla super lame jak z hlediska desidnu, tak level designu, ale pokus o změnu se počítá. Jeho vedlejšáky se týkají té nejnižší společenské vrstvy, pomáhaní houmlesům, opuštěným dětem atd. má zajímavou minihru, kde v místním dojo učí skrze jednoduchý management systém partu hochů- Jeho souboják mě ze začátku díky topornosti nebavil, ale po odemčení několika nových triků se z něj stal druhý nejlepší mlátič z party.

Tanimura - Policat, fízl, švestka, lingvista, má na starost zdejší asijskou menšinu Čínanů, Thaivanců a Korejců, je největší hajzlík z party. Hraje hazardní hry, bere úplatky, což je asi jediná zajímavá věc o něm....je dobrý důvod, proč se v následujících dílech série neobjeví. Jeho vedlejšáky jsou taktéž zklamání -  docela jsem se těšil na to, jak tvůrci pojmou chlápka, který je z druhé strany pomyslné mince, patrně to, co jsem očekával dostanu až v Judgement. Mlácení s tím mě ale bavilo nejvíc, neb se jeho styl soustředí na obrážení útoků, načasování a prostorovou orientaci, jinými slovy neznásilnujetě v jeho kůži nebohou myš svým ukazovákem.

Kiryu - Ten tu hraje de facto druhé housle, hra se soustředí primárně na nové trio, což není na škodu, Kiryu není zrovna kdovíjak zajímavá postava, ale věci které se kolem něj udávají vždy zajímavé byly. Jinak nic nového, bojuje stejně jako ve trojce.
Z miniher je tu novinka stojní tenis, který je děsně blbý.

Celkově vzato je Y4 lepší než Y3. Příběhově se mi líbila mírná provázanost s předešlími díly a drog se scénaristé tentokrát vyvarovali, takže to dává celkem smysl, je to předvídatelné ale nikoliv špatné.

Pro Yakuzaholika jasná volba.