Myslím si, že touto hrou se Piranha Bytes vrátili ve skvělé formě. Přece jenom, nemůžu se pozbýt dojmu, že po značně vydařeném Risenu prvním pak Risen druhý připomínal spíše 3rd person akční adventuru v docela lineárním „vycestičkovaném“ světě a Risen třetí byl pak něco mezi. Ne že by tam ty piraňské RPG prvky nebyly, ale celé to působilo, že hráč nemá moc velkou volnost pohybu, kudy kde jít a co nového prozkoumat. Elex se právě vrací k tomu nejlepšímu objevnému způsobu hry, přesně tak, jak to Němci z Essenu předváděli do roku 2010. Musím se však přiznat, že od hry mě docela dlouho odrazoval, kromě nedostatku volného času, jetpack. Přišlo mi to takové divné, skoro až podvádění a bál jsem se, že se radost z nově nalezených cestiček, truhel, skal na které se dá vylézt, vytratí. Nemohl jsem se ovšem více mýlit. Jetpack je zde skvěle a citlivě naimplementován. A to také díky obrovskému, detailnímu a také dosti vertikálně nadesignovanému světu. Je radost ho prozkoumávat, sbírat různé věcičky, ty pak prodávat, tvořit lektvary elexu, pak je pít, sbírat meče, zbraně a hurá na ně. Nebo že by ne? Ne. Ještě jednou ne. Elex je totiž hrou dosti obtížnou a to hlavně ze začátku. To je potřeba k hraní spíše přistupovat jako k adventuře v tom nejlepším slova smyslu. O to více pak potěší, když už postava zesílí a dává na budku místní zmutované zvířeně, robotům a celému tomu fantasy/sci-fi sajrajtu. Překvapivě to funguje. Za zmínku, stojí také to, že kromě základních snad pěti charakteristik, jako je síla, odolnost a tak dále, nevidíte u ostatních prvků, jako je třeba zdraví, výdrž apod. žádné další číselné údaje. Takže se musí jednat spíše podle intuice. Zajímavý to pokus jest. Ale jednou to stačilo. U druhého Elexu bych prosil pěkně čísýlka. Však to máme u RPG tak rádi :-). Ale jelikož nečekám, že si toto bude Bjorn Pankratz a spol číst, tak uvidíme jak to dopadne.