Event[0] se na první pohled tváří, jako klasická indie adventura z pohledu vlastních očí odehrávající se ve vesmírném prostředí, avšak zdání klame. Ano, máme sice možnost se procházet po lodi a interagovat s některými věcmi, to hlavní jádro hratelnosti ale spočívá v komunikaci s umělou inteligencí Kaizen, která ovládá celou stanici. Samotná komunikace pak probíhá na některém z mnoha terminálů pomocí hráčem psaného textu.
AI zpracovávající hráčův text mi přišla super, protože obvykle hned pochopila, co po ní potřebuji. A to jsem některé úkony zkoušel formulovat různými slovy. Kromě zmíněného tu je pak ještě pár puzzlů s gravitací a jednoduché hackování.
Prvotní nadšení ze hry však po chvíli celkem vyprchá. Popravdě, původně jsem hru rozehrál již před pár lety a zhruba v polovině mě přestala bavit, kvůli ne zrovna příjemnému pohybu ve stavu beztíže (Obzvláště nepříjemné bylo hledání rozbitého skla stanice, abych mohl vniknout do jinak uzamčené místnosti. Nebo hledání deníku s přístupovým kódem, který se mi schoval do rohu u stropu, stálo taky za to. Musel jsem se asi 3x vracet do přechodové komory, protože mi docházel kyslík). Nicméně, letos jsem se ke hře vrátil a prošel jsem si ji znovu od začátku a tentokrát až do konce. Ten sice přišel trošku dříve, než jsem původně očekával, ale na druhou stranu jsem za to rád, protože příběh už ke konci trošku ztrácel dech.
AI zpracovávající hráčův text mi přišla super, protože obvykle hned pochopila, co po ní potřebuji. A to jsem některé úkony zkoušel formulovat různými slovy. Kromě zmíněného tu je pak ještě pár puzzlů s gravitací a jednoduché hackování.
Prvotní nadšení ze hry však po chvíli celkem vyprchá. Popravdě, původně jsem hru rozehrál již před pár lety a zhruba v polovině mě přestala bavit, kvůli ne zrovna příjemnému pohybu ve stavu beztíže (Obzvláště nepříjemné bylo hledání rozbitého skla stanice, abych mohl vniknout do jinak uzamčené místnosti. Nebo hledání deníku s přístupovým kódem, který se mi schoval do rohu u stropu, stálo taky za to. Musel jsem se asi 3x vracet do přechodové komory, protože mi docházel kyslík). Nicméně, letos jsem se ke hře vrátil a prošel jsem si ji znovu od začátku a tentokrát až do konce. Ten sice přišel trošku dříve, než jsem původně očekával, ale na druhou stranu jsem za to rád, protože příběh už ke konci trošku ztrácel dech.