Chivalry 2 zdařile zprostředkovává masivní středověké bitvy a momenty, kdy do sebe tříská najednou šest desítek hráčů, jsou skvělé. Ostatně hra zejména z počátku dovede strhnout a nadchnout nejen milovníky mečů a brnění.

Hra již nyní nabízí pořádné množství dobových zbraní a s nimi i lehce odlišných stylů hraní. Některé třídy postav jsou možná reálně méně využitelné něž jiné, snaha o co možná největší rozsah možností se počítá. Pocit z boje je dobrý a soubojový systém i přes svou zdánlivou jednoduchost poměrně hluboký a zábavný. Nabodnout nepozorného lučištníka na halapartnu je prostě radost.

Potenciál Chivalry 2 je obrovský, momentálně však není rozhodně zcela využit. Map by to chtělo víc a různých činností na nich také, stejně tak je dost omezená i nabídka módu a způsob jejich volby. Třeba dříve avizovaní koně momentálně chybí úplně. Trvanlivost zážitku tak minimálně pro mě není úplně ideální a po nějakých 15 hodinách skvělé zábavy jsem začal hrát v podstatně kratších seancích a nadšení postupně vyprchalo.

Mimo to hru momentálně trápí tu závažnější (špatné nastavení odporu tlačítek Dualsense u lukostřelby; zaseknutí zvukové stopy) tu relativně malicherné (špatné značení nabití schopností) chyby. Ty lze však přičíst porodním bolestem a časem snad zmizí. Vyladit by potřebovalo ale i ovládání. Některé nesouvisející akce jsou namapované na stejné tlačítko a stává se tak, že místo aby vaše postava urychleně sebrala pohrabáč, pouze stojí a křičí jako imbecil. Vzhledem k bitevní vřavě vám o sekundu později někdo usekne přilbu i s hlavou uvnitř.

Chivalry 2 ve světě sbírá nadšené devítky, mě sice z trenek až tak neodpálila, ale potenciál k vytvoření ultimátní rytířské rubanice tu bezesporu je. Hodnotím tedy po 21 hodinách vehementního sekání vším možným s tím, že po pár měsících rád do hry opět zavítám. Jestli na hodinu, nebo další desítky závisí na píli vývojářů...

Hodnocení v době dohrání: žádné; 1. hodnotící; digitální verze PSN od webu Game Press (zde můžete také nalézt kompletní recenzi)