Znaven klasickými adventurami, zkusil jsem trochu jiný žánr. Ednu vedu v patrnosti už od reklamy z jakéhosi starého herního časopisu (na dohledávání jsem v tom vedru příliš líný). Jelikož jsem nedotčen sérií Dizzy, je pro mne spojení klasické adventury a hopsačky neobvyklou kombinací, kde kromě malých šedých je třeba procvičit i zpuchřelé klouby prstů-turboklikačů.
Edna je zlá sudička. Král ji opomenul pozvat na křest své dcery, což sudičku natolik rozhněvalo, že se rozhodla pro pomstu. Jelikož každý Klingon ví, že pomsta nejlépe chutná za studena, zahájí ji babice až po 17 letech. Toto se dozvíme v intru, které je podáno na pár obrazovkách dost hrubě animovaných, jež jsou prokládané veršovaným textem.
Následně se Edna dostane do ruky hráče. Stojí před svou chaloupkou v nádherně namalovaném lese, ze kterého každý list křičí "amiga". Hra je doprovázena slušnou hudbou. Jako hra Edna mate tělem. Zpočátku se jeví jako naprosto standardní adventura (les), aby postupně přidala množství arkádových pasáží (hrad). Edna má minimalistický inventář pouze o 3 slotech, ke kterému přihodila ještě kouzelnou knihu a kouzelný kotel. Vzhledem k minimalistickému inventáři (no, to jsem možná ještě přehnal) musí hráč často žonglovat s předměty, a tak přichází na řadu milovaný backtracking. Ten by v lese vzhledem k rychlosti pohybu postavy zas až tak nevadil, ale v hradu je smrtící, protože člověk v rychlosti zapomíná a když popáté naběhne na tu samou myš (pozor - myš zabíjí!), je to k uzoufání.
Hra je také značně těžká. Použití předmětů není úplně intuitivní. Navíc je důležité, jak blízko k NPC Edna stojí. Krom toho nás v hradě zasype klíči (no dobře, je jich tam asi pět), tlačítky a plošinkami (některé z nich se pravidelně zasouvají a vysouvají). Kromě jukání do návodu tak člověk vedoucí Ednu za pomstou bude potřebovat často sejvovat. A tady přichází další kámen úrazu. Save je F2, load je F3. Po zmáčknutí klávesy se hra již dále neptá a koná. Takto jsem si přemazal nechtěně save MINIMÁLNĚ PĚTKRÁT. Jako sorry, ale toto je opravdu hodně nedomyšlené. A kdybych si moudře save nearchivoval, asi bych vzteky rozkousal notebook.
Edna je zlá postava. Jestlipak se dočká své pomsty, nebo se během hry polepší? No co myslíte :) ? Modří už vědí, "A" je správně. Jelikož v průběhu hry většinou působí neutrálně, někdy i pomáhá kolemjdoucím, o to víc překvapí občasný Ednin zlý (nikoliv jen zlomyslný) skutek. Ale co už? Je osvěžující nebýt vždy Mirkem Dušínem.
Co tedy s Ednou? V roce vzniku, tedy v roce 1997, šlo o blesk z čistého nebe. Hra působila retro stylem a i když navazovala na sérii Dizzy, šlo na PC o originální záležitost. Hra je dost těžká a asi by se obešla bez plošinek, ale určitě patří v našich luzích a hájích k té kvalitnější půlce her.
Edna je zlá sudička. Král ji opomenul pozvat na křest své dcery, což sudičku natolik rozhněvalo, že se rozhodla pro pomstu. Jelikož každý Klingon ví, že pomsta nejlépe chutná za studena, zahájí ji babice až po 17 letech. Toto se dozvíme v intru, které je podáno na pár obrazovkách dost hrubě animovaných, jež jsou prokládané veršovaným textem.
Následně se Edna dostane do ruky hráče. Stojí před svou chaloupkou v nádherně namalovaném lese, ze kterého každý list křičí "amiga". Hra je doprovázena slušnou hudbou. Jako hra Edna mate tělem. Zpočátku se jeví jako naprosto standardní adventura (les), aby postupně přidala množství arkádových pasáží (hrad). Edna má minimalistický inventář pouze o 3 slotech, ke kterému přihodila ještě kouzelnou knihu a kouzelný kotel. Vzhledem k minimalistickému inventáři (no, to jsem možná ještě přehnal) musí hráč často žonglovat s předměty, a tak přichází na řadu milovaný backtracking. Ten by v lese vzhledem k rychlosti pohybu postavy zas až tak nevadil, ale v hradu je smrtící, protože člověk v rychlosti zapomíná a když popáté naběhne na tu samou myš (pozor - myš zabíjí!), je to k uzoufání.
Hra je také značně těžká. Použití předmětů není úplně intuitivní. Navíc je důležité, jak blízko k NPC Edna stojí. Krom toho nás v hradě zasype klíči (no dobře, je jich tam asi pět), tlačítky a plošinkami (některé z nich se pravidelně zasouvají a vysouvají). Kromě jukání do návodu tak člověk vedoucí Ednu za pomstou bude potřebovat často sejvovat. A tady přichází další kámen úrazu. Save je F2, load je F3. Po zmáčknutí klávesy se hra již dále neptá a koná. Takto jsem si přemazal nechtěně save MINIMÁLNĚ PĚTKRÁT. Jako sorry, ale toto je opravdu hodně nedomyšlené. A kdybych si moudře save nearchivoval, asi bych vzteky rozkousal notebook.
Edna je zlá postava. Jestlipak se dočká své pomsty, nebo se během hry polepší? No co myslíte :) ? Modří už vědí, "A" je správně. Jelikož v průběhu hry většinou působí neutrálně, někdy i pomáhá kolemjdoucím, o to víc překvapí občasný Ednin zlý (nikoliv jen zlomyslný) skutek. Ale co už? Je osvěžující nebýt vždy Mirkem Dušínem.
Co tedy s Ednou? V roce vzniku, tedy v roce 1997, šlo o blesk z čistého nebe. Hra působila retro stylem a i když navazovala na sérii Dizzy, šlo na PC o originální záležitost. Hra je dost těžká a asi by se obešla bez plošinek, ale určitě patří v našich luzích a hájích k té kvalitnější půlce her.
Pro: Retro grafika, hudba, hraní za temnou stranu síly, dlouhá a těžká hra, pád z výšky Ednu nezabije.
Proti: Plošinky, myš - zabiják, backtracking, nepěkné intro a odfláknuté outro, humpolácký způsob ukládání.