Final Fantasy s pořadovým číslem 15 mě oslovilo již při launch traileru na PS4. Samozřejmě člověku hned do oka padne velice líbivá grafika a tak trochu anime charaktery oháknuté do stylových metalových hadrů. Do hry jsem ale nakonec nešel i když jsem si jí strašně moc chtěl zahrát. Poté následovalo čekání na PC verzi, která byla po pár měsících oznámena. Nastal ovšem až rok 2021, já zrovna neměl co na hraní a hledal´jsem nějaký open-world na ukojení mých choutek. Po chvíli pátrání, co si vlastně zahraju, jsem objevil demo a já si řekl: Vlastně proč ne....
Tahle hra je skutečně pro mě velice obtížná hodnotit. Proč? Inu, průchod hrou mi trval necelých 50 hodin, dlouhých 50 hodin, dlouhých ale velice zábavných 50 hodin. U hry jsem se dokonce tak bavil, že mi na konci těch 50 hodin přišlo strašně málo. Naštěstí je ve hře ještě spousta kontentu na dodělání, takže těch 50 hodin tam znovu nahážu. Nicméně, dodělávání vedlejšáků a podobných aktivit už po dokončení hlavní hry už nikdy není to pravé ořechové. A zejména to platí zde, jelikož události na konci hry by značně poškodily možnosti o kompletaci, tudíž je hráč nucen cestovat časem do dob, kdy ještě měl na povel rozesmátou partu puberťáků, kde jejich největší starost byla neodřít káru. No a přeci, nemůžete si přeci je tak chodit side-questy a dungy, když se člověku vybavuje ten...konec.
Příběh oproti předešlým FF se nese v úplně jiném duchu. Když se kdysi řeklo Final Fantasy, člověku se vybavily ty veselé JRPG gamesky, které byly vytvořeny za účelem takové mírně oddechovější zábavy. Patnáctý díl ovšem představuje úplně nový příběh, temný příběh plný bolesti. I když na to hra nevypadá a na první pohled vypadá nevinně jako její předchůdci, ve hře je spoustu emocí a utrpení. Na počátku vám hra představí vaší ústřední čtyřku, se kterou budete podnikat dobrodružství. Chování připomíná dnešní klasické teenagery, takže pokud se stále pohybujete okolo této věkové kategorie, není žádným problémem si k nim vytvořit vztah. Pokud vás neosloví, hru bych nezavrhoval, protože...postavy mají svůj vývoj a právě tento vývoj postav je to nejlepší, co tahle hra nabízí a tím si vás udrží až do konce. Konec hry je velmi silný, emoční a hlavně velmi kvalitně napsaný.
Dostáváme se k momentu, proč jsem hru rozehrál až 5 let po vydání. Věc se má tak, že chvíli po vydání jsem viděl jedno gameplay video, kde zrovna byl ukázaný známý tahový systém po tuto sérii. Ovšem video už neřeklo, že tyto tahové souboje se vůbec nemusí používat a pro hru byl primárně vytvořen real-time soubojový systém, kde figurují prvky hack 'n' slash, úskoky, parry a dokonce speciální útoky vašich parťáků. Zpočátku jsou souboje takové bez tempa, ale to protože to tak hra má nastavené, později soubojový systém dostanete do ruky a následně se z bitek stává pravá akční podívaná plná komb, magie a dokonce také nadpozemských sil. Je jen na vás, jak bude souboj probíhat, způsobů je strašně moc a to i díky stromu dovedností, kde nevíte co odemknout dříve a každý nový odemknutý perk je v tom souboji strašně znát. Vesměs souboje probíhají stylem: Usekej toho zmetka k smrti, ale....skoro každý nepřítel má někde slabinu, ale také místa kde ho spíše jen lechtáte párátkem, tudíž taktizování také přijde vhod.
Svět hry je velice rozporuplný, jedni nadávají, druzí zbožňují. Já nepatřím ani do jedné skupiny...svět je krásný, rozmanitý, rozdělený na jednotlivé části. Navštívíme lesy, bažiny, savany, pouště, hory, jezera, sopky, podzemí, továrny, stoky a mnohem více. Špatná zpráva je ta, že nemáte sebemenší důvod (krom questů) ty místa prozkoumávat. Z 99% tam prostě nic není. To ovšem neplatí pro dungeony, které jsou velmi výborně atmosféricky zpracované, obsahují dobré souboje, kvalitní loot a odolné bossy. Pokud máte rádi průzkum jen kvůli kochání se level-designem, tak poté budete ovšem jako doma. Graficky je to vše zpracované velmi pěkně a atmosféru míst doplňuje ještě solidní hudba, která k těm místům prostě patří.
Teď si říkáte, proč vlastně mám problém hru hodnotit, když jí vlastně doteď jen chválím? Neměl bych problém udělit devadesátkové a vyšší hodnocení, jenže hra obsahuje zbytečné školácké chyby, kterým se šlo alespoň zčásti vyvarovat. Máte ve hře káru, pěknou káru, dá se upravovat a kterou můžete řídit vy anebo jí může řídit Ignis. No...můžete řídit, to je dost silné slovní spojení. Řízení auta spočívá pouze v držení klávesy pro plyn. Auto samo zatáčí, ano opravdu. Autoři prostě nechtěli, abyste s autem vyjeli mimo silnici a i když zatáčet nějakým způsobem můžete, auto se stejně vrátí na pomyslnou lajnu cesty, nelze prostě sjet. Proto jsem taky nechával vždycky Ignise řídit, protože jsem si aspoň u toho mohl vyřídit vzkazy na messengeru a neumírat nudou. Fast-travel ve hře je, ovšem jde provést jen z auta. Na tom by nebylo nic divného, kdyby ovšem...nějak nevím jak to popsat. Prostě jste třeba 2 míle od auta a potřebujete například do Hammerheadu a nejlépe hned. Provedete následující úkony: mapa → back to car → otravně dlouhý loading → regalia → fast travel to hammerhead → otravně dlouhý loading. Místo dvou otravně dlouhých loadingů tam přeci šel dát jen jeden ne? Na questová místa obvykle ani fast-travel nefunguje, pokud nejsou blízko parking spotu, takže se může stát, že 7 minut pozorujete jízdu. Do toho začne Prompto otravovat, že by si chtěl támhleto vyfotit. Dobrá tedy, uděláme si zajížďku, uděláme fotku a pojedeme dál. Mezitím nad silnici přiletí Imperial Army a vy nemůžete jet dál, dokud je nevymydlíte. Takže nakonec ze sedmiminutové cesty se stala 20 minutová. Do toho ještě započítejme až nesmyslně rychlé střídání dne a noci, kdy v noci je vidět fakt velký kulový a ještě se spawnují všude démoni, kteří vydrží až možná moc. Plus vedlejšáky také neoplývají zrovna originalitou a jsou většinou typu zabij nebo přines, naštěstí spousta z nich nabízí kvalitní odměny, takže se vyplatí je plnit a navíc je dobré se na pozdější kapitoly trochu nafarmit. Závěrečné boje umí už celkem potrápit a to jsem byl o 20 a více větší level než boss. Poslední výtka směřuje na systém ukládání, je...divný. Manuální uložení je ok, jenže ne všude to jde a pak se podíváte na poslední auto-save, který ukazuje, že hra se naposledy uložila třeba půl hodiny zpátky. Na konci hry se mi bugnul jeden boss, kde se nespustil script a díky tomu byl nesmrtelný. Byl jsem nucen úmyslně zemřít, protože během boje, nemůžete dát load (jako vážně). No a hra mě hodila o hodinu nazpět. V tu chvíli se ze mě sypaly nejrůznější nadávky, až se probudil malej a z koupelny vyběhla moje Lady vyhrožujíc vyhozením pojistek, jestli se neuklidním.
Hru zatím nechávám bez hodnocení, stále tápu, nejspíš po komplet průchodu to již budu mít jasnější. Pokud nejste alespoň trochu trpěliví hráči, asi vás to neosloví. Není to pro každého.
Tahle hra je skutečně pro mě velice obtížná hodnotit. Proč? Inu, průchod hrou mi trval necelých 50 hodin, dlouhých 50 hodin, dlouhých ale velice zábavných 50 hodin. U hry jsem se dokonce tak bavil, že mi na konci těch 50 hodin přišlo strašně málo. Naštěstí je ve hře ještě spousta kontentu na dodělání, takže těch 50 hodin tam znovu nahážu. Nicméně, dodělávání vedlejšáků a podobných aktivit už po dokončení hlavní hry už nikdy není to pravé ořechové. A zejména to platí zde, jelikož události na konci hry by značně poškodily možnosti o kompletaci, tudíž je hráč nucen cestovat časem do dob, kdy ještě měl na povel rozesmátou partu puberťáků, kde jejich největší starost byla neodřít káru. No a přeci, nemůžete si přeci je tak chodit side-questy a dungy, když se člověku vybavuje ten...konec.
Příběh oproti předešlým FF se nese v úplně jiném duchu. Když se kdysi řeklo Final Fantasy, člověku se vybavily ty veselé JRPG gamesky, které byly vytvořeny za účelem takové mírně oddechovější zábavy. Patnáctý díl ovšem představuje úplně nový příběh, temný příběh plný bolesti. I když na to hra nevypadá a na první pohled vypadá nevinně jako její předchůdci, ve hře je spoustu emocí a utrpení. Na počátku vám hra představí vaší ústřední čtyřku, se kterou budete podnikat dobrodružství. Chování připomíná dnešní klasické teenagery, takže pokud se stále pohybujete okolo této věkové kategorie, není žádným problémem si k nim vytvořit vztah. Pokud vás neosloví, hru bych nezavrhoval, protože...postavy mají svůj vývoj a právě tento vývoj postav je to nejlepší, co tahle hra nabízí a tím si vás udrží až do konce. Konec hry je velmi silný, emoční a hlavně velmi kvalitně napsaný.
Dostáváme se k momentu, proč jsem hru rozehrál až 5 let po vydání. Věc se má tak, že chvíli po vydání jsem viděl jedno gameplay video, kde zrovna byl ukázaný známý tahový systém po tuto sérii. Ovšem video už neřeklo, že tyto tahové souboje se vůbec nemusí používat a pro hru byl primárně vytvořen real-time soubojový systém, kde figurují prvky hack 'n' slash, úskoky, parry a dokonce speciální útoky vašich parťáků. Zpočátku jsou souboje takové bez tempa, ale to protože to tak hra má nastavené, později soubojový systém dostanete do ruky a následně se z bitek stává pravá akční podívaná plná komb, magie a dokonce také nadpozemských sil. Je jen na vás, jak bude souboj probíhat, způsobů je strašně moc a to i díky stromu dovedností, kde nevíte co odemknout dříve a každý nový odemknutý perk je v tom souboji strašně znát. Vesměs souboje probíhají stylem: Usekej toho zmetka k smrti, ale....skoro každý nepřítel má někde slabinu, ale také místa kde ho spíše jen lechtáte párátkem, tudíž taktizování také přijde vhod.
Svět hry je velice rozporuplný, jedni nadávají, druzí zbožňují. Já nepatřím ani do jedné skupiny...svět je krásný, rozmanitý, rozdělený na jednotlivé části. Navštívíme lesy, bažiny, savany, pouště, hory, jezera, sopky, podzemí, továrny, stoky a mnohem více. Špatná zpráva je ta, že nemáte sebemenší důvod (krom questů) ty místa prozkoumávat. Z 99% tam prostě nic není. To ovšem neplatí pro dungeony, které jsou velmi výborně atmosféricky zpracované, obsahují dobré souboje, kvalitní loot a odolné bossy. Pokud máte rádi průzkum jen kvůli kochání se level-designem, tak poté budete ovšem jako doma. Graficky je to vše zpracované velmi pěkně a atmosféru míst doplňuje ještě solidní hudba, která k těm místům prostě patří.
Teď si říkáte, proč vlastně mám problém hru hodnotit, když jí vlastně doteď jen chválím? Neměl bych problém udělit devadesátkové a vyšší hodnocení, jenže hra obsahuje zbytečné školácké chyby, kterým se šlo alespoň zčásti vyvarovat. Máte ve hře káru, pěknou káru, dá se upravovat a kterou můžete řídit vy anebo jí může řídit Ignis. No...můžete řídit, to je dost silné slovní spojení. Řízení auta spočívá pouze v držení klávesy pro plyn. Auto samo zatáčí, ano opravdu. Autoři prostě nechtěli, abyste s autem vyjeli mimo silnici a i když zatáčet nějakým způsobem můžete, auto se stejně vrátí na pomyslnou lajnu cesty, nelze prostě sjet. Proto jsem taky nechával vždycky Ignise řídit, protože jsem si aspoň u toho mohl vyřídit vzkazy na messengeru a neumírat nudou. Fast-travel ve hře je, ovšem jde provést jen z auta. Na tom by nebylo nic divného, kdyby ovšem...nějak nevím jak to popsat. Prostě jste třeba 2 míle od auta a potřebujete například do Hammerheadu a nejlépe hned. Provedete následující úkony: mapa → back to car → otravně dlouhý loading → regalia → fast travel to hammerhead → otravně dlouhý loading. Místo dvou otravně dlouhých loadingů tam přeci šel dát jen jeden ne? Na questová místa obvykle ani fast-travel nefunguje, pokud nejsou blízko parking spotu, takže se může stát, že 7 minut pozorujete jízdu. Do toho začne Prompto otravovat, že by si chtěl támhleto vyfotit. Dobrá tedy, uděláme si zajížďku, uděláme fotku a pojedeme dál. Mezitím nad silnici přiletí Imperial Army a vy nemůžete jet dál, dokud je nevymydlíte. Takže nakonec ze sedmiminutové cesty se stala 20 minutová. Do toho ještě započítejme až nesmyslně rychlé střídání dne a noci, kdy v noci je vidět fakt velký kulový a ještě se spawnují všude démoni, kteří vydrží až možná moc. Plus vedlejšáky také neoplývají zrovna originalitou a jsou většinou typu zabij nebo přines, naštěstí spousta z nich nabízí kvalitní odměny, takže se vyplatí je plnit a navíc je dobré se na pozdější kapitoly trochu nafarmit. Závěrečné boje umí už celkem potrápit a to jsem byl o 20 a více větší level než boss. Poslední výtka směřuje na systém ukládání, je...divný. Manuální uložení je ok, jenže ne všude to jde a pak se podíváte na poslední auto-save, který ukazuje, že hra se naposledy uložila třeba půl hodiny zpátky. Na konci hry se mi bugnul jeden boss, kde se nespustil script a díky tomu byl nesmrtelný. Byl jsem nucen úmyslně zemřít, protože během boje, nemůžete dát load (jako vážně). No a hra mě hodila o hodinu nazpět. V tu chvíli se ze mě sypaly nejrůznější nadávky, až se probudil malej a z koupelny vyběhla moje Lady vyhrožujíc vyhozením pojistek, jestli se neuklidním.
Hru zatím nechávám bez hodnocení, stále tápu, nejspíš po komplet průchodu to již budu mít jasnější. Pokud nejste alespoň trochu trpěliví hráči, asi vás to neosloví. Není to pro každého.
Silent Hill 2