Nakonec přeci jenom padla. Po asi třicátém pokusu se mi podařilo konečně porazit královnu valkýr a platinová trofej byla doma. Nakonec to nebylo jednoduché, jak jsem si myslel. Vylepšení postavy na devátou úroveň už jsem nedotáhl úplně. I tak jsem v Nilfheimu a Muspelheimu kvůli tomu strávil tolik času, že už jsem si začal připadat jako blázen. God of War je super hra. Stálo to za to.
Od začátku bylo jasné, že tohle bude jiné, než všechny předchozí díly. Hra vám dá k prozkoumání otevřený svět. Svět, který ale není příliš velký a který je radost prohledávat. Jak jsem nějakou lokaci neměl na 100 procent splněnou, nechtělo se mi z ní. I když jsem nakonec třeba musel, protože bylo potřeba jinde odemknout klíčovou schopnost. Prohledávání světa v God of War je radost. Z každého objeveného artefaktu nebo splněného úkolu.
Kratos je pořád stejný borec dřív. Všechno co se mu postaví zničí. Bez ohledu na beznadějnost situace nebo na svůj pokročilejší věk. Díky věku a synovi už je akorát trochu sentimentálnější. Kdo by se na něj kvůli tomu zlobil, ba naopak. Atreus je víc než jen do počtu. Jeho schopnosti opravdu pomáhají. Kolikrát mi v poslední chvíli zachránili život. Druhý bojovník navíc otevírá prostor pro různé synergie a správným poskládáním výzbroje, schopností a bojových komb můžete být ještě efektivnější. Bojový systém je skvělý. Celou dobu hraní můžete pořád objevovat nové kombinace.
Severští bohové mě baví víc než antika. Je to takové tvrdší, špinavější, studenější. Celkovému dojmu pomáhá i perfektní dabing v čele s Tielkem/Kratosem. Poutavý příběh doprovázený epickými bossy. Souboj s drakem na trpasličí hoře považuji za vrchol v celé sérii. Ani ostatní bossové se ale nemají za co stydět. Hlavně výše zmíněná královna valkýr byla ultimátní. Příběh je pro mě naprosto uspokojující. Přináší základ do dalšího dílu a vyhlíží ještě epičtější bitvy.
God of War je skvělý. Nenabízí sice takovou volnost pohybu, ale díky tomu detailně vymodeluje každé zákoutí. Ne všude je to dokonalé. V mlžném Nilfheimu jsem tolik času nechtěl strávit. Ani jsem nemusel. Nebylo to povinné. Za trofej to ale stálo. Celá hra za to stojí.
Od začátku bylo jasné, že tohle bude jiné, než všechny předchozí díly. Hra vám dá k prozkoumání otevřený svět. Svět, který ale není příliš velký a který je radost prohledávat. Jak jsem nějakou lokaci neměl na 100 procent splněnou, nechtělo se mi z ní. I když jsem nakonec třeba musel, protože bylo potřeba jinde odemknout klíčovou schopnost. Prohledávání světa v God of War je radost. Z každého objeveného artefaktu nebo splněného úkolu.
Kratos je pořád stejný borec dřív. Všechno co se mu postaví zničí. Bez ohledu na beznadějnost situace nebo na svůj pokročilejší věk. Díky věku a synovi už je akorát trochu sentimentálnější. Kdo by se na něj kvůli tomu zlobil, ba naopak. Atreus je víc než jen do počtu. Jeho schopnosti opravdu pomáhají. Kolikrát mi v poslední chvíli zachránili život. Druhý bojovník navíc otevírá prostor pro různé synergie a správným poskládáním výzbroje, schopností a bojových komb můžete být ještě efektivnější. Bojový systém je skvělý. Celou dobu hraní můžete pořád objevovat nové kombinace.
Severští bohové mě baví víc než antika. Je to takové tvrdší, špinavější, studenější. Celkovému dojmu pomáhá i perfektní dabing v čele s Tielkem/Kratosem. Poutavý příběh doprovázený epickými bossy. Souboj s drakem na trpasličí hoře považuji za vrchol v celé sérii. Ani ostatní bossové se ale nemají za co stydět. Hlavně výše zmíněná královna valkýr byla ultimátní. Příběh je pro mě naprosto uspokojující. Přináší základ do dalšího dílu a vyhlíží ještě epičtější bitvy.
God of War je skvělý. Nenabízí sice takovou volnost pohybu, ale díky tomu detailně vymodeluje každé zákoutí. Ne všude je to dokonalé. V mlžném Nilfheimu jsem tolik času nechtěl strávit. Ani jsem nemusel. Nebylo to povinné. Za trofej to ale stálo. Celá hra za to stojí.
Pro: zasazení, příběh, dabing, soubojový systém, epické bossfighty, nepovinné úkoly, výbava, všechny postavy ve hře a dalo by se pokračovat
Proti: některé zbytečně dlouhavé a rozporuplné lokace