„You can have the most delicious food on earth that you can't enjoy if the time, place, people and everything else are not right.“
Dalo by se říct, že tahle hra je šitá na míru všem, kdo se cítí zbyteční a jako přítěž svému okolí. Respektive těm, kdo v životě nenacházejí smysl a nemají dostatek sebelásky stejně, jako zdejší hrdinka. Nečekejte však, že někomu tvůrci prostřednictvím pár krátkých rozhovorů s fiktivními charaktery dokážou vyléčit depresi nebo vás donutí začít se mít rádi. Co však možná dokážou, je přehodnotit životní priority, zastavit se, zamyslet se a možná, ale fakt možná, zažehnout malý plamínek naděje.
Z herního hlediska to vlastně ani není hra, je to jen procházka po vlaku s pár hezkými větami, které člověka při troše štěstí zahřejou u srdce a vykouzlí úsměv na tváři. A víte, že to vlastně bohatě stačí? Jediná věc, co mě zamrzela, je slabý hudební doprovod, přičemž tematika a stylizace přímo prosí o lofi soundtrack. Ač samotná závěrečná skladba je moc povedená, při většině hry budete pročítat rozhovory za doprovodu zvuků jedoucího vlaku.
Víc není moc o čem. Pokud chcete zvednout náladu a máte volnou hodinku a půl, tak příjemné čtení. Myslím, že je téměř jisté, že vám aspoň na chvíli bude líp. Minimálně u mě to fungovalo a jsem moc rád, že podobné projekty vznikají. Navíc pokud máte rádi kočky, tak je tu další důvod, proč se do What Comes After pustit.
Dalo by se říct, že tahle hra je šitá na míru všem, kdo se cítí zbyteční a jako přítěž svému okolí. Respektive těm, kdo v životě nenacházejí smysl a nemají dostatek sebelásky stejně, jako zdejší hrdinka. Nečekejte však, že někomu tvůrci prostřednictvím pár krátkých rozhovorů s fiktivními charaktery dokážou vyléčit depresi nebo vás donutí začít se mít rádi. Co však možná dokážou, je přehodnotit životní priority, zastavit se, zamyslet se a možná, ale fakt možná, zažehnout malý plamínek naděje.
Z herního hlediska to vlastně ani není hra, je to jen procházka po vlaku s pár hezkými větami, které člověka při troše štěstí zahřejou u srdce a vykouzlí úsměv na tváři. A víte, že to vlastně bohatě stačí? Jediná věc, co mě zamrzela, je slabý hudební doprovod, přičemž tematika a stylizace přímo prosí o lofi soundtrack. Ač samotná závěrečná skladba je moc povedená, při většině hry budete pročítat rozhovory za doprovodu zvuků jedoucího vlaku.
Víc není moc o čem. Pokud chcete zvednout náladu a máte volnou hodinku a půl, tak příjemné čtení. Myslím, že je téměř jisté, že vám aspoň na chvíli bude líp. Minimálně u mě to fungovalo a jsem moc rád, že podobné projekty vznikají. Navíc pokud máte rádi kočky, tak je tu další důvod, proč se do What Comes After pustit.
