Po adventurní náloží jsem se rozhodl si pro změnu zase trošku zastřílet. Volba padla na Prey, 3D akci, kterou jsem nikdy nehrál, protože podle popisu vypadala příšerně složitě. Pro všechny, co se nechali odradit jako já mám dobrou zprávu, není se čeho bát.
V Prey sledujeme indiána Tommyho, který má plný zuby života v rezervaci, duchovních tradic jeho předků a chce vypadnout se svoji přítelkyní Jen. Té se z rezervace nechce, jejich dohadování ale rázně utne invaze mimozemšťanů, která unese Jen, Tommyho, dědečka a v podstatě celou hospodu na megalomanskou vesmírnou loď. Toť k příběhu v podstatě vše. V průběhu hry nepřijdou žádné velké zvraty, animace, ani šokující odhalení. Ufouni přišli na Zemi prostě sklidit jídlo a čím dál nasranější Tommy se probíjí 22 levely mimozemského lodě aby zachránil Jen a zatnul tipec otravné královně.
Prey je v jádru tradiční koridorová doomovka. Začínáte s hasákem, postupně se dá najít dalších 6 zbraní. Ty jsou poměrně exoticky vypadající, ale v podstatě jsou to granáty, lehký a těžký kulomet, brokovnice, raketomet a speciální zbraň. Ta se nabíjí ze čtyř zdroj a může střílet blesky, plazmu, laserový výboj či mráz. Nedá se říct, že by některá zbraň byla lepší či horší - kromě hasáku a nespolehlivých granátů jsem využíval podle dostupnosti nábojů všechny. Každá zbraň má alternativní mód, ale také tu není nic světoborného - objeví se sniperka, která se hodí pro těch pár sniperských soubojů, silnější výboj, granáty či speciální oblak, který zastaví všechny soupeřovy ale i Vaše střely.
Nepřátelé tvoří variace na různé mimozemské zrůdy, kromě standartních vojáků Vám většina z nich dokáže pěkně zatopit, jsou tuzí, ale s trochou pohybu a přesnou muškou se dají ustřílet.
Grafika je tvořená v Doom enginu, čili podobná Quakovi 4 či Doom 3. Temné, kovové chodby, kde je občas kumšt vidět cestu dál (a svícení zapalovačem moc nepomáhá). Prostředí až na pár výletů ven je celkem stereotypní, ale těžko to vyčítat hře, která se celá odehrává na mimozemské lodi. Nechybí pár krvavých scén, scén za sklem či skriptů, ale opět na rozdíl od Doom 3 či Quake 4 nic z čeho byste si sedli na zadek.
Zkrátka tradiční sci-fi doomovka, která má ale v rukávu pár trumfů. Zaprvé - Tommy umí opustit vlastní tělo. Jeho duše pak může projít silovým polem, či po silovém mostě a aktivovat něco, co se jinak aktivovat nedá. Je to základ pár povedených puzzlů, které nejsou nijak složité, ale potěší.
Zadruhé - jsme na vesmírné lodi, kde gravitace nehraje tak velkou roli. Takže jsou tu různé přepínače gravitace, v jednu chvíli běháte po zemi a za chvíli jste na stropě. Jsou tu i portály, antigravitační pásy, kterými se dá dostat do jinak nepřístupných částí místnosti. Nechybí ani jednoduché puzzle, kdy je nutno někam dostrkat výbušné vejce a odpálit biologickou překážku.
A ještě jedna novinka - ve hře je sice normální ukládání, něco jako lékárničky či doplňovače zdraví. Když ale Tommy zemře, objeví se ve světě duchů a střílením zlých duchů si v časovém limitu načerpá zpátky část energie a může pokračovat.
Všechny tyhle novinky nejsou nijak těžké na pochopení, ani se u nich nezaseknete, ale pěkně zpestřují hru. Navíc Prey ač nemá nijak převratný či originální příběh je slušnou střílečkou, ke konci budete motivovaní té mrše nakopat zadek a finální boj na tři etapy je přesně takový, jak má závěr pořádné střílečky vypadat. Já jsem spokojen a dávám 80%.
V Prey sledujeme indiána Tommyho, který má plný zuby života v rezervaci, duchovních tradic jeho předků a chce vypadnout se svoji přítelkyní Jen. Té se z rezervace nechce, jejich dohadování ale rázně utne invaze mimozemšťanů, která unese Jen, Tommyho, dědečka a v podstatě celou hospodu na megalomanskou vesmírnou loď. Toť k příběhu v podstatě vše. V průběhu hry nepřijdou žádné velké zvraty, animace, ani šokující odhalení. Ufouni přišli na Zemi prostě sklidit jídlo a čím dál nasranější Tommy se probíjí 22 levely mimozemského lodě aby zachránil Jen a zatnul tipec otravné královně.
Prey je v jádru tradiční koridorová doomovka. Začínáte s hasákem, postupně se dá najít dalších 6 zbraní. Ty jsou poměrně exoticky vypadající, ale v podstatě jsou to granáty, lehký a těžký kulomet, brokovnice, raketomet a speciální zbraň. Ta se nabíjí ze čtyř zdroj a může střílet blesky, plazmu, laserový výboj či mráz. Nedá se říct, že by některá zbraň byla lepší či horší - kromě hasáku a nespolehlivých granátů jsem využíval podle dostupnosti nábojů všechny. Každá zbraň má alternativní mód, ale také tu není nic světoborného - objeví se sniperka, která se hodí pro těch pár sniperských soubojů, silnější výboj, granáty či speciální oblak, který zastaví všechny soupeřovy ale i Vaše střely.
Nepřátelé tvoří variace na různé mimozemské zrůdy, kromě standartních vojáků Vám většina z nich dokáže pěkně zatopit, jsou tuzí, ale s trochou pohybu a přesnou muškou se dají ustřílet.
Grafika je tvořená v Doom enginu, čili podobná Quakovi 4 či Doom 3. Temné, kovové chodby, kde je občas kumšt vidět cestu dál (a svícení zapalovačem moc nepomáhá). Prostředí až na pár výletů ven je celkem stereotypní, ale těžko to vyčítat hře, která se celá odehrává na mimozemské lodi. Nechybí pár krvavých scén, scén za sklem či skriptů, ale opět na rozdíl od Doom 3 či Quake 4 nic z čeho byste si sedli na zadek.
Zkrátka tradiční sci-fi doomovka, která má ale v rukávu pár trumfů. Zaprvé - Tommy umí opustit vlastní tělo. Jeho duše pak může projít silovým polem, či po silovém mostě a aktivovat něco, co se jinak aktivovat nedá. Je to základ pár povedených puzzlů, které nejsou nijak složité, ale potěší.
Zadruhé - jsme na vesmírné lodi, kde gravitace nehraje tak velkou roli. Takže jsou tu různé přepínače gravitace, v jednu chvíli běháte po zemi a za chvíli jste na stropě. Jsou tu i portály, antigravitační pásy, kterými se dá dostat do jinak nepřístupných částí místnosti. Nechybí ani jednoduché puzzle, kdy je nutno někam dostrkat výbušné vejce a odpálit biologickou překážku.
A ještě jedna novinka - ve hře je sice normální ukládání, něco jako lékárničky či doplňovače zdraví. Když ale Tommy zemře, objeví se ve světě duchů a střílením zlých duchů si v časovém limitu načerpá zpátky část energie a může pokračovat.
Všechny tyhle novinky nejsou nijak těžké na pochopení, ani se u nich nezaseknete, ale pěkně zpestřují hru. Navíc Prey ač nemá nijak převratný či originální příběh je slušnou střílečkou, ke konci budete motivovaní té mrše nakopat zadek a finální boj na tři etapy je přesně takový, jak má závěr pořádné střílečky vypadat. Já jsem spokojen a dávám 80%.
Cardhalia