Sice jsem měl na svém prvním CD (na kterém bylo kolem 30-40 her) druhý díl, který jsem občas hrával, ale rozhodl jsem se začít se sérií hezky od začátku. První díl této hry jsem hrál již několikrát a téměř vždy jsem dohrál pouze první epizodu (kapitolu). Tehdy jsem ještě nevěděl, že to má další dvě epizody, později jsem začal hrát druhou epizodu, ale skončil jsem někde u třetí mise. Po dlouhé době (rozuměj více jak 5 let) jsem se rozhodl dohnat tento herní rest.

Musí se nechat, že hra je stále velice pěkná po grafické stránce a mise jsou propracované velmi kvalitně. Hratelnost je sice trochu krkolomnější, ale po chvilce cviku si člověk zvykne. V misích jsou velmi dobře poschovávány lepší zbraně, ke kterým se většinou dostanete pomocí tajných dveří schovaných ve stěnách. Povedené jsou i zbraně, kterým za mě vládna brokovnice, která měla velmi silnou damage a většinou jsem do ní měl nejvíce nábojů. I přesto byly další zbraně smrtelnější, ale většinou jsem je rychle vystřílel nebo jsem si je šetřil na nějaká nepříjemná překvapení.

Obtížnost pro mě byla velmi vysoká, na to že jsem volil třetí z možných variant. Před tím, než jsem začal hrát jsem si říkal, že sice párkrát umřu, ale nebude to zase tak hrozné. Hra mě ovšem velmi rychle vyvedla z mých představ. Ovšem nutno podotknout, že jsem do některých misí vletěl jako neřízená střela a snažil se, co nejrychleji kosit nepřátele a tancovat okolo nich. Poté, co jsme několikrát umřel jsem si uvědomil, že takto to rozhodně nepůjde. Volil jsem tedy opatrnější přístup, kdy jsem do každého rohu zpomalil a nakoukl, co tam na mě čeká. To se ukázalo jako lepší strategie, přesto si mě smrt ještě několikrát našla díky chytře schovaným nepřátelům, kdy otevřete nějaké dveře a za nimi je schovaný Cacodémon (který mi dělal ze všech nepřátel největší potíže) a ještě mám v ruce zrovna brokovnici (a do ničeho lepšího náboje). Největší chybou, které jsem se dopustil bylo couvání před firebally, protože ty stále letěly směrem na mě, ale já prostě pouze automaticky couval a pak jsem to většinou také schytal.

14/31 - O jednu legendu k dohrání zase méně, ale stále mi jich zbývá ještě celkem dost. Důležité je, že jsem se při hraní po většinu doby bavil a zažil i pár většinou nepříjemných překvapení.