Neměla to Bethesda lehké. Zavděčit se fanouškům původních legendárních Falloutů a zároveň hru pojat moderně tak, aby oslovila i mladší hráče. Výsledek nakonec i díky skvělé práci komunity není tak špatný, jak by se dalo očekávat. Kvality a hloubky původních dílů sice díl třetí nedosahuje, napravuje to však vcelku obstojně zase v jiných oblastech. Především stran imerze je pro mě osobně 1st/3rd person pohled daleko cennější, než pohled izometrický.

Fallout 3 má několik zásadních nedostatků, které však naštěstí dnes jdou řešit vynikajícími mody. Především jde o vybalancování obtížnosti a rychlosti, s jakou hráč získává zkušenosti. V původní hře není problém dosáhnout maximálního levelu velmi rychle, což pak řadu hráčů vede k nedostatku motivace prozkoumávat svět a sbírat tak další zkušenosti. A zrovna prozkoumávání světa je jedna z těch nejlepších činností, kterou Fallout 3 nabízí.

Hra zaujme již vynikajícím úvodem, který já osobně považuji za vůbec jeden z nejpovedenějších. Není totiž mnoho her, kde začínáte svým narozením, kde strávíte chvilku v kůži batolete nebo kde na párty oslavíte své desáté narozeniny. Sice jsou tato období velmi krátká, i tak to má ale na celkový herní zážitek pro mě velký vliv.

Původní díly byly známé tím, že hráči dávaly dost svobody v tom, jak se v postapokalyptickém světě realizovat a jak řešit různé situace. O to samé se snaží i díl třetí, někdy však až moc násilně, kdy vznikají nejrůznější nelogičnosti. Přesto jsem se však u většiny questů bavil a užíval si jejich plnění.

Strávil jsem v postapokalyptické pustině lehce přes 79 hodin herní doby, prozkoumal všechny lokace rozsáhlého světa, splnil všechny úkoly, na které jsem narazil. Byly sice chvíle, kdy jsem si říkal, že už bych rád tento svět opustil a vydal se zas někam dál, přesto mi teď potulování se pustinou se svým věrným Dogmeatem bude chybět.

Na závěr přikládám seznam modů, z nichž některé jsou must have (především Fallout 3: Wanderers edition), jiné pouze modernizují vizuální stránku hry.