Tak jsem to včera v noci taky dojel a upřímně jsem trochu zklamanej. Po výborném Atentátu jsem asi čekal ještě lepší zážitek, ale slabší po všech stránkách. Jak tématem, tak osobním zapojením hlavní postavy, ale hlavně i pocitem, že to člověk vlastně hraje. V Atentátu vždy po rozhovoru naskočila obrazovka, co se všechno člověk dozvěděl, jaká hesla se zapsala do Encyklopedie, tím pádem se dozvěděl, jaká informace mu zůstala skryta, mohl vést rozhovory stále dokola, vést otázky někam jinam a zjišťovat další souvislosti. Tady ne, po prvním rozhovoru lze s postavou mluvit ještě jednou a pak to zašedne a postava Vám nic neřekne. Atentát na mě působil i tak nějak adventurněji. Od postav jste se něco dozvěděli a odemkly se Vám další možnosti u jiné postavy, tady ne. Obejdete všechny postavy dvakrát, v podstatě jedno, v jakém pořadí (některé se odemykají postupně).

Jelikož jsem se vždycky ptal spíše na osudy postav, k příběhu dědy jsem se vlastně ani moc nedostal a pak už se postav zeptat nešlo.

Bohužel minihry mě bavily jen dvě (Oko a Kolektivizace), ale ani u nich nemáte pocit, že by vůbec záleželo na tom, jestli je hrajete nebo ne. Ani jednu nemusíte zvládnout k tomu, abyste se v ději posunuli dál, chybí nějaké shrnutí, jak se Vám dařilo, přitom v Atentátu to bylo. Zároveň mi chybělo i nějaké větší zapojení hráče i mimo minihry (např. pronesení dopisů nebo útěk z transportu z Atentátu) - prostě nějaké volby, i když to je v podstatě vybírání správné posloupnosti kroků se spoustou slepých uliček.

Prostě jsem neměl pocit, že bych hru vlastně hrál. Jediné rozhodnutí, které hráč dělá, je na jakou větu v rozhovoru klikne, protože ke zbytku už se nedostane (ale to dopředu neví).

Po výborném Atentátu a zklamání ze Svobody se mi těžko hledají pozitiva. Samozřejmě jsem četl, že má hra lepší herecké výkony, osvětlení, zvuky atd. atd., ale zaprvé jsem dalek tohle posoudit a zadruhé bych dal přednost jiným aspektům.

Konec mi přišel příliš useknutý a neuspokojivý, o dědovi jsem se nedozvěděl vůbec nic, spousta věcí na mapě zůstala neodemčená a mám pocit, že mi unikla i spousta hesel (je možné, že kdybych vedl rozhovory jinak, bylo by to lepší, ale to bych se zase nedostal k těm, které mám). Bohužel možnost opakovat rozhovory a nějaké shrnutí by se vážně hodilo. Takhle to působí jen jako klikací film a i na to je ten příběh plytší než Atentát. Škoda, promarněný potenciál.